frenkie

Třetí a poslední díl Millenia je poněkud slabším, než jeho dva bráškové. Může za to především příběh, který se motá opět kolem Lisbeth Salander a který nám nabízí jaksi méně toho tolik potřebného napětí a akce - atributy, co nepostrádaly oba předchozí díly. O to více se ve filmu kecá, zápletka je jasně daná a tudíž předvídatelná až do úplného konce. Nicméně jsem se nenudil, tak špatný film to zase není. Jenom jsem čekal více, vzhledem k laťce, kterou nastavily předchozí díly.

Nemůžu říci, že bych byl zrovna velký příznivce remaků, ale fakt je ten, že tento se svému originálu přinejmenším vyrovná. Nicméně i nadále platí, že Evropa má dobré náměty a scénáře, Amerika zase peníze. V tomto případě to platí samozřejmě také. Remake pět let starých Bratrů danské režisérky Susanne Bier v podstatě kopíruje svůj vzor, změněny jsou pochopitelně lokace, herci a jména postav. Herci jsou na tomto filmu to nejzajímavější, hrají velmi dobře, jejich niterné pocity, vyjádření emocí jim v pohodě uvěříte. Film, stejně jako jeho předchůdce ve mně vyvolává dvě úvahy - jak by jsem se zachoval, kdybych byl v kůži hlavní postavy a také jak velká je vlastně nutnost USA hrát si věčně na světové policajty a vměšovat se do záležitostí cizích států, notabene tak kulturně a nábožensky vzdálených. Takže shrnuto a podtrženo: Jim Sheridan to sfoukl téměř na výbornou, ale příště by si on a nejen on měl vybírat originální scénáře a témata. Toť vše. 4*.

Film o partičce looserů, kteří vedou značně bezútěšné životy. Jeden si svou frustraci vybíjí na těhotné přítelkyni, druhý je rasista, třetí je uzavřen do své bubliny filmového světa. Snad jen čtvrtý týpek, majitel videopůjčovny, je normální, tedy až na to, že má hemeroidy, protože jí málo polévek:-). Frustrace Lea doženou ke krajnímu rozřešení a na konci už není nic, jak bývalo. I ten moula Lenny píchl do bubliny....Vyprávění příběhu je značně pozvolné, dlouho se nic neděje, ale tak nějak tušíte, že se dít bude. To napětí tam prostě je. Netvdím, že jsem byl ze snímku nějak zvlášť nadšený, ale díky dobrým hercům se to dalo v pohodě strávit. No, nicméně, na severskou produkci je to průměr, nic strhujícího. Takže 3*.

Das Boot není možná tak nablýskaný jako jeho američtí, o dost mladší kolegové, ale je zase maximálně realistický. Hlavní náplní děje zde opravdu není nějaký heroický boj za vůdce a vlast, ale boj o život, o přežití pekla zvaného mise v ponorce. Velmi se mi líbilo, kterak je to v plavidle zařízené, jak je vše stísněné - krásně to ukazují scény se stolem, který vyčuhuje do chodbičky, jak se potraviny skladují, kde to jen jde, spaní na směny atd. Jürgen Prochnow ve své roli lidského, až nevojensky se chovajícího kapitána, působil poměrně jistě. I ostatní členové hereckého ansámblu, kde tu a tam někoho poznáte z později natočených filmů a seriálů, si odehrály svoje. Akční scény jsou dostatečně dynamické a pěkně ozvučené, ze zbytkem je to o trošku horší. Viděl jsem director's cut a délka tohoto opusu(cca 3 a čtvrt hodiny) je prostě moc a chvílemi se neubránite lehké nudě. V tomto bych viděl jedinou slabinu tohoto skvělého klaustrofobického thilleru. P.S. Ten konec je paradox jak prase. Kdo viděl, ví co tím myslím.

Tento nový dramatický příspěvek do subžánru "odboj za druhé světové války" je vyprávěn s velkou lehkostí, přehledem a s precizností, vlastní francouzkým tvůrcům(ač režisér je Armén). Osud odbojářů je prozrazen už na začátku, ale celkem to nevadí, neboť každému je jasné, že bojovníci proti náckům zpravidla nedopadali, až na vyjímky, dobře. Ve filmu dobře vidíme , jak byl odboj organizován, financován, jak se vyžadovala disciplína a jak také dovedli odbojáři tvrdě udeřit na citlivých místech. Vidíme také, jak pracovala kolaborantská francouzká policie, bez jejíž spolupráce by to měli náckové, neznalí poměrů, mnohem těžší. Velká škoda, že takovéto odbojové skupiny většinou dojížděly na lidské emoce, jako je láska, strach o blízké, strach o život, naivita apod. Velkým plusem snímku je, že hrdiny neglorifikuje, přehnaně neoslavuje, nemoralizuje, není zde žádný patos a patriotismus, vše je vyprávěno s tichou úctou jako příběh o obyčejných lidech, kteří nechtěly složit ruce v klín v těžkých dobách okupace. I jim vděčíme za to, že můžeme žít v míru. A souhlasím s uživatelem claudelem, že je třeba neustále tuto kaňku v novodobých lidských dějinách připomínat, zvláště mladým generacím, neboť lidská paměť je holka nespolehlivá. Plné hodnocení - 5*.

