Poslední recenze (533)

Saint Seiya: Rytíři zvěrokruhu – Počátek (2023)
Když už se někdo pokusí natočit film s fantasy prvky, mám tendence mu lehce nadržovat. A to stejné jsem měl v plánu i zde. Jenže... I když se začátek jeví jako celkem zábavná mlátička, nápaditost se velmi rychle vytratí, lokace se ve smyčce opakují a vy jen znuděně sledujete, jak se po plátně prohání několik naprosto nezajímavých postav, které se mezi sebou občas pohádají nebo poperou. Vývoj charakterů tam sice nějaký je, jenže je zabalený do takového balastu šedi a průměrnosti, že vás to vlastně vůbec nezajímá. Když už tedy po hodině a půl podřimování konečně dojde na finále, které si hraje na x-menovský „Poslední vzdor", můžete si v klidu dát zase šlofíka a o nic zásadního nepřijdete. Na Disney Channel asi dobrý.

Rychle a zběsile 10 (2023)
Je to hrozná bejkovina, ale musím uznat, že oproti těm minulým bizárům (osmička a devítka) je to ještě v pohodě. Zábavná jednohubka, která sice působí místy stupidně (což je poznávacím znamením celé značky), ale s popkornem v ruce vlastně funguje docela dobře. A upřímně. Já jsem nečekal ani to. P.S.: Opera pobavila.

Hypnotik (2023)
Chodí pešek okolo, nekoukej se na něho... První dvě třetiny filmu se to tváří jako prvoplánová pohádka o kouzelném strejdovi, který silou vůle kosí nebohé civilisty a ani se u toho nezapotí. Akce je nudná, postavy se chovají pitomě a celkově je to prostě naivní ptákovina, kterou v kině úplně vidět nechcete. Ke konci se sice objeví pár relativně solidních zvratů, takže nemáte chuť si vystřelit mozek z hlavy jako někteří ze zúčastněných, ale ne. I když se to nesmyslné plácání postupně vysvětlí (a začne to dávat aspoň trochu smysl), ta trojka je opravdu dost na hraně.
Poslední deníček (3)
Problematika filmových postav a vesmírů
Harry Potter,
není v LoTR.
Protože ho tam Tolkien nenapsal a Peter Jackson nepřidal.
Hanba!
Autor v tomto textu odhaluje své vnitřní zklamání v době, kdy zjistil, že se bravurně vykreslená postava britského sirotka se špatným zrakem neobjevuje v jeho oblíbené knižní (ani filmové) sérii Pána Prstenů. Závěrečný výkřik následně zračí jeho absolutní zklamání a beznaděj z toho, že všude jsou jen postavy s nedostatkem růstového hormonu, deformací uší nebo perfektním zaostřením oka na všechny vzdálenosti.