PunyHumanNo2

Depresivní realismus po americku. Příběh o krátké ruce zákona z malého městečka, které se režisér rozhodl ozvláštnit natolik, že působí jako karikatura zasazená do alternativní reality, kde postavy vlastní mobilní telefon či playstation, ale policejní stanice a reklamní studio zaspaly dobu a nezaregistrovaly existenci počítačů. Utahování si z vypaseného sadistického zubaře či osob trpících nanismem bylo cool tak v minulém tisíciletí, jestli vůbec. Smutkem vyšinutá okopávačka stydkých pysků a zastánkyně totalitního státu (by mě zajímalo, kdo ten odběr vzorků zaplatí) s mluvícími trepkami, která raději nechá kamarádku hnít ve vězení (a ta je s tím překvapivě smířená) a syna utápět v depresích, než aby upustila od svých marných půtek s policejním oddělením. Psycho-policista mlátící očité svědky na potkání (za což není zadržen, nejspíše běžné chování v oněch končinách), který by tak rád byl dobrým policistou, ale neví jak (a komiks mu v tom neporadí), a klišé o cestě za spásou skrze očistný oheň. Hyperaktivní náctiletá veverka vesele randící s násilníkem, jemuž víno řádně přezrálo a zkyslo, která vypadá jako by si odskočila z úplně jiného žánru. Sympatizovat lze snad jen s tatíčkem Harrelsonem, být šerifem v tamních poměrech je na mašli. Na billboardu za Hollywoodem by nejspíš stálo „Slabý pokus o Coeny“ „Perfektní Oskarová návnada“ „Chytíte se na udičku?“

Horor? Mysteriózní? Ale kdeže, spíše pokus o komedie. Zpočátku se bavíte paranoiou protagonisty a společenskou neohrabaností bílé elity, a čekáte, kdy už začne ten horor, kdy se konečně začne sázet bingo na nasvalené zpocené atlety bijící se v klecích s takovou vervou, že po jejich divošském elánu a hbitých nohách zatouží nejeden vetchý stařeček, a ony způsobilé postarší paničky si hromadně začnou užívat s britskou zpravodajskou stanicí. Zkrátka takový ten dobře míněný rasismus, který bude naším hrdinou po zásluze potrestán. Jenže tůdlenůdle, milý diváku, tady máš pouťového hypnotizéra a i když se Chrisova podezíravost ukáže oprávněnou, zápletka vyústí v takovou fantasmagořinu, že by mi i ti sexuální otroci byli milejší.

No raccoons or tree creatures were harmed during the making of this feature. Barevný spektákl někde na pomezí tří a čtyř hvězdiček. Scény s mývalem (Bradley Cooper) a modráskem Yondu (Michael Rooker) byly dokonalé, zbytek postav však působí poněkud komparzově a tvůrci si mohli odpustit přehršel humoru, který je chvílemi až rušivý (vážně - PacMan?), a neustále trapně se smějícího Draxe. Přes mírnou nevyváženost se však Marvelu konečně zadařilo představit slušného záporáka, super-saiyan bitku a přes laciné ždímání v závěru navodit emotivní moment. Popokornová zábava/10, a to stačí.

Navzdory katastrofickému očekávání se jedná o příjemné překvapení. Nádherně naleštěná Weta slepovánka působivých kostýmů, atmosférické hudby a ikonických scén s jejichž výběrem si autoři příliš nelámali hlavu, a které tak občas působí dosti nuceně. Jako by jejich jediným smyslem byla podbízivá snaha zavděčit se fanouškům (nejpatrnější je to "na lodi"), kteří se stejně budou mračit, protože při zrození nezapěje chór a hlavní postava je přejmenována ve stylu Honza Šemík Exkalibr. Jen Scarlett patrně zapomněli sdělit, že její postava je kyborg, a proto není třeba chovat se za každou cenu roboticky, a scénáristé mohli více zapracovat na dialozích, postavách, zápletce... a vůbec, na scénáři.

Wolverinova cesta z Mexika na sever, s Donaldem v patách. Podobnost čistě náhodná, přesto v tom interneti hledají záměr. Logana nelze označit za tradiční marvelovinu či film o superhrdinech, téma starého muže na sklonku sil chránícího ratolest světlejších zítřků má mnohem blíže k The Road, Children of Men, videohře The Last of Us, nebo Eastwoodovinám. Superhrdinové nejsou ani "super", ani hrdinští, jsou notně poznamenaní životem a ze školy oplývající množstvím zmutovaných postav zbyla jen komorní trojice. Již nezachraňují svět, jsou zranitelní, bojí se, a místo, aby hrozbám čelili, před nimi prchají. Což působí depresivně, vezmeme-li v potaz, že padouchem na částečný úvazek je nevýrazný rádoby kyberkovboj. Logan tak většinu času bojuje sám se sebou, Profesor X s neurodegenerativní poruchou a X23 s nutkavou potřebou někoho šmiknout. Tvůrci se rozhodně nebáli syrovosti a chvílemi až samoúčelné brutality. Celkově se jedná o důstojné rozloučení s Rosomákem. Ambice však byly vysoké a očekávání ještě vyšší. Proto zamrzí ubíjející rozjezd a při délce snímku by neuškodila trocha inovace a snaha vymknout se schématu přímočaré videohry: Akce akce akce - čas přesunout se do jiné lokace - !nepřítel! - akce akce akce... Až začínáte chápat Loganovo přání, aby už to skončilo.

Máte-li nutkavou potřebu pozorovat statečného hrdinu s bezedným toulcem, jak vesele kosí digitální hnízdo s nímž si nedokázaly poradit ani celé šiky vojáků v duhových kostýmech, ani pohledná víla z bungee jumping týmu Jeřábnic, tak si raději pořiďte Musou videohru.

