gudaulin

gudaulin

Milan Černý

okres České Budějovice
poskok elektrárenský

199 bodů

Můj deníček

  • 31.12.2017 v 18:27

    Moje topka za rok 2017

    Je konec roku a čas bilancování, tak je dobré sestavit minižebříček toho nejzajímavějšího, co jsem viděl v letošním roce.

    FILMY:

    1. Blade Runner 2049: vizuálně podmanivý futuristický noir ze světa, ve kterém bych nechtěl žít, ale který bych chtěl jako divák navštěvovat častěji. Dospělý a nikoliv pitomý blockbuster.

    2. Dunkerk: velkolepá válečná podívaná, která emancipuje pojmy heroismus a vlastenectví. Skvělý střih a promyšlená stavba scénáře.

    3. Na shledanou tam nahoře: kultivovanost, silné téma, "smutný" humor, poetika a výtvarná stylizace.

    4. To: důstojné zpracování zásadního románu z dílny hororového mága Stephena Kinga. Výborně vybraní dětští představitelé a především krásná Sophia Lillis. Držím palce, ať její talent v mašinérii šoubyznysu nezapadne.

    SERIÁLY:

    1. Mindhunter: precizně natočený seriál o studii lidského chování se skvěle vymodelovanými postavami, kde hraji roli každý nenápadný detail.

    2. Westworld: strhující výpravná mise do nepříliš vzdálené budoucnosti, s komplikovanou strukturou, myšlenkově provokativní, s humanistickým zaměřením, s nejednoznačnými postavami, skvěle obsazená a zrežírovaná

    3. Babylon Berlin: ukázka, že i v Evropě je možné natočit výpravný seriál, který splňuje vysoké nároky quality TV produkce. Špinavý noir z výmarovského Německa roku 1929, kdy se vytvářelo podhoubí pro nástup nacismu.

    4. Better Call Saul: I třetí série ukazuje, že když se sejde kvalitní scénář s výbornými herci, nemusí ani několik sezón znamenat jakýkoli sešup kvality. Podle mě je Better Call Saul poněkud podceňovaný, což je důsledkem kultovního statusu jeho předchůdce Breaking Bad. Chápu, že vyrovnávat se s jeho popularitou je nevděčné.

  • 22.2.2014 v 20:32

    Cena filmových fanoušků

    Posel ČSFD mě nedávno vyzval, abych nezapomněl splnit své volební poslání v hlasování o cenu filmových fanoušků na letošním Českém lvu. Upřímně řečeno, už pár let pro mě český film nepředstavuje žádnou výzvu a ani bych neřekl, že se mu cíleně vyhýbám, spíš tak nějak přirozeně zjišťuji, že mě žádný z těch snímků nemotivuje k návštěvě kina nebo jeho cílenému vyhledávání. S tím lepším z české tvorby se tak jako tak dříve nebo později seznámím prostřednictvím televizní obrazovky. Ale to lepší tak jako tak nezahrnuje víc jak 2-3 hrané tituly ročně. Ostatní je ztráta času a nezávidím kritice a akademikům jejich poslání, které v řadě případů zavání masochismem... Takže je mi líto, ale své volební poslání jsem vážně nesplnil.