DDT

Opravdu esenciální film noir, alespoň co se týče obsahu. Obrazově se až na pár scén (vražda Laurie Palmerové - že by se tady inspiroval David Lynch ?) příliš neliší od tehdejších "normálních" dramat. Někteří herci z dnešního pohledu poněkud přehrávají, ale hlavní dva antihrdinové Claire Trevor a Lawrence Tierney jsou opravdu extra prohnilí :-) Dobová americká kritika prý film vesměs odsoudila jako nepovedený, ale hlavním důvodem bylo odradit diváky od shlédnutí něčeho tak hrozně amorálního.

Hvězdička navíc za účast jednoho z největších "médií" španělské kinematografie.

Chci uvěřit, že to bylo opravdu poslední setkání s Mulderem a Scullyovou.

Stejně rozpačitý (decentně řečeno) jako čtyři Hřebejkovy předchozí filmy. Možná o něco lepší než "Medvídek", což je jediné pozitivum, které ze sebe momentálně dokážu vytlačit.

Pokud nedokážete na posezení sníst obří krémový dort se šlehačkou a cukrovou polevou a zapít ho litrem fialové limonády, "Winx Club" určitě není filmem pro vás. Vyskytuje se v něm tolik "zakázaných" barev a symbolů (srdíčka, hvězdičky), že by se nepřipravený divák mohl snadno ošklivě předávkovat. Pro zasvěcené (holčičky ve věku tak 4-8 let) jsou to ovšem hotové orgie roztomilosti.

Nudný mix duchařských hororů. Všechny scény už jste kdysi kdesi viděli, jen trochu líp natočené. Dokonce i herci mi připadali jako remixy jiných, slavnějších jmen. Například Rachel Taylor vypadá jako perfektní kříženec Naomi Watts a Nicole Kidman, jen bez jejich talentu. A ještě malá poznámka - že by si dnes profesionální fotograf módy sám vyvolával ve vývojce nafocené filmy mi přišlo míň pravděpodobné než porazit na silnici autem ducha.

Je jen pár filmů, u kterých se mi stalo, že když jsem vyšel z kina, svět kolem vypadal přesně jako v tom filmu (namátkou třeba Reggiovo "Koyaanisquatsi"). "Ty, který žiješ" je jedním z nich. Oči mi venku automaticky rámovaly scény plné "anderssonovských" statistů na chodnících a v oknech domů a trvalo mi docela dlouho se z toho dostat. Roy Andersson má totiž ve filmech to, co obdivuju asi nejvíc - mimořádnou výtvarnou kvalitu (kompozice obrazu je na hranici dokonalosti, barevné tónování spoluvytváří atmosféru filmu - v tomhle případě ďábelská kombinace žlutozelené s šedomodrou), humor (prvoplánový i téměř neviditelný) a skvělou hudbu (spojovací motivky v pozadí i "živé" kapely jsou na úrovni nejlepších kousků z filmů Akiho Kaurismäkiho). Navíc jsou jeho filmy originální, nepodbízivé a nepolopatické. Prostě - dobrodružství pro oči. Nelze nedat míň než pět hvězd.

Ne že by se to nedalo vidět. Od Coenů se mi ale víc líbilo Fargo, Millerova křižovatka, Zbytečná krutost, Big Lebowski, Bratříčku, kde jsi a Barton Fink :-) Takže po tom všem humbuku kolem Oscarů atd. tak trochu zklamání. Čtvrtá hvězdička je jen za scénku s mincí u pumpy a za angažování mé oblíbené Kelly Macdonald. PS: po dodatečném přečtení předlohy musím přiznat, že Coeni odvedli kvalitní práci. Perfektně "opsali" atmosféru, skvěle vybrali herce, přidali trochu humoru a ubrali šerifovo moralizování. Jen možná ten konec je přece jen v knize "zrežírován" trochu líp.

Film který je příšernější než nejhorší kousky Chucka Norrise ? Tak to musím vidět ! A nezklamal jsem se, jako komedie je "Lovec" opravdu excelentní. Okamžitě zaujal jedno z předních míst v mém žebříčku "Nejtopornějších bojových scén v historii filmu".

Roztomilá žánrovka s opravdu M O N S T R Ó Z N Í M zvukem ! Jak je tady kolem x-krát napsáno, nutné vidět v kině.