Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (836)

plakát

Dexter - New Blood (2021) (série) 

Tak z tohohle jsem byl pěkně vytočenej, kdy po trochu zchladnutí jsem nakonec dal 2 hvězdy. Než se pustím do kritiky a mínusů, tak uvedu pár těch plusů. Zaprvé začátek byl zajímavý, kdy bylo vidět, že si Dexter (Jim) užívá svého nového nabytého života v zimní krajině a snaží se žít normálně, kdy bojuje se svým temným pasažerem jak jen to jde. Pak nastal konec prvního dílu, který byl tak nějak předvídatelný, ale dejme tomu, to bych ještě překousl. Zadruhé hodně povedený vypjatý vztah mezi Harrisonem a Dexterem, kdy bylo co hodně vysvětlovat a nádherně to zapadá do pokračování. Zatřetí opravdu povedený předposlední díl, kterému bych dal 5* samostatně, kdy jsem viděl to napětí a drama z původních sérií. Tím bych to ale zakončil. Obecně je tady toho hoooodně špatně. Zaprvé je to z větší části celkem velká nuda oproti předchozím sériím, kdy změna prostředí ze slunečné Floridy do zasněženého Iron Lake zrovna moc nepomáhá. Další faktorem jsou herci, kdy jak už tomu u pokračování bývá, tak nemůžou sehnat všechny herce a proto to musí vyřešit příběhově. Celkem zajímavou náhodou je to, že Angela mi připadala jako druhá Debra - že by záměr nebo kopírování fungujícího? Další postavou byl Harry, který promlouval k Dexterovi a teď ho tu nahradila Debra - ale to by se ještě dalo opodstatnit, ale lepší by byl dialog Harryho a Debry, kdy už. Dále Dexter je nějaký z formy - to bych tak nějak bral vzhledem k tomu, že je to deset let, ale že by byl až tolik mimo, kdy obzvláště v poslední epizodě udělal až takový zkrat? - tak to fakt ne, kdy jsem vážně doufal, že je to jen v jeho hlavě, jak to bylo několikrát v předchozích sériích, ale bohužel ne. No a nakonec závěrečný díl, který byl naprosto katastrofický. Je vidět, že lidem, kterým se nelíbil závěr 8. série, který dával naprostou logiku (asi ne všem), kdy ono ticho na konci mluvilo za tisíc slov a nepotřebovala dalšího pokračování. *** Pozor narážka na SPOILER *** Ale ne, lidem se to nelíbilo, že to nebylo jasný a taky, že to nemá etický konec, kdy se nemůže ponechat takovéhle dílo jako návod pro konání zla bez potrestání. Prostě museli natočit tohle úplně zbytečné pokračování, aby udělali pointu. Naštěstí menší bezvýznamný plus bych v tom viděl, že to neudělali klasicky klišovitě v podobě vězení a soudu, ale vyřešily trochu jiným způsobem, který mi stejnak připadal jako kompromis pro oba tábory diváků. *** Konec narážky *** Obecně pro mě platí, že Dexter pro mě skončil 8. sérií a tohle se budu snažit vytěsnit ze své hlavy, jako by se to vůbec nikdy nestalo.

plakát

Muv-Luv Alternative (2021) (seriál) 

Tak tu máme další anime ze světa Muv-Luv a bohužel tentokrát hrozný propadák, který může maximálně zachránit jen hodně nadupaný pokračování. První díl byl neskutečným lákadlem vyvedeným do perfektnosti toho, co by člověk od tohohle očekával, kdy není jediná věc, kterou bych mu vytknul. Je to nadupané dechberoucím napětím a akcí s nejistým výsledkem. Od druhého dílu dál už je to celkem katastrofické, kdy jako bych sledoval už úplně jiné anime (možná postranní příběh ze stejného univerza, který slouží jen na dokreslení). Hlavní hrdina je neskutečně otravný a uřvaný, kdy mi přišlo, že celé anime jen o tom, aby měl své prozření na konci. Docela podstatnou a zajímavou část ve zbytku anime jaksi nakonec dali na vedlejší kolej, aby se věnovali hraní na politku, která úplně vyčpěla vniveč, protože už existuje předchozí anime ze stejného univerza Schwarzesmarken, které tohle anime úplně hodí do kapsy. Obecně je tu také problém to, že se tu jaksi zapomíná na jeden důležitý fakt, který si uvědomuje i přitroublý hlavní hrdina, a to je boj s Betou, který jaksi někam zmizel. Nakousne se tu navíc celkem hodně důležitá mise z minulosti, která souvisí s Betou, kdy je to zase určitý důležitý střípek, který není rozvedený a tak nějak pozapomenut z důvodu věnování se nečemu naprosto nezajímavému (i když pro dané prostředí je to celkem důležité, aby si tam urovnali své věci). Po animační stránce je to jako obvykle velice dobré a po hudební z větší části dobrý, ale bohužel se tu najde pár tracků, který tam nemají co vůbec dělat, protože kazí atmosféru zbytku tracků.

