Shake Hands with the Devil

Pokud jste viděli Hotel Rwanda, nebo ještě líp nějaký dokument o tom, co se ve Rwandě dělo, moc nového se tady nedozvíte. Prostě uvidíte veškerý ten africký folklór, jako jsou zaostalí týpci s mačetami a kalašnikovem, bordel a hromady mrtvých civilistů. Tady ještě obohaceno o naprosto bezmocné modré přilby (btw - kde kdy k čemu byli? V Kongu? V Jugoslávii?) a příběh jejich dodnes frustrovaného velitele. Co se týče zobrazení dění a herců, nemám přinejmenším v prvních dvou třetinách filmu výhrady. Poselství o tom, že by měl západní svět neustále zasahovat po celém světě, a tudíž jsou všechny tyhle masakry vlastně jeho vina, se mi ovšem nelíbí ani za mák. (17.06.2012)

Ďalší z filmov dokumentujúci ako je spoločenstvo ľudí zle organizované. Horšie ako včely, či mravce. Sú tu dva svety - my a oni. Aj celé slávne OSN založené po vojne s veľkými nádejami predstavuje v súčasnosti prebyrokratizovanú a impotentnú inštitúciu, ktorá vysiela tých panáčikov vo vojenských uniformách s modrými čapicami a zákazom strieľať. Každá medzinárodná inštitúcia, v ktorej má Nauru rovnaký hlas ako USA dopadne rovnako. Napadá ma príhoda z II. svetovej vojny, v ktorej upozorňovali Stalina na rastúci vplyv Vatikánu. Stalin sa zamyslel a opýtal sa: "Vatikán? A koľko má ten Vatikán divízií?" Aj celý film odhaľuje rozdielnosť sveta byrokratov, ktorí z mäkkých kresiel sa snažia robiť mocenskú politiku a sveta tých, ktorých vyslali do centra diania, pričom im odňali všetky právomoci a vojenskú silu. Čo je generál bez armády? Veď kdejaký "bojovník" s IQ paviána môže do neho zaťať mačetou, ktorú im poslala priateľská Čína. (09.05.2020)

Nabízející se srovnání s Hotelem Rwanda není v tomto případě vůbec na místě. Kanadská verze je pohledem z druhé strany, pohledem člověka, který je zcela bezmocný, jeho osobní zpovědí, zpovědí ze zklamání sebou samým - svým vnitřním neúspěchem. Shake Hands with the Devil rozhodně nehraje a nijak neútočí na city, právě proto snad navozuje mnohem autentičtější a hlubší atmosféru než již zmiňovaný HR. Roy Dupuis zde navíc podává vynikající výkon. Celý snímek je doplněn úžasnou hudbou, která téměř nepostřehnutelně splývá s dějem v jeden dokonale fungující celek. (09.02.2009)

Jak já se hrozně těším, až někdo natočí neslzopudné rwandské drama! Anebo jinak, protože ryze o slzičkách to tentokrát není - ono by možná prostě jen stačilo, kdyby se ubralo na té rádoby dojemné hudbě, která doprovází brutální děj. Jsem rád, že tyhle snímky vznikají a svět je potřebuje jako sůl, jenomže já se chci u bedny kromě vzdělávání nadchnout i pro nezaujatou vyprávěcí linii..! (10.05.2015)

"Jsme rozhodčí. Nejsme trenéři!" Generál Dallaire, jako správný chlap, chtěl zvládnout úkol nestranného kontrolora míru ve Rwandě. "Vychytralá" taktika z vyšších míst z něj však učinila jednoho z nedobrovolných přihlížečů vraždění civilního obyvatelstva. Rozumím tomu, že se naštvaný Dallair chtěl o své zážitky podělit s lidmi, ale mne to tedy příliš nezasáhlo a zdejší vysoké hodnocení beru spíše jako odměnu za to, že promluvil. To však nic nemění na tom, že lidstvo by si mělo pamatovat toto zvěrstvo a tradiční schopnost RB OSN vydávat nic neřešící "ostré rezoluce" by konečně mohla vést k jejímu zrušení. To se samozřejmě nestane, protože pořádný čuník si své korýtko pohlídá. (18.04.2016)