BigJohn02

I slept well. No bad dreams. Tak to jsme dva, Brade.

Kvalitní podívaná, dynamický děj, skvělá zápletka, co dodat?

Agentka Peggy Carter po válce buduje svou kariéru ženské agentky. Příjemná dobová kulisa - ulice, auta, hospody, nebezpeční Rusáci. Docela to funguje a je to zábavné, škoda, že to Marvel zabalil.

Zábavný film o neohroženém americkém prezidentovi. Však on by to náš Miloš ve své perfektní kondici taky zvládl, kdyby si ho tedy někdo všiml a chtěl ho unést a vyměnit třeba za barel slivovice...

Děti to asi potěší víc, ale i já jsem se párkrát zasmál - takže nenadchne, ale ani neurazí.

Čistě průměrná věc, jakoby něco extra nového, ale spousta klišé, která člověk už zná a do toho typická asijská natahovačka s různým filozofováním prošpikovaná flashbacky. Přes vcelku nevyrovnaného hlavního hrdinu (není nijak zvlášť sympatický a navíc střídá okamžiky, kdy čumí jak tele na vrata s těmi, kdy vše geniálně vyřeší) se na to ale dá koukat, ale pak přijde poslední díl, který už není duševní průjem, ale přímo úplavice.---Druhá série to moc nevylepšila, filozofování bylo ještě víc. Arisu mi neseděl - ten kluk, když má ukázat emoci, čumí jako debil. Největší plus celého seriálu byla krásná Aja Asahina.

Dobrá zábava a hlavně skvěle propracovaná vize budoucnosti. Rodriguez zase jednou natočil svižnou akci, i když pod Cameronovým vlivem trochu moc zaláskovanou - ta scéna z Titaniku bije do očí. Jen se musím ptát, kde Robert hergot nechal Dannyho Treja?

Korejci neznají míru - už při sledování první epizody jsem si říkal, dobrý, ale jak to chtějí natáhnout na DVANÁCT hodin? Nakonec to řešili přesuny z místnosti do místnosti (s nějakou tou ztrátou), kde se opakovalo prakticky totéž. Korejci si navíc zvykli natahovat své seriály jejich oblíbeným EST (emotional stop-time), kdy zatímco všichni utíkají nebo probíhá brutální řežba kamera najednou sjede na slzící obličej teenagera a na pět minut se kolem všechno zastaví a my sledujeme jeho vnitřní boj... Ale i přes tyto výhrady to celkově nebylo zlé. Co mě nejdřív překvapilo, bylo, že virus "probudil" mozek a vytvořil "polozombie" zrovna z největšího hovada z celé školy - ale ono je to nakonec logické: čím prázdnější lebka, tím víc volného prostoru pro jeho řádění.

Megaloman se zase předvedl. Přepálený je tu všechno - od stopáže až po vizuální smršť - teda kromě logiky, ta místy docela zaostává. Nicméně, je to zábavné a na Eizu se dobře kouká.

Z filmu čísí, že se Mexikán nechal inspirovat Tarantinem a pokusil se natočit film, ve kterém se protínají tři příběhy. Bohužel pouze první z nich má hlubší myšlenku a stojí za něco. Druhý příběh s nesnesitelnou a navíc hnusnou modelkou a jejím ztraceným čoklem je otravný k nekoukání. Poslední absurdně sentimentální příběh dojme jen starou mexickou babču...