smrt.ka

Angličan ve Francii; mé oblíbené téma s mým oblíbeným vínem, fajn.

Velmi dobrý film z mého subjektivního pohledu. Úžasný film z pohledu mého racionálního objektivního dvojčete.

Meryl, miluju tě. Ovšem kvůli tomu škraloupu kýče se do té čtvrté hvězdice nedostanu. Ovšem za Meryl a Renée a pár dobrých scén je to velmi slušná trojhvězdice.

Úžasné kostýmy. Hlavní představitelka mi byla ovšem silně nesympatická a přišla mi absolutně "neaustenovsky". Historicky to bylo asi ještě víc vedle než všechny předchozí filmy podle Austenové (normálně by mi to nevadilo, ale ten "polibek" se do viktoriánské přísné a decentní Anglie fakt nehodil). A občas jsem měla pocit, že koukám na parodii (možná je to problém autora, nikoliv tvůrců, kdo ví, co je te autor zač, že?). A mimochodem - zdálo se jen mě, že tenhle seriál tvrdě vykádá Leeho starší filmovou verzi?

Komedie bez vtipu. Absurdno. Nedramatično. Bez překvapení. A to mi Donutil nikdy nevadil.

Pět. Nehledám v tom socializmus, beru to jako samostatné dílo mimo čas a místo.

Nehodnotím "zábavu" nýbrž kvalitu výpovědi a zpracování. Tady se někdo hodně namáhal, těko říct, zda k něčemu (kecám, já všechny projekty tohoto druhu automaticky razítkuji nápisem "užitečné"). Děkuji! Bylo tam spoustu čísel, které filmovou zábavu nepřipomínala ani zdaleka, ale jak chcete natočit dokumentární film o naší chudince zpustošené planetě zábavně? Možná, že to nějak jde, ale potom se nemůžete dostat do stavu, kdy máte pár minut před koncem, které vám trochu ten hořkej svět osladí, pocit, že se nutně musíte zastřelit. Režisér mě dostal tam, kam chtěl, a to je důkaz dobře zvládnutého filmového umění.

Hahahaha! Orazítkováno slovem "blbina" budeme poslušně přemýšlet a hodnotit, jak jsme naučeni. Já se musím pořád ptát, co je vlastně ten nejdůležitější prvek, který ve filmu musíte mít? Nemůže to být totiž totožné s tím, co musím mít ve filmu já, jinak by totiž nemohli mít Transformers (na jejichž druhý díl dávali před filmem trailer) o 10% vyšší hodnocení než Andělé. Tenhle film se totiž podle mého opravdu povedl. Pro někoho, kdo viděl Šifru, se možná může jevit jako velmi podobný (ale ne tak rapidně, jak je to u srovnání knih), ovšem samotná zápletka se jeví myslím poněkud uvěřitelněji, reálněji. Jasně, máme tu zase ty děsně kýčovité scény s mudrujícím harvardským profesorem, nezničitelného inteligentního padoucha a dobře schované stopy, které se odkryjí až na superkýčovitém konci s kýčoviou (ale opravdu nádhernou) hudbou dvorského Zimmera. Ale nebudu nadávat na to, jak moc je tenhle film kýčovitý nebo ne, protože dneska zakopnete o nekýčovitý dobrodrůžný napínavý americký film těžko. A v Andělech to navíc funguje - vždyt samotný příběh je velmi dramatický a vážný, natahování, hlasitá gradující hudba a pár dalších triků sem prostě patří. Můžete nadávat na Browna, ale nenadávejte na Howarda, protože jemu se přepis oné knihy povedl skvěle. Velmi elegantně vystřihl konečné kýčovité vzplanutí hlavních hrdinů, dokázal přenést na plátno velmi věrohodně psychologický portrét jednotlivých postav, velmi dobře také vykouzlil atmosféru Vatikánu a prostředí, v němž se příběh odehrává a scény s mrtvými kardinály se člověka prostě musely dotknout. Navíc to bylo v té rychlosti plynutí ještě vtipné, dokonce i srozumitelné (i pro mou kamardku, která tu bichly nečetla), což je podle mě lepší výkon, než u přepsání některých dílu Pottera, a svým způsobem i dojemné (ale pouze tak akorát). Čekala jsem, že se v kině dočkám po dlouhé době docela dobře natočeného thrilleru a půjdu domů s čistou hlavou, ale dostala jsem něco lepšího. Je to zvláštní, ale ten parchant Brown, který své knihy vydává určitě hlavně pro peníze (ač myslím, že psaní ho rozhodně musí bavit) toho umí víc, než jsem si stihla všimnout. Pod obalem dramatického nábožensko-vědecky laděného filmu se totiž skrývá spoustu hlubších definic, které nám toho o nás i o druhých můžou hodně říct. Zdlouhavé vysvětlování, na které se tu nadává a které bylo asi největším problémem filmu se ničím nahradit prostě nedá, nedá se to napsat na leták k lístku, nedá se to hodit do titulků a už vůbec se to nedá opomenout úplně. Samotná látka jak Šifry, tak Andělů je v podstatě nevhodná pro filmové zpracování (možná by fungovaly jako kratší seriál), ovšem nemůžu si pomoci, ale jako současný film u mě Andělé rozhodně obstály velice dobře. ONA TO NENÍ JEN ZÁBAVA!

Musím dát čtyři hvězďule, protože pravidelě tak jednou po čtvrt roce si vzpomenu na ten díl, kter mě v tom útém věku kdysi tak vyděsil. Byl to ten na tom ledu. Řekla bych mistroství hororu. Toho psychologického. Vyděsilo by mě to i teď, to vím určitě.

Myslím, že na německou novou vlnu bych se měla zaměřit více. Konkrétně možná právě na Schlöndorffa, který se věnoval především přepisům literárních předloh německy píšících autorů, což by mě snad mohlo zajímat. Líbilo se mi naturalisticky vyzobrazené charaktery jednotlivých postav, a to jak jejich kladné, tak (především) záporné stránky osobnosti. Pan režisér chtěl provokovat a jeho Mladý Törless je odvážná věc, zvlášť ještě v roce 66, za což si u mě zasluhuje tu pátou, ač ne úplně celou, hvězdici. Postava, kterou ztvárnil Mathieu byla také neuvěřitelně psychologicky vystavěná a v příběhu vykreslená i s lehkým tajemstvím, ačkoli opět velmi lidsky bez nějaké clony nebo jen náznaku lži. Navíc nás Schlöndorff nechává přemýšlet a dává nám svobodu interpretace - může to být perfektní a odvážná metafora německé lidské zrůdnosti 2. světové války, nebo také jen mistrovsky zdokumentovaná ukázka šikany a lidské slabosti.