Nevka

O nejlepší marvelovku se zdaleka nejedná. Ant-Man a Wasp se dokonce dají zařadit do té slabší půlky (což je v rámci filmů pořád nadprůměr, ale v MCU je standard nastaven výše). První díl tedy překonán není (před projekcí jsem si ho pouštěl znovu, takže čerstvě vím, s čím porovnávám), i když druhá polovina filmu byla rovnocenným následníkem originu a v mnohém ho i předčila. Hlavním problémem je fakt, že Ghost, ač má naprosto skvělé schopnosti a kostým, je zoufale nevýrazná, a kromě toho, že zatápí hlavním hrdinům (důvod má poměrně logický), je vám i přes svou minulost naprosto ukradená. Goggins už je na tom trochu lépe, ale žádná hitparáda to není. Záporáci šli tedy s kvalitou (po Thanosovi a Killmongerovi) jednoznačně dolů, a za týden si na ně zřejmě ani nevzpomenete. Trochu problematický je navíc i fakt, že začátek nemá potřebnou plynulost a z hlediska filmařského spadá prakticky do průměru. O hudbě se kromě hlavní melodie snad ani nebudeme bavit, protože se jedná o aspekt, se kterým Marvel dlouhodobě bojuje... Najde se zde několik skvělých scén (opět skvělý mladý Hank + Janet, vloupačka s dcerou, scény ve škole), ale ty průměrné převažují. Kvalita se rapidně zvýší až u Baby Jagy, potažmo scénou se sérem pravdy. Celkově pak vyčnívá hlavně partička kolem Peňi, která je fantastická a dostává adekvátní prostor na to, aby se mohla předvést v plné parádě. Právě tady se dočkáte něčeho, na co budete moc rádi vzpomínat, a k čemu se jistě budete chtít vracet. Kvantové říše jsme mohli dostat mnohem více, ale co se dá dělat. Zřejmě na to prostor nebyl, nebo tvůrci nevěděli, s čím přesně pracovat, když by se na tento problém měli nějak více zaměřit. Každopádně je možné, že se „něčeho“ ještě dočkáme ve čtvrtých Avengers (viz. potitulkové scény). Obecně příběh cílí hlavně na rodinu a rozkol hrdinů po Civil War, což funguje nadmíru skvěle. Rovnou vám řeknu, že Captain Marvel tady nemáte ani v nejmenším očekávat. Ant-Mana v její sólovce možná ano, ale to je krajně nejisté a neodvažuji se to odhadovat. Zklamaný tedy nejsem, ale čekal jsem po "nařachaných" trailerech něco více. Před CSFD víkendem 4 hvězdičky (70%), ale ke třem to není zase daleko... Posléze jdu níže.

Před projekcí jsem si říkal, že film takových rozměrů by si zasloužil delší stopáž. A neskutečně jsem se pletl... Zatímco úvod začne velmi příjemnou oťukávačkou v reálném světě, příchodem Kvantové říše jde všechno brutálně z kopce. Asi jsem nečekal nějakou převratnou podívanou, která by měla spasit Marvel, ale tohle bylo moc i na mě. Prvoplánová podívaná, která má sice skvělého Kanga v podání Jonathana Majorse, ale jinak se topí v digibordelu, který by vás sice bavit měl, ale zoufale v tom selhává. Budu upřímný, když řeknu, že poslední 1/3 filmu jsem už vyloženě protrpěl... M.O.D.O.K. je chodící (létající) meme a finále zvládne i z Kanga udělat idiota, kterého omezuje hloupoučký scénář. Upřímně jsem tomu nevěřil, ale tohle je ještě horší než dvojka. Nedostatečně osudové, nedostatečně vtipné. Jinak řečeno - výsledkem je 30x přežvýkané, vyčpělé a neforemné nic. Nerad to říkám, ale Marvel se hroutí. Vyjma třetích Strážců, druhé série Lokiho a trojky Deadpoola už nevěřím absolutně ničemu. Tohle je průser.

