Narciska

Začátek je hloupě zkratkovitý, musí prodat úrodu pod cenou, nemají na příští, odjedou za štěstím do hlavního města, kde je život ještě těžší. Když se přenesete přes začátek, který zavání prvoplánovou ukázkou chudého světa, rozvine se před vámi velmi napínavý a nečekaně se odvíjející thriller. Kromě několika excesů a těžko uvěřitelných situací nabízí i zajímavé dialogy, umí dobře navodit atmosféru a stavět na hlavu to, co si o jednotlivcích ve filmu můžete myslet. Je to cesta do světa, kde si nemůžete být ničem jistí. Je to příběh, který snad ani nemůže skončit dobře, přesto vám nabídne nejedno překvapení.

Tomuto kousku vlastně chyběla jen nějaká špetička originality. Možná je to tím, že je z právnického prostředí a takový bývá i přístup k těmto filmům, střízlivý, racionální, až chladný a odměřený, u nich to tak očekáváme, ale někdy prostě neumí chytnout za srdce. Taky zapadá do doby vzniku, která filmům podobného typu přála. M. Damon a D. DeVitto odvedli, co se od nich čeká, soudní případ je ostudný a je důležité na takové věci poukazovat, perspektiva vypravěče vzdor výše uvedené kritice dění popisuje velmi lidsky a odhaluje celkem neortodoxní jednání člověka, který je si vědom úskalí své profese a limitů psychiky. Je to napínavé a konec takový, že myslím, že si jej dlouho ponesu, zas jednou obohatil o něco víc poznání o světě.

Precizní režie, kvalitní scénář a dovednost kameramana dělají z tohoto filmu dílo, které po tolika od svého vzniku, umí oslovit a předat své poselství. Děj je napínavý jako thriller, herecké figury jsou nejednoznačné, jak už to v životě chodí, a vy z úzkostí očekáváte, kam se tohle psychologické drama posune. Nejen historickou situací, ale právě umem všech, kdo se na filmu podílí, tak nějak tušíte, že vyústění bude silné. A stejně předčí očekávání...

Nesedí mi styl podání a radši než rádoby vtipné komentáře bych se dozvěděla víc o vzácných druzích, ale je to vzácná příležitost vidět zvířata, která existují na světě v počtu pár jedinců stejně jako poznat nadějné příklady pro planetu, kdy i z posledních jedné samice a tří samců se podařilo druh obnovit a zachránit. Tlustý papoušek kakapo, i když přijde na řadu až v druhé půli, stojí za seznámení. V první části roztomilost kiviho nám jeho absenci vynahradí.

Je to sice opakování předchozího dílu z jiné farmy, je to stejná idyla, kde odvrácení strana není ukázaná, ale hlavně to ukazuje, že krávy jsou nám stejně exotické jako třeba žirafy, i na ně ostatně stejně jako afričtí klubáci usedají pro změnu špačci, aby hodovali na hmyzu, který krávy obtěžuje.. Nechápala jsem ostatně už předtím, proč slovo v češtině získalo hanlivou příchuť a užívá se jako nadávka. Zde víc momentů stojí za bližší seznámení.

Není to jen dokument, který přináší dosud nezachycené. Přivádí nás i do světa lidské aktivity, kdy nám Cousteau vysvětluje, co a jak muselo být vymyšleno a vytvořeno, aby natáčení bylo vůbec možné, a jak život výzkumníků na podmořských stanicích vypadá a čemu čelí. Především je to však vskutku film, který je působivý natolik, že i dnes se může zmocnit našeho myšlení a fantazie, může zcela změnit směr našeho uvažování a přístupu k okolí, a to je při množství filmů zázračné a činí z filmu jedinečný zážitek, jen ho na sebe nechat působit.

Super nápad natočit dokument o kravách, informacemi i obrazem stejně hodnotný jako dokumenty z exotických míst planety. Život krav v mnoha ohledech, během čtyř ročních období, jejich způsoby detailně. Vstupy sympatického majitele nám zprostředkovávají jeho vědění o kravách a přírodě, ústřední komentář sice působí jako reklama na biofarmu, ale i když je život krav líčen idylicky, pokud bych měla být krávou, určitě bych chtěla žít na farmě podobné této, je jasně vidět, jak jsou krávy spokojené.

Jako dítě mě to uchvátilo. Životopisné filmy bývají inspirativní, objevitele často spojuje vytrvalá práce a nezlomná vůle, asi proto je film tak působivý. Objevu inzulinu předcházely pokusy na psech, tak nevím, s jakým ohlasem by se film dnes setkal, v remaku by tuto skutečnost nejspíš museli vynechat.

Děj není nic moc, mohl by mít špetku více napětí, už vzhledem k tomu, jak dlouhý je, místo toho se ztrácí v dialozích, které jsou dost slabé, nenaštvou, ale jsou o ničem. Ústřední trojice si mě nezískala, C. Deneuve je skvost v šatech, které by vystačily na samostatnou módní přehlídku, V. Perez skoro pořád vypadá stižen malarickými záchvaty a L. D. Pham je dítě, které muselo příliš rychle dospět, nic víc jsem ale na na nich nenalezla a pochopit motivaci jejich jednání, to se mi taky nepodařilo. Uznávám vysokou kvalitu provedení, exotické kulisy, zajímavou architekturu, dobré vedení, působivost.

Díl 1., keporkak. Nevzpomínám si na jiný dokument, kde by bylo možné sledovat velryby tak zblízka, poznat více jejich biologii a chování a vidět něco tak moc krásného a vzácného, jako je kojení velrybátka. A nemá to lehké, měří už 5 metrů a ještě musí chudák co chvila nahoru, aby mohl dýchat. Další z dílů věnovaný medvědu brýlatému bortí stereotyp o medvědech samotářích, kdy se jeden dospívající samice ujme osiřelé samičky a umožní jí tak přežít. V pořadí 2. díl nás zavede do světa málo známých poloopic, zvaných kotulů.