Dupac

Bond rozpolcený na dvě osobnosti a na minimálně dva žánry. Seladonovi, který po boku Any de Armas bez uzardění vykropí večírek Spectre, věřím jeho sladkobolná vyznání na konci zhruba stejně jako ==SPOILER== neplánované početí po padesáti letech avantýr. Na druhé straně, No Time to Die mezi tou dobře zorganizovanou rutinou nabízí i fenomenální scény (úvodní scéna pod ledem, celá architektura Jedovatého ostrova) a Rami Malek je záporák, který možná předčí i Bardema ve Skyfall. Rozporuplných 70.

Jsem hodně na vážkách - ruská partyzánština v angličtině mě nebavila, některé lokace na mě působily nepříjemně ateliérově a vůbec, ve srovnání s Annaudovými majstrštyky mě Nepřítel nevtáhnul tak, jak bych čekal. Jedna věc je fotogenickej kukuč na letácích v azbuce, druhá věc je charisma na plátně, a tady to rozhodně válcoval Ed Harris (detaily jeho očí dělají půlku atmosféry), k zahození není ani Hoskinsův Chruščov a Pearlmanův "Jaws" (na straně dobra jsou bohužel zbytní téměř všichni). Zaokrouhlení dolů způsobilo hlavně přehánění u zdejšího hodnocení a nedávné zhlédnutí po všech stránkách dotaženějšího "čtyřhvězdového" Gallipoli. 70 %

Po letech při druhém zhlédnutí nadšení trochu vyprchalo. Zestárlo to nejen po technické stránce (kor když člověk mezitím nakoukal první tři Bourny). Byl jsem až překvapenej, kolika WTF berličkami si scénárista pomohl, aby to mistrovi rychlého střihu (nebožtík Tony Scott) šlapalo. Za všechny stačí jmenovat náhodnou bednu s kamerou, kterou se natáčejí ptáčci a zrovna se v záběru objeví vražda, vizitku, kterou nelogicky Will Smith předá pronásledovanému chlápkovi při setkání trvajícím pár nanosekund, Gene Hackmanovo vychytávky, na které je krátká NSA (v první půlce filmu všemocná, ve druhé naprosto nemožná).. To by opravdu mohly nad městem lítat denodenně vrtulníky a vedení NSA nebo kdokoli důležitý by si ničeho nevšimli? Ale i tak má film i s odstupem slušný spád a Jon Voight je pořád cool slizkej. 70 %

Ze začátku to Tarsem hezky dává obrazově. Jakmile to ale zabalí Kingsley, začne mít navrch překombinovaná zápletka a vrší se zvraty, které jsou pokaždé naprosto "nečekané". Přesně tenhle typ filmů by na kšeft rádi točili renomovaní režiséři reklam a klipů, kdyby měli kvalitní a dotažené scénáře. A na těch to skoro vždycky pohoří.

První díl (Pod hladinou) - 60 %. Dobrý úmysl, herecké výkony příjemně překvapující, ale scénář si vypomáhá dost nepravděpodobnými zvraty, kterými chce režisérka umocnit svoje sdělení a uměle i působivost scén (týká se to hlavně závěru, "procitnutí" Ani i její matky Daniely Kolářové působilo dost vykonstruovaně). Daleko působivější (a realističtější) by bylo, kdyby hrdinka svůj začínající zdravotní problém zapojila do svých "dilemat", jestli otěhotnět nebo ne (což by jí, předpokládám, každá trochu solidní doktorka poradila i s ohledem na předpis prášků proti početí). Nebo ten cyklus nemá být "jako ze života"? Od Alice Nellis ale o třídu lepší než Perfect Days. /// Bohužel se ukazuje, že další díly čím dál víc směřují k průměru a díl "Hvězdička" už je vrcholem obvyklé televizní scénáristické bezradnosti (45 %). /// Klukoviny - zatím jednoznačně nejlepší díl série, uvěřitelná zápletka, přirozené dialogy i suverénní výkony herců (k mému překvapení i dětských). 75 %

Amerika 80. let plná perverzních, xenofobních, antisemitských a všelijak narušených psychoušů, využívajících anonymitu nočního rozhlasového éteru pro možnost sebeprezentace. Neznáte to odněkud? Právě proto, že diskusní fóra na iDNESu a jemu podobných už po těch letech nikoho nešokují, těžko může šokovat i tenhle Oliverův biják. Ale závěrečná paranoja nočního studia a pohled do Barryho vyhořelého nitra, natočené jako kolotoč na jeden záběr, pro mě řadí Noční talk show po bok Stoneových (na první pohled) výraznějších režijních počinů.

S těžkým srdcem za tři *. Reminiscence na expresionistické horory je kouzelná, atmosféra zpráchnivělých zákoutí je správně ponurá, ale děj je řídký, napětí nulové a Kinského Dracula na mě spíš než jako děsivé monstrum, přinášející zkázu do města, působil jako postava k podpírání. 70 %

Malickův úchvatný komentář ke střetu dvou civilizací, lásce a majetnictví. Malickova precizní režie, všechno se odehrává v živých, postavených kulisách, ze kterých dýchá ruční práce, což je v době CGI čarování o to vzácnější. Naprosto oprávněná oscarová nominace pro kameramana Emmanuela Lubezkiho (fakt byla opulentní Gejša nasnímaná víc inovativně?). Krása toho filmu asi není pro každého, ale nedocenění toho filmu tady je důkazem, proč brát hlasování na ČSFD s velkou rezervou.

Michael J. Fox byl nepochybně skvělý herec, což dokazuje i tady, ale ruku na srdce, těžko si už v té době představit vhodnějšího adepta pro modrou knížku. Nejemotivnější film z Vietnamu, podpořený mistrovskou režií Briana De Palmy. Poselství filmu v dnešní době bohužel aktuálnější než kdy dřív.

McConaughey jako "Mick" Haller je megahustej arogantní kauzař, celé dvě hodinky stojí na něm a jenom kvůli němu má smysl se dívat. Všichni ostatní jsou tu vlastně jenom proto, aby se představili, v pravou chvíli se vynořili a posunuli děj (většinou tak, že hrají Hallerovi do karet, a to přesto, že s některými Haller předtím v podstatě regulérně vyjebe, viz morkářský gang). Vůbec celá dějová linka se slizounem Ryanem a jeho případem mi přijde spíš jen hrubě načrtnutá a sloužící jenom k tomu, aby se z toho mohl McConaughey (za pomoci svých přátel a šťastných náhod) stylově vysekat. Což přičítám na vrub hlavně scénáristické nezkušenosti. SPOILER: Trochu jsem se obával, že celý ten Matthewův šibalský ciferník je jenom maska, za kterou se skrývá citlivej kluk se smyslem pro spravedlnost a že se to ke konci ukáže. Bohužel jsem se neseknul. 69 %