Renton

Opulentní a k explozivnímu prasknutí nacpaný snímek audio šupami a vizuálními fajnovkami, které Nolan kobercově sází v každém detailně pomyslném závěru, podtržené perfektním soundtrackem. Přitom je to v kostce konverzační životopis, akorát s mnoha žánrovými přesahy a časovými rovinami. Jenže je tam kvantová a jaderná fyzika a druhá světová válka, což je přesně moje gusto, takže jsme neměl problém se ve filmu orientovat a vstřebat všechno, co tak intenzivně podává. Ale pro úplného laika to bude v dané kadenci nemálo matoucí (několik lidí z kina odešlo po dvou třetinách filmu, krátce po jaderném testu). Za mě cajk a klobouk dolů před pohlcujícím způsobem zpracování plným osobitých Nolanových trademarků až manýr, které jsem tentokrát zvládl bez větších výhrad. 85%

Vizuálně, kamerově, výpravně nádherné putování světskými na přelomu 30. a 40. let minulého století. Dosud dobré, ale ta vyprávěná dvojlinka zákeřného mentalisty je dost slabá a pointa celého příběhu je pozornému jasná už když se odehraje nutné vysvětlení oné funkce. No a pak se jen zdlouhavě čeká, než se k ní snímek dopracuje. Guillermo del Toro se jaksi utápí sám v sobě a nápaditost a příběhová hravost vyprchává. 50%.

Odpolední dokument, který nejde do hloubky.

Měl jsem obavy. Ve finále jsem vlastně hodně rád, že se Indiana Jones s vrásčitou tváří Harrisona Forda (i dabingem Jiřího Štěpničky) ještě vrátil. Návrat to byl ve velkém stylu a největší obava, že z toho bude další multivesmírsračka (kterých je teď Hollywood přesycený), byla nakonec zužitkována mírně, okrajově, ale o to osudověji. Důstojná rozlučka a opět zábavný dobrodružný film k tomu.

Sedlo mi to komplexně. Bavil mě přehledný příběh i nefyzický záporák, jímž je aktuálně všude propíraná umělá inteligence. Bavil mě Tom Cruise, strkající Bonda i poslední bondovky do kapsy. Bavila mě akce a všechny ty akční eskapády ve fyzicky i technicky vypiplaných sekvencích. Z už tak dlouhé série M:I vlastně nejlepší díl a to je ho zatím jen polovina. Uau.

Nad nostalgickým nádechem (parta dětí ala Stranger Things po Česku) a problémy školní party se člověk rychle najde (po Naganu mi bylo 15 let), humorných scén je také několik, ale ten příběh. Furt si říkám, snad to nebude jen tak jednoduchoučké, jak by mohlo. Bohužel je to přesně tak jednoduché, prosté a přímočaré, že to nakonec nedojme. A vedlejší zápletky jsou jen zkratkovité. Hašek na Hrad. Bejvávalo.

Začne to jako klasická pohádka, ale po pár minutách je to mnohé, jenom ne zábavná pohádka. Hororové sekvence ubíjející a humornou notu námětu to po chvíli míjí velkým obloukem.

Zajímavé, ale filmařský velice přízemní novinářské pátrání po neznámém škrtiči.

Znova, nikdy, ani náhodou! Hollywood se aktuálně posral z multi shit vesmírů a film, který bych spíše čekal na Zlatých malinách, si odnáší Oscary a jiné ceny. Jistě si tento vizuální maglajs bez promyšlených pravidel a zajímavých směrů, kdy je svým nekonečným neuchopením možné i 1+1=3 a někdo si tento novodobý směr náležitě užívá. V tomto případě se kloním k táboru opačnému a doufám, že velmi rychle vyšumí, vstoupí do učebnic a bude s ním konec. Ani "expertům" z MCU to nefunguje a naštěstí ani tolik nenese. Některé obrazové sekvence jsou fajn, šel jsme tomu dost naproti, přesto jsem se většinu času hodně ošíval repetitivní nudou.

Samolibé, do sebe zahleděné, rádoby okázalé(jší), přesto banální ještě více než minule. Detektivní sračka, která trapně parazituje na odkazu Agathy Christie, která se musí obracet v hrobě.