Killingjoke

Přiznám se, že mi nějakou dobu trvalo najít si cestu k detektivu Boschovi. Ne že bych se obával, že to nebude dobré, ale prostě nebyl čas a tak jsem se k seriálu dostal až nyní, kdy jsou venku 4 série. A dal jsem si je pěkně všechny během jednoho týdne... Tenhle seriál je špička televizní detektivní tvorby! Harry Bosch je nekompromisní policejní veterán s jasnou představou spravedlnosti, drcen v soukolí moderního světa zločinu, korupcí policejního sboru a politiky. Mimoto je však starostlivý a milující otec dospívající dcery. Nevídaně komplexně napsaná postava, navíc výtečně zahrána skvělým Titem Welliverem. Stejně tak celá příběhová linie je parádní! Nesoucí v sobě prvky noiru a oldschool detektivky. Možná je na škodu, že se zde mísí v každé sérii více knih, i tak je to však spojeno s lehkostí a na konci poslední epizody vše zapadne kam má. Tahle forma, kdy se jeden případ řeší těch deset dílů a prolíná s dalšími, leckdy mikropříběhy mě baví a ukazuje jasný rozdíl mezi Boschem a kupříkladu rychlokvaškami CSI. Baví mě i ta soukromá linka života Harryho Bosche, nabitá emocemi a skutečně mě zajímalo, jak se Harryho vztahy a pátraní po vrahovi v odloženém případu jeho matky, bude dále vyvíjet. Prostě, ta kvalitní literární předloha od mistra moderní detektivky Michaela Connellyho z toho jde cítit v každé minutě. Musím také vyzdvihnout soundtrack, protože ač jsem spíše na rockovou hudbu, k Boschovi se ten jazz vyloženě hodí a dokonce jsem potom dostal i chuť si nějaký ten jazzový výběr poslechnout. Hudba zde parádně navazuje atmosféru. Tenhle seriál si mne naprosto získal a jsem nadšen, že byly ohlášeny další dvě série. Jsem tedy moc zvědav, jak televizní tvůrci uzavřou osudy detektiva Harryho Bosche...

Vojín Ryan byl první válečný film, na který jsem byl v kině. Do té doby jsem tenhle žánr moc nevyhledával. Dnes mám válečné filmy z období 1. a 2. Světové války hodně moc rád. Pod Bratrstvem se produkčně znovu podepsalo duo Spielberg-Hanks a není tedy žádným překvapením, že také celková atmosféra seriálu a jeho vizuál se Ryanovi velmi přibližuje (jen je mi líto, že Pacifik od týchž tvůrců o pár let později mne docela zklamal). Výjimečnost Bratrstva podtrhuje kvalitní scénář bez přemíry patosu a falešného vlastenectví, vhodně vybraní herci hrající skvěle napsané postavy. Desetidílná sága je právě ten správný formát, aby si divák tuhle odyseu napříč válečnou Evropou beze zbytku užil. Já si ji tedy užívám při každé další repríze z DVD, a že jich k dnešnímu dni už bylo...

Tak jsem se k tomuto filmu konečně dostal, díky nočnímu vysílání ČT2. Film je netradičním pohledem do dekadentní a zvrácené mysli nepoučitelného násilníka a sociopata, který to dotáhl až na nejslavnějšího vězně Velké Británie. No na první pohled možná nic tak zajímavého. To co film v mých očích vytahuje z průměrnosti je forma vyprávění a pak naprosto geniální výkon Toma Hardyho. Jeho podiově-divadelní vsuvky jsou skvělé tak, že bych na něj hned zašel do divadla, do kterého normálně vůbec nechodím. O provedení násilných scén, někdy až na samé hranici nechutnosti nemluvě. Bronson asi není film pro každého, své diváky si ale rozhodně zaslouží. A pro fanoušky Toma Hardyho je tohle povinnost!

