Gianni_B

Na rozdíl od Lost Highway je zde celý příběh vysvětlen naprosto jasně a úplně. Jenže zkrátka způsobem, který dělá nám, běžným filmovým divákům, problém...

Proč jsem se na to vůbec díval...

Nepamatuju si, kdy jsem se naposled u nějaké komedie tak výborně bavil.

Od začátku filmu jsem si říkal, jak mistrně dokáže Almodóvar spojit vtipné scény s vážnými tématy, ale čím dál víc mi docházelo, že si z toho dělá legraci celou dobu :) Film byl pro mě vtipný i v místech, která se tvářila vážně. Tím nechci odradit ty, kteří se rozhodli film opravdu vážně brát, těm je film totiž určen také - a v tom je právě to mistrovství ;)

Původně jsem si myslel, že nechám film bez hodnocení, ale nakonec to dopadlo takto. I přesto, že se mi film "nelíbil" - poprvé v životě jsem se setkal s filmem, který šel za hranici toho, co já jsem schopen přijmout. Přesto přiznávám, že je to geniální dílo.

Můj první Kim Ki-duk. Před filmem jsem byl upozorněn, že je z Kim Ki-duků nejslabší. Pokud je to pravda, mám se ještě opravdu hodně na co těšit. Gradaci filmu bych popsal jako jedno rameno paraboly (to, které se nachází v levé horní čtvrtině soustavy souřadnic) - ze začátku poklidně se rozvíjející příběh začíná od půlky prudce stoupat a na konci překračuje hranici skutečného - směřuje k nekonečnu. K ostatním komentářům zde na csfd: Ve filmu není ani stopa pedofilie (vysvětlil bych, ale musel bych spoilerovat, a to nechci), a kdo tvrdí, že konec je vykonstruovaný, tak film nejspíš vůbec nepochopil. A znovu opakuji, že se moc těším na další Kim Ki-dukovy filmy, rád věřím tomu, že jsou ještě lepší.

To je nááádhernej film. Úžasná Irène Jacob a spousta malých zázraků.

Jsem si naprosto jist, že tohle je typ filmu, který se mi s každým dalším zhlédnutím bude líbit víc a víc. Teď už jenom čekat, při kolikátém zhlédnutí (a jestli vůbec) přibude pátá 'vězdička. A přečtu si Odysseu :)

Moc pěkný a příjemný film.

První, co mě při sledování Rabbits napadlo, je absurdní drama. Několik postav (převlečených za králíky) je uzavřeno v místnosti. O něčem se baví, ale jejich dialogy nedávají smysl. Pak mi ale došlo, že jde o něco víc - jde (i u králíků i u diváka) o strach z neznámého. Atmosféra je navíc ještě zahušťována různými zvuky a typickou Badalamentiho hudbou. Abych citoval ze Sloního muže: People are frightened by what they don't understand. Čemu nerozumím, toho se bojím. A nebo se tomu můžu smát - ale sitcomový smích na "nejnepatřičnějších" místech působí také děsivě, protože vlastně nevíme, čemu se ti lidi smějí. Rabbits si užijete zejména, pokud jste silnými Lynchovými fanoušky, a to nejen proto, že jde o maximální podivnost v lynchovském stylu, ale také proto, že série se hemží konkrétními odkazy na jiné Lynchovy práce.