Thomm

Z Mirrors jsem si odnesl asi tak dva poznatky, a to že v Americe je asi normální mít 258 zrcadel v domě; a že chudák Amy Smart dala nový význam pojmu protáhlý obličej. Celkově stál film za onvoh, pointa taky a při závěrečném souboji už mi chyběla snad jenom Arnieho hláška: "Došla ti pára, Bennette?"

Hra Silent Hill je jedna z mála, které jsem hrál a nedohrál a díky tomu můžu říct, že Silent Hill je pro mě více filmem, než hororem nebo adaptací hry. Jeho příběh dokáže stát plnohodnotně sám bez nutnosti znát počítačovou předlohu. Začátek vyniká skvělou atmosférou, kdy kouřovou clonu skoro cítíte ve svém pokoji a než se objevily první upečenci a zplozenci pekla, bylo moje hodnocení na maximu. S atmosférou to jde trochu z kopce, ale člověk se nenudí, snad jenom u scén z "vnějšího světa" kdy Sean Bean celkem zbytečně patrá po ztracené dvojici. Finále v kostele spolu s odhalením pravdy je další světlý moment a fanatickým pánbíčkářům jsem ze srdce přál jejich osud. Silent Hill byl pro mě velice příjemné překvapení.

Škoda, že závěr degraduje tenhle kraťas o dvě třídy dolů. Na mě to opravdu nezapůsobilo a to jsem si to pouštěl nahlas, protože jsem se chtěl leknout... a ono nic.

I když se filmy různých žánrů nedají srovnávat, člověk má prostě svůj film číslo jedna. Pro mě to už strašně dlouhou dobu je právě Braveheart a myslím, že ještě hodně dlouhou dobu bude. Je mi fuk, že je historicky nepřesný, že komparsisti mají hodinky, že bitevní scény nejsou dokonalé a že Skotové v té době ještě nenosili kilty. Příběh Williama Wallace je pro mě srdcovou záležitostí a to se nikdy nezmění. Alba gu bra!

Dokonalá a až na občasné "vznášení se" uvěřitelná choreografie soubojů je předností Yip Mana, stejně tak jako příběh a neokoukaný Donnie Yen. Opravdu neskutečnou frekvenci úderů za sekundu by neustál ani Chuck Norris na steroidech a pro ty, kteřé už nudí filmy s Jackie Chanem je tenhle film správná volba. Scénu souboje proti deseti japonským karatistům jsem si opravdu užil a je jedna z nejlépe zvládnutých, co jsem kdy viděl.

Yip Man poprvé dostal na kokos a nebyl nedotknutelný, což film učinilo o dost napínavější a zajímavější než předchozí díly. Nemůžu si pomoc, ale příběhy o šikmookých mistrech zabijácích se mi prostě líbí, a pokud nejde vyloženě a nějakou koninu (jako například Ong-Bak), dávám vysoké hodnocení. Yip Man není výjimkou, a tak i přes trošku přemrštěný Rocky-style konec dám 5*, jelikož Yip Man 2 je pro mě nejlepší díl z celé trilogie.

Nuda, nuda, nuda, nepřehlednost a rádoby převratný konec s detailní vysvětlovačkou. Ztráta času. Jedna hvězdička za moc vtipnou milostnou scénu s dokonalým "vyvrcholením".

Už mi tam chyběla jenom scéna, kdy hlavní hrdina skáče do minulosti, aby zabránil rozšlápnutí oblíbené hračky z dětství.

Jednotka příliš rychlého nasazení má sice velké nasazení, ale končí příliš pozdě. Film zkrátka neudrží po dobu dvou hodin divákovu (moji) pozornost. Simon Pegg je sympaťák a dokonce i vypadá drsně v roli tvrďáka a dělá tak film snesitelnějším. Co se týká napodobování nebo snad parodování - je to bída. Vlastně už teď, 10 minut po dokoukání, si nevybavuju žádnou "kultovní" hlášku nebo scénu, která by se mi zaryla do paměti. To například Hot Shots! bych odvyprávěl scénu po scéně.

Rozhodně jedna z lepších filmových adaptací počítačových her. Karl Urban a The Rock jsou sympaťáci (překvapivě opravdu i ten Rock) a člověk se rozhodně nenudí. Zombící / monstra / mutanti jsou správně hnusný, akce docela přehledná i přesto, že se odehrává prakticky pořád ve tmě a speciálně musím ocenit first person pasáž ke konci filmu, která mě osobně přišla přímo skvělá. Hlubší smysl ani po filmu nemůžu chtít, jelikož to je přece Doom :-) Jo až někdo natočí film podle Call of Duty Modern Warfare 2, půjdu na to do kina.