Benjamin „Bugsy“ Siegel byl velmi rozporuplnou postavou. Chladnokrevný gangster s psychopatickými sklony, snílek s touhou spáchat atentát na Mussoliniho a vizionář, který v nehostinném prachu Nevadské pouště založil Las Vegas. Jeho život byl plný až neuvěřitelně dramatických zvratů a stejně tak dramatická byla jeho smrt, kdy umíral (na rozdíl od tohoto filmu) se třemi kulkami v hlavě… Snímek Barryho Levinsona se soustřeďuje na poslední roky Bugsy Siegela, tedy období jeho působení v Kalifornii, kde se setkal se svou osudovou láskou Virginií Hillovou. Na jednu stranu tak přichází období plné vášně a plnění tajných tužeb a snů, na stranu druhou se blíží neodvratitelný konec, protože podvést své přátele z mafie se nikdy nevyplácí. Do hlavní role byl obsazen Warren Beatty, který mimo svou podobnost se skutečným Siegelem, hraje naprosto skvěle a to jej vlastně krom role v Bonnie a Clyde nijak moc rád nemám. Obzvlášť pak ve scénách, kdy Siegel zuří a odkrývá se tak jeho psychopatická stránka (scéna, kdy mlátí starého známého z mafie Joe Adonise, zato že urazil Virginii a přitom se na sebe dívá do skla a češe si vlasy prostě nemá chybu). Annette Bening jako promiskuitní a panovačná femme fatale Virginia Hillová je také skvělá a s chlapy to prostě umí… Jak už to tak u životopisných filmů bývá, spousta událostí byla přizpůsobena neklopýtajícímu tempu vyprávění a filmaři pozměněna. To však divákovi, neznajícímu fakta ze skutečného života Benjamina Siegela vůbec nemusí vadit. Mne tato látka hodně zajímá a četl jsem o Siegelovi z několika zdrojů, přesto mi odchylky od jeho skutečného životního příběhu nijak zvlášť nevadily a film jsem si i tak skvěle užil…

Tak tohle já můžu. Amerika třicátých let, prohnilí gangsteři a drsní policajti, kteří pro ránu nejdou daleko. Edward G. Robinson ztvárnil zkušeného policistu, který je jednoho krásného dne vyhozen a pomaloučku se zaplétá s gangstery ovládající město a celé USA. Jenže, jednou polda, vždycky polda. Otázka tedy zní, kdo tomu všemu šéfuje, kdo hraje jakou hru a kdo bude nakonec inkasovat jackpot. Atmosféra snímku je výborná, charaktery dobře sepsány. Neočekávejte ale nějaké divoké přestřelky nebo války gangů. Tenhle film opět staví na konverzačních motanicích a když už se dostaví nějaký ten výstřel z pistole, má to svůj pádný důvod. Pomalá gradace snímku ústí v napínavé finále, které i po letech bere dech…

Paráda! Prvních několik minut jsem si říkal, jestli tenhle film Fritz Lang myslí vážně, jestli až moc nezlehčuje a jak sakra mohli američtí cenzoři film pustit do kin, když řadového Američana vyobrazuje jako idiota. Opravdu, co se týče chování lidí, jejich patetické proslovy a morality které začnou zadržením Spencera Tracyho, měl jsem pocit, že sleduji „U nás v Kocourkově“ nebo jinou komedii. Po nesmyslném lynči „spravedlivých“ Američanů však film dostává zcela jiný náboj a tehdy jsem pochopil, že mne ani třetí film od Fritze Langa, který jsem viděl nezklame. Je zde totiž předloženo morální dilema, zda proti nespravedlnosti bojovat další nespravedlností, zda je lepší upřednostnit osobní pomstu před zachováním lidské tváře a jistou mírou odpuštění. Hodně se mi líbila Tracyho proměna ze zamilovaného a plochého trdla v chlapa, kterého sžírá zloba a neukojitelná touha po pomstě. Fritz Lang do filmu zakomponoval i několik věcí, které jistě sám jako Rakušan v USA zažil, jmenovitě to, že cizinci znají ústavu USA lépe něž rodilí občané, že za většinu zlého co stane může nějaký „cizinec“ nebo že pro politika je důležitější zisk voličů než záchrana nevinného života. Zajímalo by mne, jak film zapůsobil ve své době na veřejnost, jestli někdo pochopil, co chtěl režisér sdělit. Já si totiž myslím, že nastolil více než solidní a nelíbivé zrcadlo tehdejší společnosti…