plakát

Mahóka kókó no rettósei: Cuioku hen (2021) 

Konečně jsem si spravil chuť po silně nepovedeném zeserializovaném arku Yuutosei, kdy se tady toho zase ujalo studio 8-bit, které si drží svou úroveň jako v Hoshi no Yobu a Raihousha. Tentokrát se příběhem posuneme zpátky na úplně první prequel v době, kdy Tatsuya a Miyuki jsou teprve na začátku nižší střední, kdy se svou matkou Miyou jedou na výlet na Okinawu. Tento díl je spíše doplňkový, ale celkem zásadní, protože vysvětluje spoustu věcí, které už divák viděl v předchozích sériích. Zaprvé je to vztah Miyuki a Tatsuyi, zadruhé trochu z pozadí klanu Yotsuba a postavení Tatsuyi v něm, zatřetí význam jejich nové pomocnice Sakurai Minami (která se objevila na konci Raihoushy a mihne se i tady), začtvrté proč se Tatsuovi říká "Ďábel Okinawi" a zapáté jak se Tatsua dostal k armádě. Ten čtvrtý a pátý bod je taktéž důvod, proč jsem hodil jen čtyři hvězdy, protože si myslím, že to bylo trochu odfláklé a zasloužilo by se to více pozornosti a důraznosti, kdy největší důraz byl hlavně věnován prnvímu bodu (což není špatně, ale čtyřka by si také zaloužila tolik váhy a pětka ještě více prostoru). Po animační stránce je to celkem slušné, kdy možná ty barvy byly trochu takové pobledlé a po hudební stránce je to super.

plakát

Šin no nakama dža nai to júša no Party wo oidasareta node, henkjó de Slow Life suru koto ni šimašita (2021) (seriál) 

Tentokrát tu nemáme isekai, ale čistokrevný fantasy o jedinci, který byl vyhnán z hrdinské party a tak začal žít běžný pohodový život. I když se snaží žít pohodlně, tak přesto se tu objevují určité výzvy, dobrodružství a nečekané události. Bohužel si to ale podle mě nedrží tu samou napínavost, co jsem viděl v manze, která mi přišla o kousek lepší, kdy v některých místech se určité části liší. Obecně bych tohle bral jako takovou pohodovku na jedno shlédnutí, když člověk nemá co sledovat, u které si může odpočinout a nemusí u toho složitě přemýšlet. Na druhou stránku, pro náročnější je to silně nedostatkové po mnoha stránkách. Po animační stránce je to průměrné, kdy tam není moc smysl pro detail (navíc mně osobně se více líbí design z mangy) a po hudební stránce je to stejně jako atmosféra oddychové, vesnické.

plakát

Deep Insanity: The Lost Child (2021) (seriál) 

U tohohle je celkem škoda něco psát. Po celém shlédnutí jsem si tak nějak pořád říkal o čem to vlastně je - myšleno tím to, že je to strašná nuda. Veškeré postavy jsou takové chladné bez moc velkých emočních projevů a tak to bere i divák. Člověk se vůbec nesžije s postavami a ani prostředím, kdy to postrádá jakékoliv zajímavé základy, na kterých by se mohlo stavět. Ono je možná má, protože je to zase další anime, které je dělané podle hry (od Square Enixu). Ale jak už to v těhlech případech anime zfilmovaných her od tohoto developera bývá, tak to dopadlo tak, jak to dopadlo. Každopádně by to mělo nějaký potenciál to prostředí, jen kdyby to nebylo hnáno od úplného začátku do velkého konce za pouhých 12 dílů. Každá potenciálně zajímavá část by totiž zabrala rozvinout mnohem víc dílů (politika společnosti, souboje, korporátní souboje, intriky, vztahy mezi postavami atd.). Obecně je to takové prostě nijaké - ani špatné, ani dobré, ani neutrální. Bral bych to spíše jako takový elaborátní koncept. Po animační stránce je to takové průměrné, kdy je tu pak ještě do toho vhozena kýčovitá 3D animace, a po hudební stránce je to naopak opravdu zajímavé.

