facehugger

Jedna hvězdička za efekty. Jinak slátanina pro pologramotné patnáctileté puberťáky, co se v sále cpou popcornem a colou. Současná hollywoodská "new wave" ve scifi, bohužel. To už snad tvůrci ani nemohli myslet vážně: svět propadá zkáze, kontinenty se rozpadají - a pečliví rodičové mají jedinou starost, totiž kde vzít zásobu plenek pro počůrávající se dcerušku. Jo a superarchy postaví Číňani ... Bodejť by se pak ty vrata nezasekly! Ufff!

Tři hvězdičky za výpravnost; za dramatičnost; za herecké obsazení. Celou sérii pamatuji jako školák; chodili jsme na to povinně. Po letech jsem ji, opravdu ze zvědavosti, sledoval na CS filmu. Za překrucování historie bych rád dával mínusy, škoda, že to nejde. Už sám pojem "zrady". ČSR nezradily národy Francie a Velké Británie, ale dva zbabělé vládní kabinety těchto zemí. Francie na to záhy doplatila, Britové si po nástupu premiéra Winstona Churchilla rychle opravili názor na "malou, neznámou zemi". Za největší svinstvo filmu považuji hanobení prezidenta Beneše. On si mohl vybrat: buď republiku předhodit Hitlerovi, nebo Stalinovi. Rádoby svalnaté řeči o možnosti našeho odporu proti Německu jsou pitomost. Velmi fundované odhady vojenských historiků říkají, že bychom vzdorovali v nejlepším případě 2 až 3 měsíce. Po případné žádosti o pomoc směrem na východ by následovalo bleskové obsazení a drsná sovětizace země; byla by z nás další "autonomní" republika Stalinovy říše, ovšem natrvalo. Svinstvo číslo dvě je nejen ignorace vlasteneckého odboje; ale jeho aktivní špinění (Hitler mi tu tisícovku nechá, ale Stalin mi ji sebere!) a proti tomu heroizace vůdců KSČ, kteří ve skutečnosti chtěli zemi zaprodat Stalinovi. Statečnost řadových komunistů dodnes oceňuji. Rudé revoluční zpěvánky ve chvílích, kdy šlo o bytí a nebytí ČSR, jsou spíš k smíchu. Nesouhlasím s komentátory, kteří film hodnotí pouze po umělecko dramatické stránce. Takto pojatý snímek musí být hodnocen i z pohledu historické věrohodnosti. Proto jsem si dovolil tento krátký exkurs. Zajímavé komentáře: Enšpígl

Neherecké žvanění puberťáků, jak si vrznout, zbytek dialogů nepříčetné blábolení o ničem. Jak jsem slyšel v kině kolem sebe, spousta lidí přišla hlavně se zvědavostí, jestli uvidí nahatou Šárku Vaňkovou při sexu. Ani toho se nedočkali. Měli to nazvat "Velká filmová katastrofa".

Jsem hodně tolerantní k filmům, poznamenaným dobou vzniku, ale tahle šílenost vznikla jasně na politickou objednávku. Hanobení Karla Čapka a jeho díla. Navíc nějaký cenzorský superblb rozkázal pro uvedení v televizi vystříhat scény, jako je žena, zasažená neutronovým zářením a s padajícími vlasy a vzpomínku Brzobohatého na jeho děvče doma. Zvláště druhá zmíněná scéna hodně narušila posloupnost děje. Prostě agitka vůči "imperialistickému zbrojení" a poklonka "hodnému" Lidovému, pardon, Sovětskému svazu. Kdo v těch dobách poslouchal západní rozhlas, ví, že situace se měla zcela opačně. Západní demokracie vehnala do hledání sofistikovaných zbraní zpupnost sovětského režimu a jeho velká zbrojní převaha nad Západem.

Deset let po Ikarii XB-1 opět vážná československá sci-fi. Po tom už jen přijnejlepším samé parodie, popřípadě připitomělé komediální slátaniny s rádoby sci-fi prvky. Autorům se podařilo vyhnout poklonkování režimu, jak jen to bylo možné. Akce Bororo v letech začínající normalizace zapůsobila jako zjevení. Prvek návštěvníků ze vzdálené hvězdné soustavy, prolínající se s prvkem dänikenovským. Absence speciálních efektů nevadila. Silný příběh je nepotřeboval. Scifistické atributy velmi slušné, mimozemšťané cestují nadsvětelnými rychlostmi, z dialogu na hvězdárně je patrné, že hyperprostorem. Technické pomůcky ukryté v brýlích, medailónku. Kultu Ikarie Akce Bororo nesahuje, přesto se řadí hned za ni. Bylo by zajímavé, kdyby se v současnosti někdo pokusil o remake. Zbytečné komentáře: red.rhino, Jaromír, dandislav1991.