No vida, ono to jde! Marvel dokáže vybočit z konzervativně-korektní linie, dokáže opustit hřiště pro děti a natočit film, u kterého se může bavit i dospělý divák. A jsem sakra rád, že se tak stalo právě u druhého Captaina Americy, protože právě jeho první sólovka podle mne dosud byla nejlepším marveláckým filmem. Pulpovost a retro vzhled nahradila současnost a docela povedený scénář, kde není nouze o dramatické zvraty a konečně i dobře napsané charaktery. Asi bych byl i opatrný v přirovnávání filmu ke Třem dnům kondora či jiným klasikám špionážního žánru, protože tyhle filmy hrají trošku jinou ligu, nicméně jistá inspirace (a velmi povedená) zde je jasně čitelná. Bratrům Russovým se podařilo navodit lehce paranoidní atmosféru a pro diváka, který dříve neviděl trailery jsou jistě mnohé zvraty překvapivé. Dále musím vyzdvihnout akci, která ve valné většině případů probíhá na pěsti, případně jsou zde používány konvenční zbraně a ne žádné laserové blbosti. Díky tomu je druhý Cap oproti jiným marveláckým filmům mnohem více civilní a pro mne líbivějším filmem a to i přesto, že se ani zde místy nevyhneme použití CGI v mega měřítku. Přesto, že si z komiksové předlohy o Winter Soldierovi bere pouze kostru, jedná se o podařenou adaptaci, která mi zpravila chuť po trapném Thorovi 2. A ano, i v druhém Capovi nalezneme humor, jenže na rozdíl od toho trapného, jenž byl použit v Avengers, Thorovi 2 a do jisté míry třetím Iron Manovi, je ten zde logický, s ironickými podtóny a vyplývající z dané situace, což mi ne jen že nevadilo, ale dokonce hodně sedlo. Chris Evans se se svou rolí už vžil, potěšila akční poloha Samuela L. Jacksona a Scarlett Johansson, Sebastian Stan je výborný protivník a Anthony Mackie zase parťák do nepohody. Třešničkou na dortu je obsazení veterána Roberta Redforda, který svým hereckým umem a jistotou dokazuje, že patří ke špičce oboru a zkušenosti z politických thrillerů výborně prodává i na půdě komiksového žánru. Myslím, že Marvel předvedl, že se dají natáčet filmy i jiným způsobem, než jakým to předváděl ve většině případů za posledních šest let. Věřím, že to dokáže zopakovat aspoň ve třetím díle, který byl již potvrzen, protože mám tušení, že nadcházející Strážci Galaxie budou zase něco, z čeho mi na čele vyskočí velká žíla od zuřivosti. To však už nic nemění na tom, že druhý Captain America, je pro mne vedle jedničky nejlepší marvelovkou, která v kontextu marvelovských komiksových filmů umístila laťku vysoko a docela dost se těším na Občanskou válku...

Docela zklamání... Vždy jsem se domníval, že filmy by měly fungovat samy o sobě. Tady jsme vržení přímo do děje a je jasné, že divák, který neviděl většinu filmů od Marvelu se nemůže jen tak lehce zorientovat. Ten počet postav je závratný. Tenhle film prostě sám o sobě neobstojí a to je jen jeho nejmenší problém. Jsem to ale debil, že? Jak mi to může vůbec vadit a určitě nemám pravdu! Ne? Vždyť mimo jiné, přesně tohle byly argumenty všech haničů, kteří před měsícem strhali BvS... Tak, teď vypadám, že taky vedu válku DC vs. Marvel, ale víte co, tohle je mi u prdele! Já se na oba filmy těšil naprosto stejně a tak teď můžu říct, že oba tím či oním způsobem zklamaly. Ovšem nechápu honoraci CA3, protože ten dopadl o dost hůř než BvS! Někde jsem se dočetl jak má CA3 chválený scénář a zajímalo by mne proč? Film jsem pro jistotu viděl dvakrát, ale vidím tam jen prvoplánové řazení scén využívající nemalé množství berliček z nichž za nejhorší považuji tu, vedoucí k finálnímu souboji. To je tak špatná a obrovská berle, že jsem se musel smát - tohle ve své stupiditě dorovná opravdu blbou "Marthu" z BvS. Další věc, která mne zaráží je "občanská válka" a podstata tohoto vyjádření ve filmu. V reálu je to totiž jen spor mezi CA a IM vedoucí k trapné půtce, připomínající škorpení malých dětí na písečku o kyblík a lopatičku. A emoce? Krom toho, že každý čumí jak ufňukané štěně? Naprosto žádné... K postavám. Krom těch už "známých" jako je Vision, který je pořád stejně debilní postavou, nebo tentokrát nehorázně ufňukaný CA, či "super borec" Falcon, tady nově máme Black Panthera, Spider-mana a tetičku May. Ani jedna z postav nemá ve filmu žádný hlubší význam a jsou tady jen pro to, aby mohly rozšířit marvelácký vesmír (jen však do šířky, do hloubky ani náhodou) a zvednout tak prodeje hraček. Black Panther mi nevadi, krom toho že ten chlap co ho hraje neumí mluvit a Spider-mana budu nesnášet, i kdyby ho hrál sám pán Bůh. Nemám ho rád už hodně dlouho, takže si neoblíbím ani tady. No a tetička May, vůbec nevypadá jako truchlící vdova a obstarožní tetička, nýbrž rajcovní MILFka, kterou pro mne Marisa Tomei pořád je i po padesátce a ten pocit ze mne nikdo nedostane. No a abych nezapomněl, ještě tady máme neviditelného záporáka, v podání nesympatického nácka z Hanebných panchartů Daniela Brühla, z něhož se nakonec vyklube další ufňukanec a jednoznačně nejhorší záporák marveláckých filmů ever. K hereckým výkonům samotným se vyjadřovat nebudu, snad jediný kdo mě trochu pobavil byl Paul Rudd... A bylo to keců, že Marvel nechá zemřít nějakou hlavní postavu, že film je mnohem víc temnější, že je plný emocí. Prd! Když se nad tím tak zamyslím, každý kdo viděl trailery zná naprosto celý průběh filmu od začátku do konce. V těch trailerech je vše. Dost mě štve, že tohle mohl být komornější příběh s CA, místo toho se nám dostalo Avengers 2.5, což je taky v podstatě jasný důvod proč ten film vznikl. Jen jako propojující balast mezi Avengers 2 a 3. O to víc to zamrzí ve srovnání s výbornými CA1 a CA2, které se mi naopak hodně líbily... Ale vzhledem ke stávající kampani, která je i u nás masivně vedena se pro příští filmy zase nic měnit nebude a Marvel si dál pojede tu svou nemastnou a neslanou kopírku. DC vs Marvel, Marvel vs DC - to je mi fakt u prdele, já se opravdu těšil na oba filmy. V mých očích oba nedostály tomu, čemu měly s tím, že i přes oslavnou auru CA3, je ten film ještě mnohem horší než BvS. Ale přesvědčovat nikoho nebudu. Co se týče marvelovek obecně, stále jim nekompromisně vládne televizní Daredevil a asi ještě dlouho vládnout bude.Tak děti, to je asi vše co jsem měl na srdci a vy si zase rvěte vlasy nad pičičárnama, jako je hledání vítěze a poraženého v pseudosouboji DC vs Marvel...

