Hawaj

Natočený dobře, super kamera, ale jo ten jen další film o utrpení válečných zajatců. Ke konci už jsem to i místy přetáčel. Už jsem těch filmů o utrpení viděl dost na to abych se v tom nimral už po x tý. Hlavní záporák mě připadal asi stejně záporný jako školák co zrovna odložil aktovku. Stěžejní scéna mě nijak nedojala. To je přesně místo, kde se ukazuje kdo je mistr a kdo jen druhá liga. Zato letecká byla naprosto fantastická, to smekám. Ten kdo jí dělal nebyl žádný béčko. Deakinsova kamera, záběry, kompozice, svícení to vše bylo perfektní. No prostě kolem a kolem byl to jen další převyprávěnej příběj a ne dramatickej epickej trhák plnej napětí, kterej vás nadchne a nepustí od začátku do konce.

Mohlo to bejt báječný, ale nebylo. I přes parádní obsazení, super výpravu a možná zábavnej scénář to nakonec dopadlo jako nepovedená fraška okresního formátu zahraná do outu. Chyběla tomu lehkost, hravost i jiskra. Ustinov jako režisér moc nenadchnul.

Hele dobrý, ale chtěl bych aby mě z toho víc mrazilo. Todle byla jen taková holywůdská šaráda s podtónem agitky nastavující zrcadlo současnosti a nedávné minulosti, tedy toho co se dělo za Trumpa. Ti amíci fakt moc neuměj podat epičnost věci a pořád maj zasraný brejle tou spotřební společností v který vyrostli přes kterou prožívaj docela zásadní věci. Utrpení, bolest, zklamání, beznaděj a cit pak vypadá v jejich podání jak komiksovej odvar. Prostě příliš ploše. Kdyby tenhle materiál zpracoval Tery Gillam, mimochodem taky amík, tak by jsme se nadáli úplně jinýho prožitku. Když si vzpomenu na jeho 12 opic, tak tohle je oproti tomu je takové šimrání okresního formátu. Cate Blanchet byla prostě skvělá, ale Meryl byla jen dobrá. Di Caprio tradičně nezaujal a těma křečovitejma polohoma, kdy se snažil vytvářet emoce a dělat velký herectví to už jen zhoršoval. Takový herectví nebo co to má být mě votravuje. Zato Jennifer jsem tu roli věřil daleko víc. Akorát byla příšerně vohákla a moc typizovaná do nezávislo, punkovo alternativna. No prostě moc povrchně zaškatulkovaná na úkor vnitřní zajímavosti. Kdo mě sle  vyloženě sral, byl polo nepřítomný Mark Rylance se svým skřehotavým hláskem, který měl napodobovat Elona Maska, ale byla to jen slabá xerokopie. Musk je daleko víc sarkastickej a přímočarej. Prdlej generál mě fakt zaujal už vod samýho začátku. Zato ten černoch co hrál bezpečnostního poradce, byl fakt plonkovej. Toho měli přeobsadit, to jeho neherectví tam moc trčelo. Jinak příběh byl spíš slepenec obrazů, střepů momentek a hrátek s kamerou než solidní útvar vtahující do děje a vytvářející silnější emotivní prožitek gradují v záverečném finále. Pak by ty doprovodné fórky daleko víc vyzněli.

No Rupertově Šnehurce a lovci to nesahá ani po kotníky, ale podíval jsem se na to. Neurazilo to, ale původní magie je pryč. Kdyby se ty hvězdy na tedle odvar vykašlali, tak by to filmu prospělo asi víc a zbytečně by ho tak nedrželo nad vodou a moh by skončit i v odpadu.

