DaweForeman

Další počin podle hry. Pokud člověk jako já ale hru nehrál, tak nevadí, protože příběh sám o sobě dává smysl a je velice zajímavý. Příběh je zasazen do fantasy světa, kdy se tu objeví několik bájných stvoření. Každé stvoření a díl tak symbolizuje jeden ze smrtelných hříchů. Stvoření však nejsou jediná, která podléhají těmto stinným stránkám, ale i nedokonalí lidé. Zde nečekejte žádnou pohádku, anime se nebojí zobrazit kruté činy lidí, krev, nahotu a brutalitu. Člověk by od tohohle čekal pouze jednoduchou zápletku, ale ono to celkem klame, kdy to má hlubší myšlenky ohledně dobra a zla, takže se tu například hodně člověk setká s paradoxem, že dobrý skutek nenosí jen dobro a zlý zlo. Hlubší myšlenka a paradox je i vidět ve změně hrdiny a jeho společníka a též jejich závěru. Dále je to doplněno spoustou akce, dobrodružství a především správně zvoleným provedením kouzel, které nejsou efektově přehnané, upovídané a mají své taktické využití. Takže po efektové stránce celkem zajímavé, ale po animační stránce jako takové je to slabší, protože se jedná o počítačovou animaci, která je známá svými trhanými pohyby, zvláštní fyzikou, ale především v tomto případě špatně volenou obličejovou mimikou. Po hudební stránce je to však perfektní. Jak už tu bylo zmíněno, trochu to člověku může přípomínat Berserkra, ale je tu vidět třeba i celkem zajímavé zpracování openingu, které mi zase připomínalo atmosféru Her o trůny.

Tato část, na začátku, se vrací v čase do událostí kolem Daihasen sportovního festivalu (dvojky série Toaru Majutsu). Podle vývoje událostí v druhé části se pak taky dá říct, že je to událostmi po Toaru kagaku no Accelerator. Celá série by se dala rozdělit na tři části: festival, kde se připlete nefarně známý vědec Kihara Gensei; vedlejší příběhy; a incident ohledně pokusů na vytvoření "dvojníka". První část jede v typickém duchu a drží se tak nějak svého. Druhá část pro mě byla celkem příjemným překvapení a líbila se mi nejvíce, protože ona kombinace např. Saten a Brendy byl celkem zajímavý a člověk viděl Brendu také z jiného úhlu. Třetí část byla zaměřena moc zaměřena na intelektuální úroveň, takže si to člověk tolik neužil jako v jiných vyváženějších částech. Člověk se tu navíc setká s několika espery úrovně 5, kdy velká část je tu věnována číslu 5 (Shokuho Misaki), o které se konečně něco dozvíme více a člověk tak dostane nový obrázek ohledně této postavy. Dále se tu prvně objeví číslo 7 (Sogiita Gunha), který vytvoří docela nečekaně zajímavé kombo s nám docela známou postavou, a na pozadí se akorát mihne číslo 4 a 2. Obecně bych to bral jako příjemné rozšíření znalostí a prožití příběhů z prostředí Akademického města, ale úrovní to neohromí jako jiné předchozí části. Animace se drží na svém a hudba jako obvykle je úžasná.

Poslední část se zaobírá nejvýznamnější událostí Blue v kulinářské oblasti. Samozřejmě jen ti nejlepší se jí zúčastní, kdy Soma bude bojovat jako obvykle o prvenství. Vzhledem k tomu, že se tu uzavírá celý příběh, tak je to hodně zaměřeno na jednotlivé vztahy a zvraty, než na vaření samotné. Vzhledem k tomu, že to jede v typickém sledu, člověk tak nějak dokáže předvídat, který souboj jak dopadne. Je tu však několik nových postav, které svým původem celkem překvapí a v závěru je to spíše už o emocích. V této série je vidět už celkem přesycenost kvůli délce tohoto anime. Je to přece jen už 5. série a proto bych i viděl dobře, že to bylo ukončené, protože by to šlo už jen kvalitou dolů, neboť to nemůže mít už tu samou jiskru jako první tři série. Obecně bych to hodnotil jako celkem ucházející část, která neurazí, ale rozhodně ani extra nepotěší. Animace a hudba se drží na svém.

Hodně mi to stylem připomínalo počin "Monster Musume no Iru Nichijou", ale každý z těch příběhů je od jiných autorů s tím, že tehle počin na tom vychází mnohem lépe. Máme tu opět spoustu monstrózních dívek různých variací a hlavní postavu doktora, který je právě na tyto odlišné druhy specializovaný. Celkem se mi líbilo, jak to mělo do sebe zapadající anatomii těch jednotlivých "stvoření" (v tom lékařském slova smyslu). Navíc je to taková oddechovka ve fantasy světě, kdy člověk sleduje dobrodružství hlavního hrdiny a sem tam se pobaví nad určitými situacemi v trochu ecchi stylu, který naštěstí není přehnaný (obzvláště, když je to v tomhle "zvířecím" provedení). Po animační stránce je to velice zajímavé, ale občas to kazí laciné 3D scény. Hudba je vcelku příjemná a krásně podkresluje tu pohodovou atmosféru.

Tenhle počin byl vždy svým stylem unikátní a zábavný v trochu jiném přístupu k vyprávění toho jednoho a samého stále omýlaného žánru. Na konci předchozí série jsme se dočkali docela zajímavého bodu, který vypovídal o tom, že už se pomalu schyluje k něčemu zásadnímu, kdy i po zbytek této série tomu tak bylo a dočkali jsme se závěru tohoto anime. I v této poslední části je velice komplikované si přelouskat všechny ty intelektuální věty na emociání ekvivalent. Jako obvykle se člověk pobaví nad typickým humorem pro toto anime a začne napnutě sledovat, jak veškeré ty komplikované vztahy se nakonec rozklíčují. Slovo "komplikované" bych asi viděl jako ústřední myšlenku, kdy jednotlivé postavy musí dojít ke svému vlastnímu stanovisku v tomto nejednoduchém úkolu. Ne nadarmo se ale říká, že k cíli nevede jen jedna cesta nebo že cesta je sama o sobě cílem. Po animační a hudební stránce si to udržuje svojí obvyklou úžasnou úroveň.