plakát

Selection Project (2021) (seriál) 

Hudební soutěžní anime, kdy tu máme 9 holčin, které bojují o prvenství v celonárodní soutěži o to, kdo se stane novou idol hvězdou jedné agentury. Příběhově je to hodně podobné v určitých věcech anime "Idoly Pride", kdy některé věci jsou tam jak přes kopírák. Ve srovnání ale na tom vychází tohohle anime mnohem lépe, kdy krásně člověk může srovnat to, že stejná idea se dá nafilmovat různými způsoby s jiným výsledkem. Je tu přenádherná animace s krásně dělanou dynamikou a "správně volenou kamerou", kdy je úplně perfektně zvládnutá animace jednotlivých vystoupení (takhle by měly být dělány všechny). Super zvolená hudba, což je u hudebního anime nejvíce důležité, i když na druhou stránku by tady mohl být širší repertoár (kvůli tomu o hvězdu méně). Hudba a animace tak tvoří krásné kombo, kdy ze všeho dýchá život, kdy mě nadchla především veškerá ta atmosféra, která z toho čiší a dává mi tak pocit, jako kdybych sledoval skutečný souboj ("sport") v reálném životě, kde teče napětí a pocit očekávání je velice našponovaný. Samozřejmě ten příběh se trochu na konci přemění, ale přesto to má své napětí a hlubší myšlenku o hudbě jako takové. Především je tu také hezké sledovat jednotlivé vztahy ať už mezi finalistkami, tak i v rámci rodin, přátel, vypadlých účastníků a personálu agentury.

plakát

Široi suna no Aquatope (2021) (seriál) 

Tak tu máme nádhernou pohodovku ze života, kterou bych si klidně dal celou znova, i když to má 24 dílů. Velice příjemně se na to dívá a uvádí to člověka do pohody z několika důvodů. Není tu žádné velké drama nebo rychlá akce, ale všední život s běžnými problémy, který člověk čelí. Dále tu máme opravdu přenádherné prostředí Okinawy, které je umocněno o perfektní animaci (krajiny, počasí, jednotlivých částí dne a lokací). Do toho je to tématicky zaměřeno na podmořský život, kdy tu máme akvária a samozřejmě moře, kdy tito živočichové působí samy o sobě relaxačně. Abychom úplně u tohohle neusnuli, tak je tu vpraven určitý životní příběh dvou holčin, které spojí osud a trocha nadpřirozené pomoci, kdy tu můžeme vidět jejich krásný vztah, kdy si navzájem pomáhají v nelehkých situacích. Vše je doplněno o velice dobrou hudbu, která je umocňuje požitek ze sledování.

plakát

Mieruko-čan (2021) (seriál) 

Po delší době tu máme duchařinu, ale v netradičním podání. Není tu žádný speciální komando, detektiv, kněžka, mnich atp. jak už tomu normálně bývá. Máme tu klasickou středoškolačku, která má dar vidění věcí, které ostatní normálně nevidí. Vzhledem k tomu, že to není zrovna příjemná podívaná, dostane se do nejedné situace, které otestují její odvahu. Musím uznat, že hlavní hrdinka má opravdu pevné nervy, že se z toho všeho nezcvokne a dokáže udržet poker face. Mnohdy je to napínavé, protože je svým způsobem bezbraná a odkázána na to, že to bude prostě ignorovat a nějak to přežije. Do určité části by se to mohlo pohybovat na úrovni hororu, ale ne úplně plnohodnotného, kdy je do toho hozen i celkem vkusný humor a sem tam i nějaký ten fanservis. Velice povedené jsou i některé emocionální příhody, které tomu dodávají trochu odlehčení a na zajímavosti. Kolikrát je tu ukázaná myšlenka, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá, kdy si to drží navíc určitou mysterióznost, kterou pořádně neobjasní (což může být trochu na škodu v některých částech, ale obecně to tak velký problém není). Postavy jsou opravdu příjemné a krásně sladěné, kdy si ten příběh třeba nedokážu představit bez té její nejlepší kámošky Hanny, která nemá prostě chybu a slouží jako určitá podpora hlavní hrdinky. Po animační stránce je to hodně povedené a po hudební stránce je to celkem katastrofa, kdy nebudu počítat pár těch ambientních tracků, které dokreslují atmosféru příběhu.