Ať si kdo chce, co chce říká, ale Aquaman se povedl. Jak už to tak vypadá, Warner, který má v současné době pod křídly DC umí momentálně dělat jenom sólovky. Navíc dostal "za kamery" Jamese Wana, který věnoval filmu svůj typický a neotřelý osobní vklad, který dělá z Arthura jednu z nejlepších současných postav DC. Nutno podotknout, že vzhledem k prapůvodní předloze to nebylo nic lehkého. Už angažování Jasona bylo dosti riskantní, ale musím dát za pravdu Snyderovi, že se jeho volba osvědčila (tímto s chvalozpěvy na Zacka končím, protože s tímto snímkem nemá kromě producentského křesla nic společného - z mého pohledu naštěstí). Hereckou skvadru, která se povedla dát Wanovi dohromady nelze než obdivovat. Ač mi ze začátku vadily "růžovo-rudé" Dolphovi vlasy, všechno si postupně sedlo a já se tak mohl těšit Wilsona, Kidman, Dafoeho, či Heard. Kulantně řečeno, při pohledu do dekoltu právě Amber se člověk nestačil ani divit, jaké divy dokázali kostyméři vyčarovat s jejím poněkud minimalistickým hrudníkem. Příběhová linie byla značně oddechová, ale až na dva až tři nelogické momenty člověka dokázala udržet ve středu. Záporné postavy Ocean Mastera a Black Manty navíc měly celkem jednoznačně a logicky vystavěné pozadí jejich počínání, takže nebyl problém věřit jejich motivaci. Po grafické stránce se navíc povedlo vytvořit úžasný podmořský svět, který si svou podmanivostí získal mé sympatie. Paradoxně nejhůře na mě vizuálně působily scény pobřeží u majáku, když starý Curry chodil čekat na Atlannu. Nejslabším aspektem filmu se proto stal soundtrack, který mě nijak zvláště neuchvátil a až na drobné odkazy na Muže z oceli, či Dianinu: Is she with you? se neobjevil žádný výraznější motiv - v tomto vítězí nedávné Mortal Engines. (Po druhé projekci měním názor - hudba je zajímavá dost). I když má Aquaman své chyby a jedná se o místy přílišnou hru na jistotu, plný počet si ode mě na první dobrou zasloužil... Při druhé projekci mě ale tolik nebavil (což je škoda), takže jdu na 4.

Druhý Aquaman je krásnou ukázkou toho, že DCEU už absolutně netušilo, kam dál. Takže díky bohu za reboot. Ten samozřejmě může dopadnout ještě hůře, ale aspoň existuje nějaká šance, že to universum třeba nepůjde celé úplně do kopru... Netvrdím, že je na tom Marvel se svými posledními filmy lépe, ale Lost Kingdom je průměrným dobrodružstvím, které sice neurazí, ale ani nenadchne. Solidní soundtrack, spousta barevných výbuchů a několik pokusů o vtip. A víc? Nic. Za týden asi zapomenu, že jsem to někdy viděl, což je škoda, protože jedničku mám docela rád.

Původně jsem chtěl dát 3 hvězdičky, ale za odvahu ukončit hned první epizodu takto zásadním cliffhangerem přidávám jednu hvězdu navíc (příště se ukáže). Jinak je celkem škoda výbuchu ostrova s jedním úmrtím. Tam byl potenciál větší. Každopádně to vypadá na nového padoucha, kterého budeme muset odmaskovat. A to je část, kterou mám nejradši.

Absolutní spokojenost. Tak jak jsem v minulých dvou sezonách dával přednost Flashovi, letos vládl po většinu času Arrow. Záporák byl tím nejlepším elementem této série a Savitar (z Flashe) kvalit Promethea ani zdaleka nedosahoval. Konečně přišel k CW zase řádný psychopat (po Sladeovi), který věděl co dělá... Z některých jeho tahů člověka až mrazilo. Nicméně je tu stále jeden problém, kterým je vata. Proboha... To je tak těžké zkrátit sérii třeba na 13 dílů jako to má Netflix? Atmosféra by byla hutnější, Prometheus dostal více prostoru... O tomhle však budu mluvit v blízké budoucnosti na mém profilu globálněji, takže nebudu zbytečně rozebírat. Na čtyři hvězdy však nemám problém jít a jsem zvědav, jak vyřeší tvůrci závěrečný Cliffhanger (poslední epizoda Lian Yu je naprostý skvost).

