Ironfood

Označovat toto za "film" je dle mého názoru trochu odvážné. Nicméně dávám jednu hvězdičku, zejména za dnes již klasickou vypalovačku Techno Syndrome.

Hastings se blýskne famózní dedukcí a ještě famóznější záminkou k návštěvě, slečna Lemonnová zase hláškou o Boulegneském lesíku. Bohužel samotný případ je extrémně nezajímavý. A ta herečka v roli zpěvačky mohla být hezčí:-)

Data si najde kamarádku, zatímco Wesley Crusher dostane velení nad svým vlastním týmem. Já bych mu dal rovnou velení na nějaké jiné lodi z jiného seriálu, aby do něj byl konečně pokoj:-)

Podobnému typu pořadů se obvykle vyhýbám, ale tady mi ten koncept připadal natolik dementní, že jsem dospěl k závěru, že by to mohl být ojedinělý zážitek. A nemýlil jsem se. Dementní koncept stahuje ještě hlouběji trapný moderátor a ještě trapnější porotci (nebo co to tam sedí za lidi). Publikum ve varu pak reprezentovaly záběry na tři křepčící holky, ale i ty to zhruba v polovině pořadu vzdaly a šly si sednout. Celkově to bylo tak bizarní, že nezbývalo než na to nevěřícně hledět až na do konce. Pokud vás někdy zajímalo, jak se cítí lidé při sledování hypnožáby z Futuramy, pak je Zlatá maska jasnou volbou.

Worf vás naučí, jak vzbudit zájem u ženy, a setká se s důstojným protivníkem. To vše na pozadí romantického dobrodružství nejotravnějšího člena posádky.

Scénář mi přišel celkem odfláknutý (což se možná odráží i v nadbytku náhod), polovina rábobyhumorných scén spočívá v přehnaně agresivních reakcích členů rodiny na "normální" lidi. Diskuse o Goodfellas mohla být vrcholem filmu, ale bohužel tak nějak vyšuměla do ztracena. A ač mám Roberta de Nira celkem rád, tak tím svým "fuck" toho podle mně zas tak moc nevyjádřil:-)

Takové poněkud samoúčelné přesunutí postav do (pro ně) nezvyklého prostředí provázené řadou nelogičností, naštěstí je tam aspoň pár úsměvných momentů.

Toho spiritismu je tam trochu moc, obzvlášť na detektivku. Aspoň že v závěru našince potěší zmínka o Praze...

Ryker předvede své kuchařské schopnosti, které ocení hlavně Worf (což je možná důsledek Rykerovy nedávné stáže na klingonské lodi). Příběh s časovou smyčkou nezaujal, chyběl nějaký zajímavý nápad nebo humor, který by pomohl odsunout do pozadí nelogičnosti, které jsou s takovýmto typem zápletky vždy spjaté.

Škoda, že se díl nesoustředil pouze na Worfa, protože Rykerovská linka mi přišla hodně otravná, navíc vyvrcholila téměř komediálním soubojem připomínajícím nějakou japonskou reality-show. Taktéž je trochu škoda, že součástí klingonského rituálu nebylo sežrání nejotravnějšího člena posádky....