Kdyby se scénarista nerozhodl do soukolí vrhnout dřevák a neutopil morální dilema vražda x sebevražda ve speciálních efektech... Kdyby Hollywood netrpěl úchylkou na stalkery... Kdyby trailer nesliboval úplně jiný tón... Kdyby JLaw nehrála sebestřednou JLaw, tentokrát ve vesmíru... Kdyby se tvůrcům podařilo udržet na uzdě uměleckou licenci na fyziku... Pokud jste fanoušci Chrise Pratta a Jennifer Lawrence, ochotni skousnout kupu kliše zasazených do kosmických kulis, a nepovažujete prince od Šípkové Růženky či Sněhurky za poloviční nekrofily, tak se tím nikde nechlubte a přimyslete si dvě hvězdičky.

Mobil za volant nepatří! Neriskujte za jízdy, nebo se stanete čarodějem. Po většině stránkách standardní Marvelovina. Talentovaný sebestředný všeználek přijde o to, co ho činí výjimečným, a nedobrovolně nastoupí cestu za spásou a pokorou. Najde učitele, nabude nových schopností, objeví se Marvelovsky zapomenutelný záporák, kterému učedník musí zatnout tipec a zachránit před ním svět. Vše vyzrazeno v trailerech. Jako vždy si zaotravuje Stan Lee, přiležitostně se vyskytne nějaký ten nucený humot, až se divák opotí z představy setkání Strange a Starka. Vše je zabaleno do slušných speciálních efektů, ze kterých by si Escher poslintal parkety. Dokonale padnoucí obsazení hlavních postav - vedlejší postavy mohou působit zbytečně, a i levitující plášť má větší hloubku než Mads, Rachel a všechen ten další komparz dohromady, ale Cumberbatchovi a Tildě Swinton nelze nic vytknout. Z mustru se Doktor trhne až při závěrečném střetu, který se vymyká kliše o rozflákání celého města na maděru. A to bezpečně stačí na to, aby se pro mě stal nejlepším "cape" počinem tohoto roku.

Ass made by Panasonic. Onen type anime, který by panu Veselovskému způsobil noční můru s mohutným zadečkem. Variace na sumo na plovoucích platformách, kdy čtvrttunové macky nahradila děvčata, snažící se vzájemně shodit do bazénu... navíc s nebezpečným množstvím vykřičníků v názvu. Od toho nelze očekávat rozjímání o nesnesitelné těžkosti bytí o nic více než od Pobřežní hlídky. Sportovní anime s představitelkami se ecchi nejspíš nevyhne (čestnou výjimkou budiž Taisho Baseball Girls), v tomto případě se však nejedná o fanservice, kdy má bezelstný hlavní hrdina nešťastnou tendenci vrážet do výstřihů stydlivých dívek a nahota je nacpaná do jinak zcela nevinné zápletky. Keijo servíruje bez uzardění rozžhavené půlky, zařezávající se plavky, Gilgameše se zadkem z oceli a unlimited buttworks, postavy si nepokrytě očuchávají upocená pozadí a používají své přednosti místo vrtačky či rotačního kulometu. Zvukové efekty dodávají už tak absurdně přehnaným střetům nádech grotesky. Ecchi-metr se velmi brzy protočí a dostaví se KLK efekt, přestane záležet na laciné nahotě či bikinách, ale je důležitější, jak je s nimi naloženo. Je zbytečné zakrývat, že bradavkové judo a zadky projektující zvířecí shonen auru draků a vlků hrají prim, ale tvůrci zároveň vědí, jak sportovní anime funguje, jsou schopni ho parodovat, a představili nabitou akci se slušnou choreografií. K negativům patří limit 12 epizod, v důsledku čehož nezbyl prostor na vykreslení světa a postav, a skřípající prostoje mezi souboji. Snad olympiáda v Tokiu představí tento divácky atraktivní sport, třeba místo golfu.

13 Game sayawng po Hollywoodsku? The Game? Varování před kyberšikanou, falešným hraním zástupné reality na sociálních sítích, či alespoň honěním Pokémonů na iPhonu? Ale kdeže, tvůrci se rozhodli předložit teen story o dvou hrdličkách čelících anonymnímu davu zlých internetů. U hip teenagerů se tak trochu počítá s nedostatkem finanční hotovosti a zdravého rozumu, a jak si snadněji vydělat prachy, než exhibicionistickým dováděním před kamerou iPhonu? Ukažte prdelku, sežerte psí konzervu, namažte si na ferdu Nutellu a $$$ se už sypou. Inu, i ti lepší z nás se nechají zlákat třpytivým pozlátkem života celebrit a vidinou rychlého zisku. Beztak díky difuzi odpovědnosti můžete svést své chování na Anonymous diváky v maskách Guye Fawkese. A s iPhony. Archetypální obsazení: Hodná a nudná protagonistka, se kterou se má publikum snadno ztotožnit. Tajemný boreček alá Shogo Kawada, který má i citlivou stránku a líbatelný ksicht. Hacker geek/nerd/dork, nebo jak se jim teď říká, co umí používat Google a má Apple HacBook. Hvězdička za energický soundtrack, který dokonale podbarvuje scény, a za historické okénko; v příští děkádě může posloužit jako pohled na sociální sítě roku 2015, sponzorováno Applem. Jenom nám budou závidět kvalitu vysokorychlostního připojení a výdrž baterií. Pokud jste věkově bližší hlavním postavám a neurazí vás, že od vás tvůrci očekávají zanechání mozkovny na prahu kinosálu: Nudit se nebudete, přimyslete si dvě hvězdičky a běžte si koupit iPhona... Vlezlejší product placement má snad jen Román pro Avon.