Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (440)

plakát

Zelená kniha (2018) 

Parádní road movie, kde se znovu ukázal můj oblíbenec Viggo. Jako černoch bych nechtěl žít v této době plné předsudků a rozdělování všeho na bílou a černou. Připomnělo mi to francouzské Nedotknutelné, akorát Zelená kniha je obrácená - bílej maká pro černýho. 80 %

plakát

Gangy z Birminghamu (2013) (seriál) 

Mám za sebou první epizodu a chytlo mě to! Hlavně je tam můj zvláštní oblíbenec Cillian Murphy. Vždcky mě fascinovaly staré a špinavé ulice ať už v Londýně či v Birminghamu. Rád se také dozvím něco o britské mafii než jen o italsko-americké, o které už jsem toho viděl plno.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Alita mě dostala! Málem to bylo i na plný počet, což dávám zřídka. Rodriguez s Cameronem mě moc potěšili a předhodili mi slušnou porci kyberadrenalinu v postapo žánru, nádhernou a roztomilou hrdinku Alitu, fungující romanci (i slza byla na krajíčku), spletitý příběh plný zvratů v rychlém tempu, že bych chtěl vidět rovnou dvojku. Prostě mě to očarovalo jako naposledy Ready Player One. Už z traileru jsem tušil, že to bude nářez. Hudba taky skvěle doplňuje celý film. Rád jsem po dlouhé době zase viděl oblíbené herce jako Jennifer Connelly a Ch. Waltze, i Skrein alias nový Kurýr zahrál slušný vedlejší part. Cameron to mohl původně nechat v R ratingu a byla by to dokonalost. Už se nemůžu dočkat, až to uvidím znovu ale v původním znění. 80 %.

plakát

Lesní rituál (2017) 

Po tomhle hororu už se mi nechce do lesů!

plakát

Hořký měsíc (1992) 

Je neuvěřitelné, co všechno se může stát ve vztahu. Z filmu jsem si odnesl ponaučení, že je lepší být sám a užívat svobody, než zažít zklamání či pomstu. Nevím, koho litovat víc. Oscar s Mimi si udělali ze života peklo, ale všechno vždy začíná naivní jiskrou, pokračuje plamenem, který dřív nebo později stejně vyhasne. Hořký měsíc považuji za jeden z nejlepších filmů Polanskiho, který se mi zaryl hluboko pod kůži.

plakát

Past (1996) 

Vůbec nechápu, jak mi tento vynikající thriller mohl proklouznout mezi prsty. Těm holkám to spolu ale sekne. Wachowski umí víc než jen Matrix.

plakát

Turks fruit (1973) 

Promiskuitního Rutgera Hauera vidím poprvé a nestačím se divit, co všechno je ochotný provádět, ale u pana Verhovna se to dá pochopit. Bavilo mě to, bylo to slušné drama se špetkou zvráceného humoru, který konvenční společnost hned zavrhne. Lidi, chce to trochu nadhledu. To, co není "normální" u nás, může být naprosto běžné kousek vedle. Konzervativci, kterým ze všeho nejvíc záleží na reputaci, by se neměli na tohle dívat, jinak jim vypadnou oči.

plakát

Deník nymfomanky (2008) 

Tak moc mě to překvapilo, až mě to dojalo a uvědomil jsem si, že musím prostě žít a dělat vše naplno, co mám rád, dokud mám ještě čas. Vůbec nezávidím ženám, jak to mohou mít v životě těžké a rozdíl mezi manželstvím a prostitucí je skoro minimální, protože v obojím je žena většinou jen majetkem chlapa. Na konci, kdy Valerie navštívila toho posledního "klienta", jsem měl slzu na krajíčku. Vůbec nechápu zdejší 50% hodnocení. Mě příběh Val tedy dostal.

plakát

Amadeus (1984) 

Úžasné drama o dvou velikánech vážné hudby, které jsem poprvé viděl snad ještě na základce. Tenkrát mě to moc nestrhlo, protože jsem do hudby nebyl tak zapálený, nebo proto, že jsme tento dlouhý epos viděli na části. Dnes už musím Amadeovi přidat jednu hvězdu. Líbili se mi oba představitelé a oba jsem je i stejně nakonec litoval (Salieriho asi o trošku víc) Plný počet mu dát nemohu, protože do té minoritní kategorie řadím vyloženě jen oblíbené srdcovky. Hudbu miluji a ne náhodou jsem se rozhodl dát Amadeovi znovu šanci. Mám nový směr a cíl do života. Rád bych se totiž naučil hrát na klavír. Zatím hledám lektora. Věřím, že by mě to naplňovalo a zvuk piána mi vždycky přinášel klid na duši. Chce to hlavně píli a dávku trpělivosti.

plakát

Benátský anonym (1970) 

Dojemný italský film s nádhernou Florindou, která si znovu zahrála po boku Tonyho. Už podle popisu to vypadalo na smutný příběh o neuhašené lásce, kterou znovu zažehne Tonyho smrtelná nemoc. Kdybych věděl, že mi zbývá pár měsíců života, asi bych taky uvažoval o sebevraždě, než jen s nejistotou čekat na věčnou tmu. Začátek filmu má celkem pomalý start, ale od okamžiku, co on jí řekne, že je vážně nemocný, pocítíte najednou nad ním velkou lítost a sami jste rádi, že se můžete další den probudit, i když nikdy není nic jisté... Musím určitě pochválit hudbu, kterou se mi hned připomněl mistr Morricone, ale byl to jiný skladatel jménem Cipriani, který bohužel náhodou nedávno zemřel (RIP) Krása, mistře!