Upřímně... Viděl jsem celou řadu mnohem větších prů*erů. Artemis je vizuálně povedený, ale zároveň neuvěřitelně naivní. Scénář totiž absolutně neumí pracovat s jeho údajnou genialitou, takže hlavní hrdina (i postavy okolo něj) působí svým drsným chováním vesměs směšně. Na druhou stranu má nádherný soundtrack, a když to srovnáte s většinou podobně zaměřených filmů, je to docela v pohodě - hlavně pro mladší diváky. Hlavním problémem však je, že Fowl není hrdinou, kterému by se dalo fandit bez lepšího vykreslení charakteru. Moc se proto nedivím, že většina místních uživatelů touží dát Ferdiovi jednu mezi oči. Při pohledu na super předlohu je to škoda. Potenciál to má podle všeho ohromný. Jen ho teda výhledově zabil právě onen nezručný scénář, který navíc někdo brutálně prostřihal. Vzhledem k tomu, jakou bídu jsem čekal tu třetí hvězdičku hvězdičku dám. Ale je to s hodně odřenýma špičatýma ušima... (B!shop to jinak vystihl v komentáři celkem pěkně.)

Ale jo. V rámci možností jde pořád o celkem obstojnou zábavu (pacifikace Banána je skvělá a Ibrovo cameo taktéž). Problémem však je, že celá Říše středu dost dojíždí na nevýrazného představitele Asterixe a pochybné scénáristické vsuvky, které nemají žádné příběhové opodstatnění (eskapáda v podání Karaoky je naprosto mimo). Největší zážitek tak mám ze solidního dabingu, díky kterému jsem si po většinu filmu představoval Suchánka v roli Asterixe. Bože, ten chlap by byl pro tu roli jako dělaný! Schválně si to zkuste představit...

Přiznám se bez mučení, co se týká filmů Wese Andersona, mám značné mezery. Dost mě to mrzí, ale vždycky mi do toho na poslední chvíli vleze něco jiného. Grandhotel Budapešť jsem sice viděl shodou náhod dvakrát, ale jinak nic – nepopsaný list. Na druhou stranu, tady je to možná výhoda. Při čtení jednotlivých reakcí jsem totiž dospěl k názoru, že recenze bude možné rozdělit do dvou hlavních názorových skupin. Pokud máte nakoukáno, budete na konci velmi pravděpodobně zklamaní (motivy se opakují a je to pořád to stejné dokola). Beru, tohle je zcela relevantní argument. Díky bohu (pro mě) je tady ještě případ číslo dvě. Neviděli jste od Wese nic nebo jen naprosté minimum? Dobře i pro vás. Ač souhlasím s tím, že vám Asteroid City moc převratných myšlenek nepředá, bavil jsem se od začátku do konce. Humor mi sedl na výbornou, kamera je nádherná, herecké výkony fantastické a celkově jsem si při sledování toho všeho připadal hrozně v pohodě. Prostě ten typ „feel good“ filmu, u kterého si každou minutu říkáte, že snad ještě nebude konec. Takže jo, do kina klidně za ten týden běžte. Jen musíte zvážit, jak velký vztah k Wesovi máte…

Atomic Blonde sice disponuje zajímavým vizuálem a neotřelým prostředím, ale zdaleka diváka nezaujme tak, jak by chtěla. Nechybí tu násilí, odhalené sexuální hrátky, či hra na více stran, to je pravda. Každopádně se Leitchovi nepovedlo tyto prvky uspokojivě zkombinovat a ve finále dostanete jen lehce nadprůměrnou podívanou.