Tohle mi skoro nějak ušlo a byla by to škoda, protože mě tohle opravdu příjemně překvapilo. Trochu se udivuji nad tím popiskem fantasy, když je to spíše sci-fi s přímíchaným nadpřirozenem. Do toho je ještě přidané mírné drama a trocha mystérie, kdy tu nějak nebudu extra rozpitvávat příběh, protože nevědomost na počátku je cílem autorů s tím, že člověk se postupně všechno dozví ve správný čas. Je to překrásný a dojemný příběh s opravdovým festivovalým duchem, kdy se mi především líbil onen koncept zpracování festivalu od příprav až po samotný průběh a vyvrcholení. Vysloveně z toho čišela ona správná atmosféra. Animace je ucházející, kdy mi tam akorát vadilo ono 3D zpracování tance, které bylo bolestně jednoduché. Po hudební stránce to je celkem zajímavé.

To byl zase psychedelický zážitek. Tento počin si krásně hraje s divákovým vjemem, kdy příběh postupně mění svou podobu a tak si člověk nemůže být úplně jistý co je skutečné a co není. Hodně mi to připomíná hrátky s myslí z filmu "Počátek" s příměsí prvků z několika dalších jiných (Matrix nebo Sword Art Online). První bych asi ale doporučoval shlédnout anime "Another World" a pak teprve shlédnou "Hello World", protože první jmenovaný vám dá k tomuto určitý prequel, z kterého lze pak vycházet a užít si druhý jmenovaný lépe a obzvláště mít z konce ještě lepší požitek. Navíc pro lepší pochopení tohoto počinu je dobré věnovat především pozornost u událostí na mostě. Po animační stránce je takové kostrbaté, protože je to přece jenom v 3Dčku a navíc by se člověk obešel taky bez všeho toho barevného halucigenního cirkusu. Po hudební stránce ucházející.

Po shlédnutí tohoto nejsem o moc moudřejší, než na začátku. Přijde mi tu smícháno příliš mnoha prvků dohromady, kdy každý má něco do sebe, ale dohromady člověka až příliš ohromí, že nemůže mluvit zrovna o příjemném prožitku. Příběh jako takový nebyl špatný, naopak byl povedený, ale provedení okolí bylo vyvedeno až velkého extrému. Po dramatické a romantické stránce samozřejmě úžasná podívaná, po nadpřirozený a sociální stránce už moc ne. Po nadpřirozené to bylo originální a zajímavé, ale zasloužilo by si to trochu jiné zasazení, než Tokyo. Po sociální stránce mi tam příliš nelahodila ta situace s policií, sociálními službami a temnou stránkou města. Sice to dodalo na dramatičnosti, ale myslím si, že i jiným způsobem by se to zachovalo s příjemnějším podíváním, kdy obzvláště ten konec mohl mít rozumnější průběh. Postavy jsou tu zajímavé, ale bohužel se do nich člověk pořádně nedokáže vžít, protože jaksi chybí jejich pozadí, které je tu jen lehce poodhaleno a zbytek je velká neznámá. Po animační stránce a hudební jako obvykle u tohohle studia nádherná podívaná.

Sci-fi počin z yakuza prostředí. Lidé už běžně neumírají, protože vědomí bylo zdigitalizováno a je možné ho převádět mezi jednotlivými těly. A mezitím je boj mezi tradicí a touze po větší moci, zamíchané s touhou po pomstě a svobodou. Velice jednoduchý příběh, který člověka ničím moc nezaujme, než vymyšleným sci-fi světem. Onen vizuál je ale podán v prapodivné malované 3D animaci, kterou osobně moc nemusím kvůli naprosto nesmyslným tvarům lidského těla. Akce tu je celkem dost a autoři se nebojí to vše vylíčit v podobě gore tématiky. Po dramatické stránce se tu načne pouze pár věcí, které mají potenciál, ale u něho to končí. Po hudební stránce nic moc.

Po dlouhé době jsem se odhodlal toto dokoukat do konce, protože jsem věděl, jak to skončí, tak jsem neměl potřebu to shlédnout hnedka. Prvně jsem se s tím příběhem setkal v manze, která samozřejmě má mnohem delší příběh, než to co je obsáhlé v těchto 12-ti dílech. Drží se to své předlohy a je to o velice komplikovaných vztazích jednotlivých postav. Svým stylem mi to hodně připomíná takový lehčí odvar "Kimi to iru machi", kdy tohle nemá takový dospělý nádech jako ono druhé zmiňované anime. Všiml jsem si, že lidi zmiňují zakázanou lásku mezi sourozenci, jenže problém právě v tomhle je, že zaprvé nejsou pokrevní sourozenci a ještě k tomu se stali sourozenci teprve nedávno, takže je tu vidět ona nesmyslná kritika, kdy se vlastně jedná o dva naprosto cizí lidi, kteří mají své vlastní komplikované okolnosti. Tenhle počin se hodně zaměřuje na sociální tématiku a má hlubší myšlenku, kterou asi jen tak mnoho lidí neuvidí, protože to hnedka kategorizují jako školskou mnohaúhelníkovou romantiku. Větší mínus bych pouze viděl v podání hlavní postavy Natsua, který je svým ufňukaným a jednoduchým chováním velice iritující. Po animační stránce velice pěkné a po hudební taktéž.