Tento psychologicky laděný snímek o vyrovnávání se se ztrátou nejbližších, s pocity viny, o hledání ztracené sebedůstojnosti, je absolutním hereckým koncertem Jeffa Goldbluma, který nás přesvědčil, že mu psychologicky náročná role jde stejně dobře jako potrhlý vědec v Mouše nebo Jurském parku. Snímek je, i přes svojí určitou komornost - lokalizace do jednoho místa s občasnými výlety do hrdinovy minulosti, dostatečně poutavý a dobře vygradovaný a tudíž nenudí. Za zmínku stojí též výkon Tudora Rapiteanu v roli chlapce-psa, Williema Defoa a mojí oblíbenkyně Ayelet Zurer coby vrchní sestry. Určitě se nejedná o žádný mainstreamový kousek, ale diváka, náročnějšího diváka si určitě najde. 4*.

Drama neklidné vody nám předkládá příběh mladého muže, který má na svědomí těžký hřích a po odpykání trestu se snaží žít normálním životem. To je první polovina filmu. V druhé nám tvůrce předkládá rodinu oběti a vyrovnávání se s tím, co se jim stalo. V závěru pak dochází k nutné konfrontaci. Tento způsob narace se mi velmi zamlouval, neboť obě části se odehrávají ve stejném čase a takto my, diváci, máme možnost vidět obě strany mince. Je zcela zbytečné tady pět ódy na herecké výkony všech zůčastněných, u severských filmů je to tak nějak samozřejmé, že jsou výborné. Erik Poppe nám to prostě umí podat a i já se budu těšit na jeho další režisérský počin

Takto beznadějný a bezútěšný film jsem snad ještě neviděl. Vykreslení zničeného, vyrabovaného, neživotného světa, kde se potulujou pouze zbídačení jedinci, nebo agresivní, ozbrojené skupiny, je skvělé. Takto nějak bych si představoval svět po klimatickém kolapsu(nebo co to vlastně bylo). Snímek vlastně nemá žádný srdcervoucí příběh, žádnou velkou pointu, sledujeme pouze putování a boj o přežití jednoho muže ve středních letech a jeho, asi osmiletého, syna. V několika flashbacích je nám vysvětleno, co se stalo s manželkou a matkou uvedené dvojice a jinak ani obraz, ani scéna o tom, co této katastrofě předcházelo. Při sledování tohoto díla si nemůžete nepoložit otázku, jak by jste se zachovaly vy, kdyby přišlo na věc. Hrdinové totiž jaksi nemají budoucnost...... Herecké obsazení je velmi dobré, Viggo Mortensen se dere do popředí mé soukromé TopTen. Ani ostatní herci/herečky ve vedlejších rolích nebyly špatní, zvláště R.Duvall byl dobrý a v masce starého, unaveného, špinavého, zarostlého vandráka skoro k nepoznání. Ten nepříliš optimistický, ale naprosto reálný konec mi brání dát plné hodnocení. Takže za 4*. P.S. Ten kluk je Ch.Theron opravdu podobný. Zajímavé....

Tak tohle jsem tedy "nežral" ani náhodou. Pokus vyprávět příběh očima zavražděné dívky, jenž se potuluje v časoprostoru mezi nebem a zemí a čeká na vysvobození, se mi jevil jako naprosto stupidní. Režisér hodně sázel na vyobrazení proměnlivého "mezipatra", CGI obrázky se jen hrnuly, k tomu spousta ambientní hudby, jednoho by to skoro uspalo. Civilní scény, líčící utrpení zbytku rodiny a scény s pedofilním vrahem(naprosto přesvědčivý S.Tucci) patřily určitě k těm lepším minutám filmu. Ale celkově dost utahané, děj se posouval velmi zvolna. Ještě že tu byla babička S.Sarandon, jejíž chlastání a hlášky přinášely do jinak hodně pochmurného filmu trochu odlehčení. Saoirse Ronan roste do výborné herečky, ostatní, mimo již jmenované, standart. Film mě opravdu moc neoslovil, ba chvílemi i dost nudil(sekvence z "podnebí"). Dvě * jsou tak akorát.

Film jsem viděl před nějakými osmi lety na ČT2 a dodnes jsem si z něho pamatoval většinu scén, což je neklamným znamením, že film je opravdu dobrý, neboť jiné tituly mi vyšumí z hlavy po pár dnech. Dnes jsem si ho pustil opět, v dobré kvalitě a širokoúhlém provedení a byl to opět zážitek. Myslím, že si nominaci na Oscara plně zaslouží. Hlavní herecké trio hrálo opravdu velmi dobře, krásné scénerie švédského venkova, pěkná hudba. Užil jsem si i druhé podívání. Jinak vše trefně vyjádřila uživatelka Marci. Pro mě jasných 5*.