Začnu zajímavostí: knižní předloha poprvé česky vyšla jako dvojdílná ve dvou číslech měsíčníku Světová literatura 1988. Kdo „Světovku“ pamatuje, dá mi za pravdu, že chytří redaktoři takto dostávali ke čtenářům lecjaké lahůdky ze západní literatury, které by jinak nemohly vyjít knižně. Tehdy mi nenapadlo, že by se novela dočkala filmového zpracování. Myslím, že tvůrci filmu se tak obtížného tématu zhostili na pět jedniček s pěti hvězdičkami. Znalci předlohy budou jistě souhlasit, že erotické pasáže literární nemohli filmaři převzít úplně do detailu, protože by natočili nepublikovatelný pornofilm s dětskými aktéry. Pasáž, v níž se onanující Jack vzrušuje vzpomínkou na dřívější sexuální hrátky ve třech – s Julií i třináctiletou Susan – no, to by prostě neprošlo nikde. I samý závěr filmu je z knihy do filmu nepřevoditelný - sexuální předehra sourozenců je víc než odvážná. Autorům filmu skládám hold právě za citlivé podání citového a tělesného sblížení obou hlavních protagonistů. Ian McEwan nenapsal fikci. Dobře věděl, že takové situace se skutečně staly a psychologie je nazývá náhradou rolí. Julie Jacka nesvede proto, že by byli zvrácení, ale proto, že spontánně nastoupili na místa svých zesnulých rodičů. Julie: „Myslíš, že děláme správně?“ Jack: „Mě to připadá přirozené …“ Julie (s něhou zralé ženy): „Mě taky …“ Perličku nakonec: kdo chcete ocenit excelentní kameru snímku a zároveň pochopit McEwanova podobenství, pusťte si zpomaleně videosekvenci z první třetiny filmu. Jack zaskočí Julii v pokoji, povalí ji na postel a z legrace ji lechtá, až se Julie počůrá. Skoukněte si to „slow“ a bude vám jasno.

Přestože je doba studené války díkybohu dávno pryč, z tohoto příběhu mne dodnes mrazí. Proč je tak sugestivní? Postupně narůstající krizi mezi Východem a Západem sledujeme očima několika obyčejných rodin z měst Kansas City a Lawrence. Všechny události se dozvídáme prostřednictvím rozhlasového a televizního zpravodajství a spolu s hrdiny filmu cítíme jejich bezmoc vůči neúprosně se roztáčející vojensko politické mašinérii. Plačící TV moderátorka: "Na obrněné jednotky NATO bylo vypáleno šest taktických jaderných střel!" - a následující nejvyšší stupeň poplachu. Lidé na stadiónu, nevěřícně zírající na kondenzační pruhy ze startujících jaderných raket: "To je cvičení? Nebo varování? Ne, ty letí rovnou na Rusko!" Zajímavost: Ačkoliv na film v době jeho uvedení (na Západě) sborově plivaly všechny tehdejší československé komunistické noviny s Rudým právem v čele (jako na válečně štváčský), českoslovenští soudruzi si hbitě nechali dovézt Den poté na VHS, nadabovat a pouštěli si ho za zavřenými dveřmi na schůzích. Pak venku po pár pivkách vykecali plebejcům, co že si to pouštějí.

Je to béčko, ale mě se líbilo a líbí. Zajímavost: Originál se po svém natočení musel nějak dostat do ČSSR, protože někdy kolem roku 1985 vyšla "Magnetka" (dnes už zapomenutá sešitová edice detektivek a špionážních příběhů) pod názvem "Inženýr, který se nevrátil z dovolené", takto otřesná komunistická protiamerická agitka, již jsem přečetl jen nedopatřením. Když jsem poprvé viděl film, vyletěl jsem z křesla při každé scéně, kterou český pisálek z Válečných her vykradl. "Než zabiju 20 milionů lidí, chci s někým mluvit!"; "Co budeme dělat? Budeme hrát hry."; "Ať odstartují F-16 z aljašské základny!" atd. Moc se mi líbila Ally Sheedyová, čekal, jsem, jestli se Jennifer s Davidem na tom ostrově v travičce pomilují, ale pak jsem si uvědomil, že jim je ve filmu pouhých sedmnáct, a to se tehdy USA nesmělo oficiálně ve filmu objevit.

Dal jsem 5, protože jako skalní scifista časovky, natož alternativní reality, prostě zbožňuju. Navíc je to kvalitní psychodrama, s mnoha výbornými hororovými prvky. A velmi náročné dílo na pozorné sledování; uteče-li vám jedna dvě věty, ztratíte souvislosti a pak film přirozeně nepochopíte. Linda je na všechno sama, nemá se komu svěřit, když to zkusí, směrují ji do blázince - jediný, kdo jí uvěří, je katolický kněz. Když Linda konečně přijde věci na kloub, stane se přes zoufalou snahu změnit dané události příčinou následku, způsobí havárku svého muže. A přiznám se, že až po několikátém zhlédnutí Předtuchy jsem pochopil konec, alespoň doufám. V závěrečné sekvenci hrdinka vzpomíná na slova kněze: "Každý nový den můžeme očekávat zázrak ..." Vysvětlil jsem si je jako druhou příležitost, že se Linda v budoucnu znovu dostane do časové oscilace a manžela zachrání (ostatně ho pod kamion navedla zbrklou žádostí "Hned to otoč!"). Typická vrátka pro případné pokračování. Všechny, kdo nejsou v SF kovaní a leccos tudíž nechápou, prosím - neplivejte na film! Já třeba zase nemusím animáky a taky jim nespílám. Zajímavé komentáře: Wray, Chaturga

Nechci opakovat chválu hereckých výkonů, děje a písniček. Už při prvním zhlédnutí tohoto díla mě dostala odpověď Karla IV. bavorskému vévodovi, proč že si císař nehledí více Německa: "Když jsem přišel do této země, našel jsem ji zpustošenou, panstvo odbojné a zpupné, lid utýraný a skleslý. A teď? Když vidím, jak se naše dílo daří? Tu chci sebe sama překonati v lásce k této zemi!" Proslov je podmalovaný okouzlující hudbou. Snímek si občas pouštím i pro malou roli dnes již zapomenutého zpěváka Pavla Bartoně, takto hlasově vybaveného stejně, ne-li lépe, než v té době Karel Gott.