plechulka

Sice jsem nebyla tak fascinovaná, jako při prvním shlédnutí DÍTĚTE Z MACONU, ale termín "vyjímečný film" sedí i tohle podobenství. Úžasná hudba a souhra záběrů římských scenérií mne donutily začít pátrat v nabídkách cestovních kanceláří v kapitole "Řím - poznávací zájezdy".....

Hezké, svižné - a navrch my, kteří jsme někdy (byť i amatérsky) hráli divadlo, víme, že přesně tak to někdy bývá - děje v zákulisí jsou kolikrát zajímavější a napínavější než na scéně

Film se zvláštní atmosférou, který se nemusí líbit každému. Rozhodně svědčí o tom, že Marylin nebyla úplné "herecké dřevo"!

Pokud na tohle někdo půjde jako na "klasické sci-fi", myslím, že ho čeká dost značné překvapení - mě osobně spíš evokoval hodně silné válečné filmy - třeba začátek "Zachraňte vojína Ryana". Někde jsem četla, že je vše točeno odtažitě a divák nemůže navázat vztah s nikým na plátně, nikomu "fandit".... ale komu, ptám se já? Největší síla pro mne byla ta absence jednoznačného kladného lidského hrdiny a bezvýchodnost, která prolíná celým filmem...Ano, "kreveťáci" sice nejsou lidi, ale právě zde jsou lidé pěkně nelidští - nebo naopak až moc lidští? Už ze začátku filmu, kdy hlavní postava ještě zvesela a s fórky provádí kameru slumem, mi naskočila husí kůže - takhle podobně se museli chovat kdysi (?) bílí k černým, árijci k židům atd. atd. ... Takže bohužel - velmi lidské!

V Charlesovi se pravděpodobně pozná většina z těch, kdo se někdy ocitl v podobné situaci (a že je nás určitě většina!) - byla láska a najednou konec a i kdyby se třeba rozkrájel na nudličky do polívky, nedá se s tím nic dělat - aneb, jak říká klasik JC: "Můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat". Moc hezky smutný film.

Ne tak úplně špatné, ale bohužel jsem poměrně nedávno četla knihu a ta byla - alespoň pro mne - daleko působivější...

Jiný film oproti všem nynějším "ponorům do duše". Tyhle postavy na nás nesypou své duševní prožitky a deprese, kolikrát jeden pohled vyjádří víc než 10 minut keců. Trošku mi to připomnělo Hemingwayovy knihy, kdy pod pár větami obyčejného dialogu jsou tušené ponorné řeky, které mě baví při čtení objevovat. Tady mi připadá, že zajímavé postavy (ústřední trojka) by si zasloužili zajímavější příběh - i když to třeba byl záměr - kdo ví?

Moderní pohádka pro cyniky...

Jeden z nejkvalitnějších detektivních seriálů, co se na naší obrazovce mihly. Nejen, že prostředí a hlavně časové umístění je zajímavé (anglický venkov za II. světové války), ale i jednotlivé epizody nejsou scénáristicky odflinknuté jako v některých těch C.I.S. apod. Před časem dávali na HALLMARKU, nyní na ČT1.

Kdysi jsem Párala hodně četla, ale MILENCE A VRAHY bohužel ne - ale možná, že si jí přečtu, jestli je fakt tak hrůzostrašná jako tenhle film. Ano, ve většině jeho knih se chodí přes mrtvoly (a hlavně za sexem a kariérou), ale tohle mi přišlo trošku moc. Např. "SOUKROMÉ VICHŘICI" z 60. let také podle Párala se dá hrdinům smát, litovat je, ale i s nimi a jejich pachtěním soucítit - tady ne. V celém filmu není jediný sympatický respektive uvěřitelný člověk - Vetchého postavu nepočítám, protože ta je úplně odjinud - nejvíc mi připomněla Schmitzrova hrdinu z flmu "DŮM PRO DVA" (kde paradoxně hrál Vetchý toho, který potřebuje spasit). Už dávno se mi nestalo, aby se mi český film tak silně nelíbil....