Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (524)

plakát

30. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2022 (2023) (pořad) 

Pořád o dvě třídy lepší než Ceny kritiků. Koncept těchto ceremoniálů bude vždy totožný – vybere se zastřešující téma, moderující, předávající a hudební vsuvka, vše doplněné o jednu až dvě montáže (co rok přinesl + zemřelí). I nejlepší světové předávačky jsou po hodině nudné, my ještě můžeme být rádi, že naše lokální nejsou proložený deseti reklamními bloky, avšak o to hůř pro letošní účastníky. Přetáhnout tak masivně předem plánovaný přenos je selhání, avšak zrovna Zbroškův výstup v duchu jeho trapnohumoru byl celkem zábavný. Hovorka je solidní moderátor a nepovedený vtip dokáže podat tak, že vám to vlastně ani nevadí. Není tam křeč, stupidní otázky na předávající a je to důstojné, aniž by se to bralo příliš vážně. Děkující nejsou nevkusně přerušováni a scénografie nevypadá jako z ochotnického divadla. Podobně jako u Cen kritiků se z toho stává pořád pro nominované, jejich příbuzné a média. Absolutně si nedokážu představit, že nezainteresovaný člověk má čas 150 minut sedět u TV a zajímat se o pořad, v němž se mluví o nějakém Il boemovi nebo Arvédovi, které viděli tak čtyři lidé./// Osobně mám radost za Bendiga, ale škoda, že akademici zůstali zaprdění a kameru dali Poslednímu závodu místo Bangera.

plakát

Na nože: Glass Onion (2022) 

Zcela nesoudná stopáž, kterou nelze tolerovat ani Flixu. Rian Johnson sebevědomě představuje další Blancovo vyšetřování, které však už není tak záživné. Herci se snaží, seč mohou, ale jejich postavy skoro nemají co hrát. Společný jmenovatel celé grupy je podivný, vtipy nefungují a některé running jokes (Mona Lisa) smrdí scenáristickou bezradností. Blancův jižanský přízvuk je otravný, ale hlavně už nechci Craiga nikdy vidět ve vaně. 55 %.

plakát

Opuštěný (2022) (seriál) 

Na kulisu k žehlení nebo nudné online poradě má člověk nízké nároky. Trailer ukázal ty nejzajímavější momenty a další už v seriálu skoro nejsou. NPH jede na autopilota, tvůrci ani nedokázali využít atraktivitu New Yorku a povedených fórků je na 8 epizod strašně málo. Celkově je to sbírka gay klišé/stereotypů a frků na jedno použití. Místy otravné jako nevyžádaný dick pic. Opuštěný je zkrátka seriál, který není vtipný, napínavý, dojemný a ani zábavným guilty pleasure. Druhé série by byla jen plýtváním netflixovského budgetu, a to říká někdo, kdo se dívá na průměrné seriály, které však dokáží lépe využít kulisy živelného NYC a vtisknout postavám alespoň nějakou charakteristiku (The Bold Type, Suits). 35–55 %.

plakát

Matrix Resurrections (2021) 

Snad ještě nikdy v životě jsem se v kině nesnažila jít filmu víc naproti. Matrix je co původnosti látky de facto jediná originální sága, která vznikla kolem třetího milénia. Ač se samozřejmě do jisté míry jedná o syntézu různých filosofických či náboženských idejí a půjčuje se z mnoha komiksů či filmů, dokázala přinést něco zcela novátorského. První díl je fantastický i po letech a pokračování stále mají své kvality, byť v nich začali sourozenci mudrovat až příliš. O 22 let později tu máme sebereflektivní Lanu, která se rozhodla zcela explicitně a drze komentovat fandom, který kolem ságy vzniknul, posmívat se praxi hollywoodských studií nebo ironizovat různé výdobytky moderního světa. Bohužel to funguje jen občas, místy je to spíše trapné až směšné. Reeves i Mossová sice mají pořád velké charisma, svět je to pořád do jisté míry vzrušující, jenže kde je nějaká nápaditá akce, lepší prokreslení vedlejších postav nebo budování napětí? N. P. Harris je bohužel miscast dekády, ostatní herci jsou jen výprodej ze Sense8 a nového Morfea je tam až příliš málo. Neo byl sice až šestou verzí Vyvoleného, ale já bych to už nepokoušela a o další díly se rozhodně nesnažila. Lana je liška podšitá, a proto nám premiéru naservírovala do týdne, kdy křesťanský svět slaví narození mesiáše, ale ten filmový měl zůstat mrtev. ±70 %. [Kino, 2D s titulky]

plakát

Síla (2021) 

Kamil a jeho sušák. Nedokážu si vůbec představit, jakou cílovou skupinu dokument může mít. Pokud protagonistu znáte, okamžitě vidíte, kolik toho ještě do mozaiky chybí. Pokud ho občas čtete, asi vás těžko zajímá jeho milostný a rodinný život. A pro ty, kteří o něm nikdy neslyšeli? Na pikanterie to není úplně skoupé, ale to podání je střihově zmatené – jde o jakýsi pokus o umčo se vskutku výraznými elipsami. Síla by chtěla fungovat jako univerzální výpověď o nějakém vnitřním pnutí, puzení a hledání, ale není to tam. Mareček však nadále zůstává na mém watch-listu slibných tvůrců.

