Narciska

Fascinující dokument, odhaluje hlubiny, které se zdají být jiným světem, ukazuje nejen podmořské tvory, ale také technické vymoženosti člověka uplatňující se při prozkoumání oceánu. Je to místy sci-fi na pohled, přináší mnoho nových často převratných informací a nechá naši mysl plout mořskými proudy.

Přišlo mi to skvělé a pak, pár dílů před koncem mě to naštvalo tak, jak málokterý seriál. Najednou vytanulo spoustu nepochopitelných jednání, postavy ztratily svůj morální kredit a dosavadní filmařská píle byla zapomenuta. Všichni dělají chyby, zde však zůstalo arogantně nevysvětleno PROČ?

Nemyslím si, že je to komedie horší než další slavné francouzské komedie 60. let, je však pro mě dokladem, že neviděna kdysi a společně s někým, v mém případě to bývala sestra, kdy se to směje vždy lépe a tak často, že hlášky se stanou prakticky součástí rodinného koloritu, už to není ono. Za 50 let se změnil film, svět i já a jen málokterý film dokáže ten vývoj přestát.

Kdyby to nebylo podle komiksu, ale je a to vysvětluje, že se netrápí pozadím postav, jejich motivací a vývojem, ani kontext tohoto postapokalyptického světa. Ten se odehrává v tak typickém undergroundu, ale všichni se zde pohybují s velkým umem a šarmem, vizuální stránka, technické provedení to jsou hlavní devizy filmu. Taky svižnost děje, množství akčních sekvencí a pohybová krása ve všech bojových a akčních scénách.

Jistě, místy přehnané, překombinované, přeslazené... také kouzelné, dojemné a příjemně ubíhající. Pro děti, ať sní a žijí pohádkově.

Kdyby jen si to neučinili tak jednoduché, takhle to bylo jak Alenka v Paříži: zavolej a dají ti adresu, pohleď a jeho tetování ti dá další stopu atd.

Je to dobře zahrané, vedené a napsané, přesto, jestli je smyslem říci, že svět zdaleka není idylické místo, myslím, že to připomínat nepotřebuji. Bylo tam toho prostě moc, až příliš, tenhle film těžko chcete vidět podruhé, v mém případě byla škoda vidět ho i poprvé, i když uznávám, kvalitu mí nadprůměrnou.

Nejde tomu vytknout vůbec nic. Byť je námět již klišé, děj plyne navzdory komornímu obsazení velmi dobře, dobře hrají a postavy se dynamicky vyvíjejí, což podle mě nebylo pro černobílý film příliš typické. Je tam hodně překvapivých zvratů, velmi respektující vztah tří mužů, je to film o dobrodružství, pochopení a snů.

Genocida ve Rwandě tentokrát pohledem vojákům, představuje se činnost mírových sborů OSN a v tom tkví přínos filmu. I když účast světa na tomto konfliktu byla ostudná, líčit jakoukoliv zemi, natož africkou, jako ráj na Zemi (viz úvod filmu) a říci, že jeho obyvatelé žili jako jeden národ, v originále jeden lid, je zavádějící. Lidstvo spolu válčilo odnepaměti a předkoloniální Afrika žila pod ustavičnou hrozbou nejen lvů, ale i kmenových válek. Hlavní vinu nesou příslušníci rwandských milic, to by film neměl pouštět ze zřetele. Samotný děj je schematický (přesně jako denní vojenská hlášení), filmařská snaha vyvážit to vyznívá nuceně a nerealisticky, každý jeden je buď oběť, hrdina, pokrytec či sadista.

Možná by tomu víc slušelo divadelní jeviště, ale důležité je, že se u toho člověk zasměje.