Milovníci pohádek a tradičních čarodějnic prchejte pryč, tohle je materiál pro nadšence do násilí, rozšláplejch hlav, explodujících těl, utrženejch údů, patetické metalalácký stylizace příšer, oblud a neřešení toho, že když je potřeba rotační kulomet, tak se prostě použije. Protože bez kulometu se žádnej akčňák neobejde. Ano máte tu další akční guláš pohádky na bázi mortal kombatu, terminátora, hororu doplněného nezbytnými kůl hláškami, protože je to přece děsná zábava a i kdyby nebyla tak prostě hláškování musí bejt. Kupodivu i když si autoři se spoustou věcí vůbec nelámou hlavu, tak scénář docela drží pohromadě, vývoj má celkem spád a logiku, herci obstojně hrají, příběh se odvíjí a není to zas taková groteska kde o nic nejde. Hlavní čarodějnice má celkem  šmrnc a páru, a navíc jsem si jí splet s o dost mladší Cal Gadot, který se velmi podobá. Zato její pomocnice jsou jen toporný maškarády. Perníková chaloupka je vyloženě odporná, navíc je z odporného cukrkandlu a ne z perníku. Ble. Ten trol byl udělanej moc pěkně. Jo přežil jsem to na rozdíl vod jinech podobnejch über hovadin jako byla déčková Červená karkulka a podobný píchoviny.

Možná to moh bejt zajímavej film s dobrou zápletkou, ale scénář byl děsně prázdnej a režisérova představivost taky. Burtovo nehraní zde kupodivu fungovalo, ale bohužel větší charistmatičnost spolehlivě ničil jeho playboyskej vzhled. Čím dál tím víc ke konci film vypadal jen jako sled obrázků bez vysvětlování a dramatičnost šla do kelu.

Super ksichty, super výprava, parádní kamera, střih má spád, příběh nabírá otáčky. Pak se to teda rozjede a je trochu drámo, ale nic by mě vtáhlo a vytvořilo napětí. Konec je očekávatelnej a tím víc mi vadila ta bezstarostnost hlavního hrdiny. Výsledek byl že mě konec vůbec emočně nezasáh. Spíš jsem očekával, že to nastane daleko dřív.

Nečekejte strhující životopis, je to jen film o člověku, který normálním úsilím dosáhl výsledků o jakých se mu ani nesnilo. Behěm jednoho života pomohl vytvořit z ničeho sport, který se stal globálním fonoménem a dosáhl všech pomyslných met. Tak rychlá je dnešní doba. Dřívo to trvalo několik generací , staletí i tisíceletí. Splnil si sen a naplnil spoustě lidem život radostí a zábavou. Je to film o mým mládí, kdy jsem sledoval vznik snowboardingu ve skejtovejch časopisech v 80. letech jak tam Jake dával první svoje reklamy na prknou se šnůrou a s gumou a my jsme tu pak v těžkým socíku s nadšením podle těch obrázků kopírovali první prkna a dělali první závody a jeli paralelně úplně stejnou svobodnou snowboardovou kulturu jako se jela za železnou oponou. S toudle firmou jsme všichni rostli nakonec se dostali i do jejich legendárních videí, jezdili s Craigem Kellym na Chopku, hráli s ním kulečník a kecali o surfingu. Pěkná vzpomínka to byla. Zejtra jedu do Špindlu zas tak jak jsem tam jel se svým prknem poprvý v 85. Akorát svět už udělal pár otoček navíc.

Špičková zjištění o vlivu hry na náš život, jeho rozvoj, umění fungovat ve společnosti, na vývoj dětí, na masové vrahy, ale také zjištění zda si hrají i pavouci, chobotnice či plazy,

Velké nesnáze v domově důchodců střihnutý lehkou zombie apokalypsou, aneb když už nejsi shopen jít dál, tak vykrádej sama sebe a opakuj se a hlavně nezapomeň přinést fanouškům všechny postavy zpět i když to bude bez chemie. Znova vařený nudle už nejsou ono. Celkově to na mě už nepůsobilo jako epický biják z kina, ale jen jako velkorozpočtovej TV film jehož scénář má na svědomí fanoušek.