Ať si to přebere každý sám, pro mne je tohle jednoznačně nejlepší a nejzábavnější "Marvelovka" pocházející z jejich domovského studia, která byla k dnešnímu dni natočena. Především je to proto, že se film nebere vážně a je tak hravým dobrodružstvím jakoby vystřiženým z brakového románu či válečně-špionážní hříčky. A protože je to patrné od prvních minut, vůbec mi zde nevadila ona naivita a vlastenecké podtóny, které jsou Captainu Americovi vlastní i v komiksu a za které bych jiné filmy slovně rozcupoval. Joe Johnston už se svým filmem Rocketeer dokázal, že retroatmosféra válečných let smíchaná s neuvěřitelnými technickými vynálezy mu sedí jako nikomu. Atmosféra v jeho filmech na mne působí většinou velmi příjemně a mám jej jako odpočinkového režiséra velmi rád. Všechny své klady přenesl i do tohoto filmu a natočil jej přesně tak, jak jsem si jej představoval. Nutno podotknout, že tohle je prostě film pro fanoušky komiksu a ne pro burany, kteří neocení radost z čirého dobrodružství a touhy jednoho kluka po světovém míru a spravedlnosti. Naivní, ale krásná pohádka, ve které se podařilo skoro vše. Doufám, že pokračování Winter Soldier naváže tam kde skončil první film a pokusí se zapomenout na až moc přehypovanou avengerskou štaci. Velkým plusem filmu je fakt, že Chris Evans se na roli supervojáka se srdcem Mirka Dušína opravdu hodí a Hayley Atwell není jen zatraceně sexy ženská, ale vytvořila i dosud nejlepší ženskou roli ze všech marvelovských adaptací. Pokud máte stejně jako já rádi pulpová dobrodružství odpočinkového charakteru a netrpíte zbytečnými předsudky vůči komiksům nebo pozérskou homofóbií, určitě si tenhle film moc užijete...

Knihy Stephena Kinga mám docela rád. Jeho Carrie však nepatří mezí mé oblíbené a to samé můžu říct i o filmu Briana De Palmy z roku 1976, který přesto nepatří mezi nepodařené filmy. Jeho nový remake je však učebnicovým příkladem toho, proč je valná většina remaků zcela zbytečnou záležitostí. Kimberly Peirce prostě a jednoduše vzala původní film, bezestudu zkopírovala naprosto vše co v něm fungovalo, přidala pseudo-problémy dnešních teenagerů a namíchala trapný jahodový koktejl na způsob BH 90210 a podobných pitomostí. Nic víc tam prostě není. Dialogy jsou tupé, herci nepřesvědčiví. A nemůžu si pomoct, ale Chloë Grace Moretz, které předpovídám docela zářivou budoucnost, se na roli holčičky usurpované pološílenou a fanatickou matkou typově vůbec nehodí. Julianne Moore jsem nikdy moc nemusel a ani v tomto filmu mne ve své roli absolutně nepřesvědčila. Tato verze Carrie je naprosto zbytečná, vůbec není strašidelná a abych se přiznal, nevyvolá ani žádné emoce. Jedná se zase o jeden z emočně prázdných a dějově tupých remaků teenage vlny, na kterou si za pár měsíců vzpomenou snad jen skalní fanoušci. Ti ostatní ať raději sáhnou po původní verzi, nebo ještě lépe, přímo po Kingově knize...