plakát

Too Hot to Handle (2020) (pořad) 

#TeamAccountant. Zábava na jeden víkend, která sice rychle vyvane, ale zároveň v něčem povznese. Podobně jako u jiných reality show ona přitažlivost spočívá ve skutečnosti, že se utvrzujeme v tom, jak jsme lepší než účastníci. Posmíváme se tomu, jak jednají, a bavíme se jejich tupostí. Tady ještě okukujeme údajně totálně sexy lidi, o čemž by se v řadě případů dalo polemizovat./// Pokud se nad show zamyslíte trochu víc (stihnete to třeba u desítek záběrů na toho leguána), tak vlastně zjistíte, jak málo využívá svůj potenciál. Navíc až příliš podobá VyVoleným, přidaná exotika už to o moc nevylepší. Představené workshopy jsou ukázány hrozně odbytě a povrchně, což souvisí také s hlavním neduhem pořadu, kterým je nejasné plynutí času. Show je sestřiháná dravě a dynamicky, ale kde je ukazatel toho, kolikátý den už v resortu jsme? Kde je ten vzrušující odpočet? Kolik těch dnů vůbec bylo? Kdy byl budíček? Pak přichází další otázky… Co vaření, jak se jedlo? Mohli se soutěžící ukájet na záchodě, nebo tam byly taky kamery? Proč nedostávali úkoly nebo výzvy? Mohla to být neskutečná hlína, kdyby měl od produkce každý soutěžící různá zadání. Tady se dočkáme leda toho, že si Chloe jde „vážně pohovořit“ s Korim – tak to je drama! Je to křečovité a je znát, že byla ke kroku navedena. Co nějaké vyřazování à la Kdo přežije? To neskutečně dynamiku ve skupině změní. Lidi tady vůbec nekuli pikle, a to je škoda. Mimochodem to máme fakt uvěřit, že Jesus najednou prozřel, nechal si ujít výhru a odešel? Chce nám produkce namluvit, že všichni předem nepodepsali obří štosy papírů, ve kterých bylo jasně napsáno, kdy smí odejít – a taky onen drobný fakt, že je budou natáčet i na hajzlících (jak později potvrdil Bryce)? Ale teda gratulki – Harry a Francesca prý už mluví o děcku!

plakát

Hodinářův učeň (2019) 

Pokud jste u toho večeřeli nebo rozbalovali dárky, tak kulisa je to náramně vhodná. Příběh není komplikovaný, postavy vás nezahltí sáhodlouhými dialogy a vtipů je tak málo, že si ani nevšimnete, že nějaký minete. V kontextu vánočních pohádek je Učeň ucházející film, ale pozor, tohle není papundeklová studiovka, ale kinofilm! Při pozorném sledování vychází najevo, že děj je řídký jako průjem, hlavní dvojice je extrémně necharismatická a trikaři si zvolili příliš náročné objekty na animaci. Zklamání.

plakát

Jumanji: Další level (2019) 

Scenáristi přidali poušť, zasněžené hory, hejno zdivočené zvěře a dvě vyhaslé hvězdy minulých dekád. Premisa je beze změny, do hry akorát přibudou nové postavy a obmění se levely a skilly. The Rock je pořád nabušený v těsném oblečení a jeho postava je z toho fascinovaná. Black a Hart zase dělají srandičky a spoře oděná Gillanová skotačí ve scéně bojového tance (opět!). Napoprvé to byla celkem sranda a bylo zábavné sledovat, jak celý svět funguje, ale tohle je jen slabší verze, kterou rozhodně nevytrhne stále populárnější Awkwafina a už vůbec ne vykrádačka Hry o trůny, která chce těžit z Ohaře a Zdi. 45 %. [Kino, 2D s titulky]

plakát

My (2019) 

Trailer neskutečně navnadil, bohužel ve výsledku je film spíše zklamáním. Herci výborní a hudební podkres včetně písničkového soundtracku se opravdu podařily./// Peele zručně rozehrává úvodní děsuplnou sekvenci, v níž zároveň nechybí humor. Nejde však o stupidní fórky ve stylu série Scary Movie, ale celkem dobře zvládnutá odlehčení vyplývající z otcova chování, který je takovým křečovitě pohodovým rodičem. Jakmile ale zjistíme, o co dvojníkům jde, mizí stísněnost rodinného domu a přichází nebezpečí ve větším měřítku, které však nikdy není pořádně ukázáno. Film navíc lenivě pracuje s naznačenými motivy – dvojníci vědí, jak se chovaní jejich předobrazy, tudíž je má být složité porazit. Peele s tím však příliš nepracuje, rodince se celkem překvapivě daří bránit./// Režisér je rozhodně poučený tvůrce žánru a pracuje s klišé typu „postavy se chovají hloupě a nevolají policii“, do toho nás ještě zásobuje popkulturními narážkami na série Sám doma nebo Star Wars, ale čím víc se stopáž blíží je ke konci, tím víc nastupuje pocit, že jde o dílo až příliš ambiciózní, které ale nedokáže využít svůj potenciál. [Kino]