plakát

Takt Op. Destiny (2021) (seriál) 

Celkem velké překvapení podzimní sezóny 2021. Původně jsem se od tohohle neočekával moc a v závěru jsem byl mile překvapen. Celý koncept se nese v duchu hudby, kdy tu máme nějaký vesmírný šmejd, kterýmu se nelíbí hudba, běžné zbraně na ně nefungují a tak musí s nimi bojovat speciálně vypěstovaní bojovníci v podobě Musikartů, kdy každá z nich představuje určité mistrovské dílo jednoho z klasických skladatelů. Vzhledem k tomu je hudba důležitým prvkem, který se jim opravdu povedl, kdy si člověk vyslechne nejednu zajímavou skladbu. Příběh je taky zajímavý, protože je zasazen do USA, kdy konečně se nepohybujeme jen v Japonsku, čímž je tenhle počin o něco originální a celkem se jim i podařilo držet se západních zvyků, kdy do toho moc ze svých nestrkají. I když příběh je celkem jednoduchý, tak veškeré jeho stránky jsou vyvedeny skoro k perfektnosti. Dobrodružná stránka je zábavná, kdy se člověk podívá do různých koutů USA a zažije s hlavními hrdiny spoustu nových věcí a setkání. Dále akce je také zpracována dobře, kdy souboje jsou celkem napínavé obzvláště v závěru. A je také radost sledovat vztah jednotlivých postav, kdy hlavně ústřední duo je zajímavé - ať už jejich hašteření, tak jejich komplikovaný vztah nebo hlubší city. Vše je krásně dávkované po troškách ve správný okamžik. Jediné mínus bych tak viděl především ve zpracování záporáka, který nebyl úplně tak doladěn a zasloužil by si trochu více prostoru a také určité nakouslé věci z historie světa, které byly střípkovité, ale ne úplně vysvětlené. V závěru akorát zmíním už jen animaci, na kterou se nádherně kouká a která se jim opravdu povedla.

plakát

Kolo času (2021) (seriál) 

Překvapení a zklamání zároveň. Po shlédnutí tohoto seriálu mám opravdu smíšené pocity. To, co mě opravdu potěšilo bylo velice propracovaná grafická stránka (lokace, efekty, kostýmy, designy, rekvizity atd.). Dále se mi celkem líbila ta myšlenka boje zla proti dobru, kdy je tu spousta různých frakcí, které mají své agendy. Často jsem si říkal, zda nekoukám na dalšího Pána prstenů, kdy to mělo hodně podobností (skřeti - trolloci, přízraky - stíny, Sauron - Temný, hobiti - taeverni atd.). Bohužel se to ale Pánu prstenů vůbce nevyrovná, kdy to má potenciál, který je naprosto zabitý. Vyskočí tu na vás spousta různých pojmů, postav, frakcí, historie, ale nic není pořádně vysvětleno, kdy člověk tápe a nechápe. To je pro mě jeden hodně velký mínus. Dalším velkým mínusem je herecké obsazení, kdy pár jedinců vám tu sice sedne, ale to nejdůležitější jádro je z větší části hrozné, protože je tu vidět snaha o multikulturalismus, kdy z toho vzniká pak hrozný paskvil. Postavy jako takové kopírují to samé, co herecké obsazení, různé druhy a většiny z nich otravná. Po akční stránce se tady toho člověk moc nedočká, ale přece jenom něco tady je, co celkem stojí za něco, ale obecně se to spíše zaměřuje na dobrodružnou stránku, než boj. Hlavní duchovní myšlenka je opravdu divná, kdy tu máme kolo času, které rozhoduje o osudu lidí, kdy je vše předurčené a tedy nikdo s tím vlastně nic nemůžu udělat a pak tu jsou na druhou stránku svobodné volby, které v rámci toho rozporují. Obecně to zezačátku celkme nadchne, ale postupem času je to takové jednoduché a nudné. Příběhový závěr nakonec poukázal trochu na mix dalších žánrů, které by mohli způsobit příšerný mix. Tenhle počin úplně neurazí, ale má toho bohužel hodně nedoladěného a nezachrání to ani perfektní grafická a hudební stránka.

Ovládací panel
3 body

Reklama

Reklama