kenkaku

Zase 1/2 hodiny v řiti a já si říkám na co to sakra zase čumím? Po fantastickém “otvíráku”, dědoušek na dovče v Itálii? Jako oceňuji prakticky nulovou návaznost na předchozí děj (kdy si pamatuju prakticky jen konec). To ale neznamená, že budu chrochtat blahem i z toho vlažného tempa, kdy i po hodině si stále “Srovnávač” hraje na důchodce na výletě. Prakticky jediné vytržení ze sterilní nudy (jako fakt, že někde něco blafne opravdu není vzrůšo) bylo zjištění jak moc nám uřvaná holčička z Války světů vyrostla. Když si vezmu jak jsem minule prskal, že je to nuda, tak opravdu nevím co na tohle říct. Funguje max prvních pár minut a závěr, tedy cca 20% stopáže.

Bez Achmeda? Uh... :(. Osobně si myslím, že by si vystoupení bez něj nedovolil a počet střihů v show (sakra vysoký) i napovídá, že byl mezi Urlem a Peanutem. Za mě tedy hodnocení dolů už jen za tohle. Další (relativní) mínus je humor hodně zaměřený na US publikum (nečekaně). Tedy bez znalosti pozadí, některé vtipy prostě vyzní do prázdna (kdo v ČR zná Nancy Pelosi?). Nicméně protože humorem přesně trefil trend dnešní doby (prostě ví z čeho si udělat prdel), nechám nadstandard. Pozn.: tak po shlédnutí “dokumentu ze zákulisí” potvrzeno, Achmed byl vystřižen (viz záběr v 8:17).

Příběh modré pilulky, aneb jak Pfizer k bohatsví přišel (deset let před tím, než si svůj majstrštyk zopakoval s Covidem). Pak se tam Anne Hathaway svlíkne (protože se tam skoro pořad šuká). Víc si z toho nemapatuju. Jo ještě to, že na konci umře… (a teď by mě zajímalo co naštve víc… to že jsem pointu vykecal nebo že jsem o ní kecal).

Ale jo :). Minimálně po té hrůzy z minula… Už za ten závěr (nic víc nevykecám).

Japonec nastoupil do práce (a hned první den dostal dva dny přesčas). Následujících 365 dní se také moc nezastaví… a najednou zombie apokalypsa. Teda “zombie”… tohle jsou takové ty asijské “sprint-bie” co mají bílé duhovky a z pusy jim teče něco černého… Takže pro zombie puritány peklo. Film většinu času prakticky pojednává o seznamu (100 položek) co chce hlavní postava stihnout než se promění v zombie (on jich vymyslí sice nakonec jen 18, ale to je fuk). Díky Japonsku, je to dost specifická podívaná (př. jako zombie apokalypsu v hambinci jsem ještě neviděl… to samé žraloka s nohama :)), na druhou stranu žádné kreativní likvidace mrtvoláků nečekejte (jen jedna přišla o hlavu a ještě omylem). Samé utíkání a odstrkování. Každopádně pokud jste narazili na verzi bez titulků a japonsky neumíte, bude se hodit přeložený seznam (film pak dává větší smysl): 1) říct své tajné lásce co cítím. 2) uklidit si pokoj (?) 3) dát si dobrý steak (podle vzhledu to bylo Kobe :)). 4) vykoupat se v horkém prameni. 5) rande s letuškou. 6) projet se na motorce. 7) naplnit košík bez obavy z ceny nákupu. 8) obarvit si vlasy. 9) namalovat autoportrét. 10) odpálit ohňostroj. 11) jet na výlet karavanem. 12) udobřit se s nejlepším kamarádem. 13) stát se superhrdinou a všem pomáhat. 14) jóga na paddleboardu. 15) proletět se na padákovém kluzáku. 16) udělat si táborák 17) procestovat s přáteli (ve třech) Japonsko. A nakonec 3 bonusové: 18 - kamarád) stát se komikem co rozesmává lidi 19 - kamarádka) stát se lékařem co zachrání hodně životů. 20 - jako doplněk k #13) udělat ze superhrdinství svou novou práci.

Je hodně znát, že předloha i režie neměla penis, ale měla koule. V hodně ohledech je tam cítit cynismus a svým způsobem naivita všech pohlaví po čtyřicítce (ano všem klíčovým protagonistům je 40+). Nebojí se pojmenovat věci jak jsou (po 15ti letech manželství se iluze drží při životě jen těžko), a směřuje děj tam, kam si každý (pardon - každá) v podobné situaci přeje, aby to vedlo. Postavy (všechny) jsou dost na hraně karikatur (žena to tak ale cítí) a i když se děj zdá čitelný, umí překvapit tak  trochu přemotivovaně optimisticky působícím závěrem. Hodila by se dvojka “po pěti letech” :D.

Tak tohle byl zase bizár. 1) jde o neskutečně schizofrenní počin co neví kam se profilovat. 2) je neskutečně sexistický vůči ženám (extrémně poukazuje na neschopnost žen obzvlášť v profesionální sféře) a xenofobní vůči asiatům (prakticky se tam nevyskytují). 3) zcela jednoduchá zápletka se řeší intenzivně jen v první a poslední epizodě. Zbylých šest (!) se věnuje všemu možnému kolem. Debilněji už to opravdu nešlo. Podrobněji u jednotlivých epizod.

Prakticky každá ženská epizody je karikatura: hysterka, nanynka, slepice, frigida, mužatka… že z toho všem feministkám nerupne žilka :). Rozuzlení a závěr padá na jedné MEGA idiocii - co dělali v dámské sekci? (a jeden ještě v trenkách). A co mě bavilo asi nejvíc? Ty tahanice v bílém domě… děti na písku bez jasné autority :). LOL.

Fakt, že je část děje točená přímo ve vesmíru (5.-17. října 2021) je na vizuálu dost znát (pozitivně). Natáčení se bralo jako regulérní příprava na misi Sojuz MS-19 a to včetně záložní posádky! Tedy stačila rýmička a hlavní role mohla být někoho jiného. Každopádně. Díky tomu je na dost záběrech vidět ta autentická reakce na bezprostřední dění (kdy prostě nešlo zařvat “stop! sejdeme to znovu….”) nejen herečky, ale i “asistujících” kosmonautů. Prostě… nehráli. Prožívali to. A to dělá na dojmu dost (třeba start, první dojmy na stanici nebo vystupování z kapsle po přistání). Film ale také obsahuje několik momentek, které nevím jestli jsou k smíchu nebo k pláči. Př. obraz puťky se zatnutou pěstičkou na obraze v kanceláři… (jako fakt tohle je jeho prezentace na oficiálním portrétu nebo si z něho dělají ve filmu prdel?), nebo toho blba co šel v noci venčit psa na dětské hřiště… (ignorant nebo vypatlanec?). Každopádně, protože se film začal točit ještě před invazí, pokusím se nad současnou averzi nadnést a ohodnotit bez emocí.

Tohle na mě teda fakt nefunguje. Pustil jsem si akční seriál a polovinu epizody se tu řeší lesbo drama… ale ve chvíli, kdy vypne vysílačku a začne si chodit sem a tam, mě epizoda doslova nasere. A pokračuje se v tom druhou polovinou řešením rodinných trabliček vrchní dutiny. Epizoda komplet na hovno.