jitrnic

První půlka, kdy se na plátně pohybuje pouze Jurčová a Roden (který ve filmech Ireny Pavláskové hraje pozoruhodně špatně), případně Čvančarová či Hádek, je příšerná, na úrovni Románu pro ženy. Když se objeví Vašut a Matonoha, hned je to legrace a z Bestiáře se stává skoro dobrá komedie. Ani chvilku to ovšem není příběh ze života, za který se vydává.

Kýčovitý obrázek z jihomoravského sklípku a okolí notně přiživující různé nehezké stereotypy (např. Pražák opakující "Já sem přijel z Prahy"). Hádek a Voříšková nehrajou špatně, jen jsou mi dost nesympatičtí, nemají šmrnc a je mi celkem jedno, jestli se spolu vyspí nebo ne (což by asi nemělo), Lukáš Langmajer předvádí jakousi podivuhodnou kreaci ála Mr. Bean, ostatní herci přijatelně figurkaří. Celkově mě Bobule nijak neurazily (ač se u podobných filmů zpravidla urážím), je to hodina a půl celkem přijatelné prázdninové podívané. Většina tu zmiňuje Dobrý ročník (který jsem neviděl), mě to připadá jako česká televizní verze Bokovky.

Připosraná sázka na jistotu. Místo aby nám Estevez pověděl něco nového, vytáhl z archivu čtyřicet let starý patetický proslov, na něj napentlil několik minipříběhů v drtivé většině s pointou pravící, že rasismus je špatný (případně, že komunismus je špatný, což s otcovskou trpělivostí vysvětlí chytrý americký chlapec blbé a naivní československé novinářce...). Nic tím nezkazíte, poroty budou dál tleskat stále týmž filmům a všechny ty celebritky a jaloví herci (tím samozřejmě nemyslím všechny), které jste do filmu nacpali, Vám budou vděčni, že si mohli zahrát (či se spíš objevili) v něčem, co podle nich obsahuje "silné poselství". Mimochodem na obalu DVD nenajdete mezi herci Wiliama H. Macyho, jednoho z nejvýraznějších představitelů amerického nezávislého filmu (za který se Bobby vydává), který hraje ve filmu důležitou postavu, najdete tam Lindsay Lohan či Demi Moore...

Koho neodradí "herecká" sestava, ten má smůlu a musí se připravit na to, že ho film pravděpodobně úplně odrovná. Kamera, hudba a herecký výkon Jiřího Mádla snesou přísnější měřítko, všechno ostatní je na šíleně amatérské úrovni v čele s hereckými výkony vyjma výše uvedeného. Nejhorší je pak myšlenková úroveň filmu, je strašně banální a zlá. Chci věřit, že to Vorel nemyslel doslova a že to má být legrace na druhou. Karikatura povrchního vnímání světa. Těžko říct.

Některé záběry by se skutečně daly vystříhnout a zarámovat a vznikly by tak pouze lehce kýčovité skvosty, jiné už jsou přespříliš přestylizované a přenádherné. To, co se skrývá pod nimi, je heroizující, lehce fašistická fraška, která vůbec nezná hranic, co se použitého patosu týče - film se zcela obejde bez jediného realistického záběru či neteatrální promluvy. Trochu mě dodatečně uklidnilo, že se nejedná o rekonstrukci historické události, nýbrž o komiksovou adaptaci, přesto se mi vůbec nelíbí agresivní, xenofobní a militaristické vyznění snímku. P.S. Rozhodně sledujte na velkém plátně a určitě ne s českým dabingem

Špatně zamaskovaný kýč, cosi, co se vydává za umění, ale smrdí červenou knihovnou. Film, který mě štval od začátku do konce, za což může hlavně směšný scénář plný "osudových náhod", ploché charaktery a melodramatičtí herci. Moje chyba, že jsem ztrácel čas. Kdybych to byl býval věděl, že režisérem je autor snímku Sex a Lucía...

Nejvíc jsem se obával Kláry Issové a jejího snaživého přehrávání, ale byla naopak nejmilejším překvapením filmu (a také jí to tu hrozně slušelo) - poprvé na mně působila naprosto přirozeně a její postava byla jednoznačně nejuvěřitelnější. Daleko hůř jsou na tom mužské postavy - Marku Taclíkovi přikázal nejspíš režisér prošpikovat svůj text výrazy "jako" a "prostě" a Taclík to asi úplně správně nepochopil a vkládá je do svojí řeči na úplně nevhodných místech a ještě k tomu strašně křečovitě. V sekvencích, kde je mu dovoleno mluvit plynule, je vidět, že je schopen daleko lepšího výkonu, je-li mu ponechán prostor ke spoluvytvoření postavy. Jaroslav Plesl pro změnu jalově prokládá svojí řeč anglickými výrazy (i Hanák v Cestě z města to dělal přesvědčivěji). Postavy Jaromíra Dulavy a Ladislava Mrkvičky jsou do příběhu namontovány tak nějak podivně a řekl bych, že se staly oběťmi scénáristického škrtání. Knihu Jaroslava Rudiše jsem nečetl, ale četl jsem Nebe pod Berlínem a znám i příběhy nádražáka Aloise Nebela a obojí se mi dost líbí a dovedu si představit, že v knize Grandhotel může třeba postava hoteliéra milujícího čuňačinky a neustále vyhazujícího hlavního hrdinu z práce působit dost vtipně, ve filmu ale jeho promluvy zní hodně uměle (také díky nevhodnému obsazení - určitě by se našel oslizlejší herec, než zrovna Dulava). Podobně to asi bude s postavou sudetského Němce. Hudba Jana P. Muchowa je pěkná, ale daleko spíš by se hodila do filmu se skutečnými emocemi a dějovými zvraty a ne do této nedomrlé podivnosti. 40% - s tím, že kvůli Issové stojí za to se na to podívat.

Další srandovní pokus Toma Cruise stát se charakterním hercem, film sám je statický, užvaněný a bez atmosféry. A řádně patetický - dočkáme se zase nějakého toho výtažku z Bible, manželky, které nevadí, že si pro ní a její děti možná přijde gestapo (ví, že to bude pro správnou věc), hodně teatrálního posledního výkřiku hlavního hrdiny a dalších jobovek.

Vadí mi herectví Pierce Brosnana, beznadějného to Kena a Rene Ruso mi zdaleka nepřipadala tak sexy, jak asi měla. Jinak po filmařské stránce je to čistý neurážející průměr.

Nejvíc jsem se obával ideologického otočení o 180 stupňů, k čemuž naštěstí nedošlo (bylo to tak o 120), i tak jde bohužel o dost nepovedený film. Válečných scén je tu velice poskrovnu, sice vypadají realisticky (dobrá tradice ruského válečného filmu), ale z logického hlediska jsou dost podivné (hlavně ten pochod s bajonety). Zbytek děje se odehrává v revolučním Rusku (které je ve filmu jaksi nereálně krásné, čisté a uhlazené) a vévodí mu zcela jalová love story, kterou si scénárista prostě vycucal z prstu, nevěříte jí začátek, konec ani prostředek a je vám vcelku fuk, jak dopadne (jak asi). A ten kříž v ledu, ten už byl opravdu moc...