klukluka

Absolutorium...

Má to silný momenty, ale... ...ale taky slabý momenty, který tomu výrazně ubližují. Jde zejména o nepochopitelný Torstenův soucit s Ericem. Proč by se ho Torsten (padouch), nezbavil stejně, jako se zbavil té své nepohodlné milenky? Proč by ho nechával na živu, když ho měl příležitost odpravit v naprosté samotě a zaručeně beze svědků..? A podobných proč mám víc.

Nechtěl bych na podobný filmy koukat moc často, ale zjištění, že něco takovýho vůbec existuje, mě, kdo ví proč, poměrně dost potěšilo. Je možný, že na tom někdo chtěl úplně standardně vydělat, i tohle má titulky dlouhý jak roli toaleťáku. Mnohem pravděpodobnější mi ale připadá, že si to někdo natočil pro radost. Někdo, kdo se mi vůbec nepodobá, protože ho rajcují úplně jiný věci a kecy. Ten člověk (ti lidé) se mě ale všemožně snažil pobavit a za to mu (jim) patří můj dík. Že to tak úplně nevyšlo, není jeho (jejich) chyba.

Humor tak jemný, až téměř nerozeznatelný, Čtvrtá hvězda za ochotu dělat si legraci ze všeho včetně sebe samých.

Z dokola opakovaných originálních záběrů se stává manýra (mladá Třebovická snímaná přes armatury- například). V ději jsme se moc nepohnuli, indície vedoucí k pachateli, pokud tedy vůbec jsou, bohužel neregistruji. Vrahem pro mě může být naprosto kdokoliv, Melíškovou a Krobota z toho nevyjímaje.

Víc než solidně zvládnutá hra s divákem na naplněná očekávání. Všechno dopadne tak, jak bychom si byli přáli. Pohádka pro velký, multikulturalismu nakloněný děti.

Trochu nuda v Brně. Tak si to tak plyne od jedné flašky vína ke druhé a psycholožka Gerri to s klidným svědomím leje do své kamarádky Mary, i když jí musí být jasný, že paní ten chlast dávno přerostl přes hlavu. A jinak? Fakt hodně všední až fádní příběh. Nic světoborného. Kolegům na ČSFD se to ale líbí, má to 74 procent, normalita je u artových diváků v kurzu.

Je to zábavný, na můj vkus až moc. Taková scéna s konzumací netradičního hamburgeru je pro mě už totálně, ale totálně za hranou. Jako dítě jsem měl roky trauma ze Svatopluka Matyáše letícího v Majorovi Zemanovi ze skály. Co by se mnou dnes muselo udělat něco tak nelidsky krutýho, co nám předložili tady pro zasmání? Jenom doufám, že to žádný děti neviděly. Čemuž ovšem současně pochopitelně vůbec nevěřím, protože to má celý vizuál jak Barbie s Kenem od Mattela. Jednu hvězdu strhávám i za větu: “Teď už víš, že se máš držet alkoholu.” Oběť alkoholismu to zjevně nepsala. Rekreační drogy taky nejsou odpovědí na otázku co se životem, ale lidi, co se drží chlastu, ho komplikují všem okolo. A proto je mi tohle “poselství” Zlatého kruhu z hloubi duše protivné.

Odborníci jistě několikrát pozvedli nesouhlasně obočí, pokud si rovnou neťukali na čelo (při té dekompresi, například, se kterou si naši hrdinové poradili jak s únikem z proudu vzduchu z vysavače). Jinak mě ale tahle lehce modifikovaná pohádka o Otesánkovi bavila.

I to neskutečně vysoký hodnocení chápu. Přesto se s ním neztotožňuju. A určitě to není jen pro to, že je mi z těch jejich nejprofláklejších songů lehce šoufl. Nepřeháním, je to tak. Zahraj mi párkrát We are..., nebo Don’t stop me...a máš mě na svědomí. Film byl na můj vkus hodně opatrnej a já to mám raději bez kompromisů. Natočte někdo film o FM bez příkras a berliček, místo zmínky o tom, že každej večer pigloval někoho jinýho, mi to ukažte, a já budu spokojenej.