DDT

Obsah i formu tentokrát pominu (podobně jako u všech českých filmů poslední doby jsem měl většinu času pocit, že se dívám na nudnou televizní inscenaci), ale musím zmínit herce, které jsem tentokrát vůbec "nerozdejchal". A to kompletně všechny herecké výkony. Romské role ještě jakžtakž ujdou, asi to s neherci prostě líp nešlo, ovšem "profesionálové" hodně nemile překvapili. Tak falešný "herecký koncert" jsem dlouho neviděl. Lindě Rybové jsem ve filmu nevěřil ani slovo, její právnička se chovala a vypadala spíš jako manekýnka, ale ještě mnohem horší byl "rozverný terénní pracovník" Davida Prachaře. Škoda že se u nás nedávají nějaké herecké anticeny, už bych měl letos prvního kandidáta. Ovšem ostatní herci také nezaostávají, obzvlášť "komiksové karikatury" - Vladimír Javorský, David Matásek nebo "dámy ze sociálky". Nevím jestli to Zdeněk Tyc s herci neumí nebo byl scénář tak špatný, že to nešlo "uhrát", výsledek je každopádně tristní. El Paso není sice taková hrůza jako "Už", ale nic, co byste museli vidět podruhé. Ani poprvé.

Oba Hitchcockovy příspěvky k "drsným sedmdesátým" jsou kvalitní (i když "Frenzy" je lepší) a vůbec neprozrazují věk svého autora. Herci a scénář jsou tu pravda trochu slabší než u Hitchových filmů předchozích dekád. Ale podobně jako "keoma26" jsem měl při sledování několika scén ("přechod na přechodu") pocit, že "Rodinné spiknutí" musel Tarantino ve své videopůjčovně sjet minimálně desetkrát.

Průměrná komedie s nadprůměrně roztomilou Zooey Deschanel a skvěle vybranou hudbou (Raconteurs, Dinosaur J., They Might Be Giants atd., ale hlavně The Eeels !!!).

V mé oblíbené kategorii "Nejtrapnější akční hrdina roku 2008" byla celkem velká konkurence, ale Nicolas Cage nakonec svým výkonem v "Nebezpečném cíli" přesvědčil, že mu tenhle titul patří právem. Definitivně se tak zařazuje do Síně slávy mezi mistry jako Norris, Seagal či Van Damme. Gratuluji.

"Je to tady všechno taková příjemná legrace". To je prosím autentická věta z filmu, která : a) může zaznít jedině v současném českém filmu, protože něco tak dementního (zkuste si to schválně říct párkrát nahlas) nikde jinde slyšet nemůžete a za b) naprosto nekoresponduje s obsahem filmu. Sněženky po 25 letech jsou podle mne ideálním filmem pro členy KSČM a všechny, co vzpomínají "jak bylo dřív všechno lepší". Ukazují totiž výhradně temné stránky "budování kapitalismu". Vládne tu pouze do drobných vtípků zabalená deprese a deziluze. Všichni jsou předčasně zestárlí, obézní, nespokojení, zkrachovalí a podobně. Alkohol, drogy, sex, cigára, nic z toho jim chudákům nepomáhá. Jó, tehdy před 25 lety, to byly mnohem růžovější časy..... Poměrně překvapivě zvolený tón filmu na to, že se jedná o očekávanou "masovku". A herecké výkony jsou hodně nevyrovnané. Od místy vysloveně na hraně trapnosti balancujích (Duchoslav, Jeníčková) po výborné (Suchánek, Prachař). Nakonec ovšem srovnání s ostatní českou produkcí poslední doby nedopadá pro "Sněženky" zas tak hrozně. Jednou se tenhle film určitě vidět dá bez nějaké větší újmy na zdraví. Jen nesmíte čekat žádnou řachandu.

Videoklip, který je zhruba o 77 minut delší než by bylo zdrávo. Kýčovité "omalovánky" české krajiny a k tomu hudba, která zní jak vývar z nejslabších kusů Marka Knopflera. A jako bonus opravdu strašný "strašný lesů pán". Chudák Mácha.

Nevím, asi mi tenhle film nějak nesedl. Nedonutil jsem se k sympatiím s hlavními postavami a "morální dilema" jsem tam nějak nepostřehl. Spíš mi to celé připadalo jako strašně natažený typicky hollywoodský produkt s tradičním "poselstvím" o oku za oko a zubu za zub. Už jen chybělo, aby De Niro v soudní síni prohlásil, že "Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem".

Sice málo známý, ale pro mě jeden z nejlepších noirů vůbec. Zinnemanova "dokumentaristická" režie je mi u tohoto typu filmů mnohem bližší než třeba ceněnější novátorství Orsona Wellese. Herci nepřehrávají (až na občasné příliš "expresionistické ksichty" Van Heflina) a tak je film příjemně koukatelný i po těch šedesáti letech. Také dilema hlavního hrdiny, který si čím dál víc přeje vlastní smrt, působí věrohodně. I po formální stránce je "Act of Violence" "reklama na noir". Prostě - temné stíny na zdech i v duších, tak to má být :-)

"Laura" se vyskytuje snad ve všech seznamech klasických filmů noir. Přesto obsahuje řadu nenoirových prvků. Například je tu velký důraz na kriminální zápletku, na to, kdo a proč vraždil, což je u většiny noirů narozdíl od klasické detektivky spíš upozaděno. Detektiv je netradičně policajt (policie v noir filmech, to jsou většinou ti neschopní, zkorumpovaní a hlavně nedůležití) a navíc sympatický policajt (pravda, trochu příliš fixovaný na mrtvou Lauru). A happy end ?!? Dokonce i to expresionistické svícení ve filmu zdaleka nepřevládá. Skoro by se dalo říct, že "Laura" jsou vlastně dva filmy v jednom. Ve druhé půlce jde spíš o jakési "Hitchcockovské" melodrama (i když Hitchcockovy filmy také někdo řadí mezi noiry). Každopádně pro fanoušky noirů je tenhle film povinnost. Všichni čtyři hlavní herci jsou skvělí, pro Gene Tierney je její Laura asi životní rolí (mimochodem - na doporučení studia začala kouřit, aby jí trochu zhrubl její údajně příliš pisklavý hlas, což se sice podařilo, ale Gene zemřela v roce 1991na rozedmu plic :-(). Poznámka pro "Baraka" - asi jsi přehlédl, nebo spíš přeslechl, že v případě té vraždy jaksi nebylo možné podívat se oběti do obličeje...

Mírně nadprůměrný koncertní záznam. Scorsese už rozhodně natočil lepší filmy, přesněji řečeno, všechno, co jsem od něj zatím viděl včetně těch hudebních, bylo lepší :-). Přestože jde o sestřih dvou koncertů, není to tak dokonalé, jak tu někdo píše (Jacka Whitea, Aguileru a Keithovy písně bych klidně vystřihl). Nejzajímavější na celém filmu je to, že Stones jsou asi jediná kapela, která i ve svých 150 letech dokáže nevypadat na koncertě ani na plátně trapně. Což je myslím povzbuzující zjištění pro všechny důchodce.