klukluka

Soft porno dost možná s moc hezkejma holkama, ale byly tak kostičkovaný, že tak hezký vůbec bejt nemusely. Čtyřikrát jsem restartoval modem, než jsem pochopil, že to není o signálu, ale o kvalitě filmu. Nebejt to tak starý, myslel bych si, že to bylo určený jen ke sledování na mobilu.

Za mě už to nemohlo být horší… Iritovalo mě na tom komplet všechno.

Až do konce filmu mě nepřestala udivovat obrazová kvalita. Nechce se mi po tom pátrat, ale museli to točit na nějaký špičkový materiál. Nevím, kdy naposledy jsem byl takhle unešenej z barev. Ten materiál dostal navíc do rukou někdo, kdo to vážně moc dobře uměl s kamerou. Chválit chci i za všechny ty hromadný scény, tohle muselo dát spoustě lidem spoustu práce. Na druhou stranu mě od toho filmu odrazoval způsob vyprávění, styl humoru (?) a hrubě mi nesedl představitel hlavní role. Coby trochu normální člověk na mě působil až v závěrečné scéně, do té doby se choval více či méně retardovaně. Což pro změnu nepovažuju za chybu hereckou, nýbrž scénáristickou. Mám z toho zvláštní pocit. Jako by se na tom filmu potkali lidi, kteří k sobě nepasovali. Výsledek je za mě rozpačitej, stávající skóre přes 75 procent přisuzuju fandům nikoliv oblasti filmu, ale cyklistiky.

Závěr mi přišel strhující a měl jsem cukání přihodit za něj i tu pátou chybějící pecku. Bez výčitek veřejně lživě zostuzovat milující nejbližší příbuzné kvůli prachům, to je průnik do úplně jinýho světa, do způsobu myšlení, kterej bych si až doteď vůbec neuměl ani představit. Tady už nebylo skutečnýho vůbec nic, v tomhle nelze přežít. Dokument se mi jinak moc líbil, šel do hloubky a nemám pocit, že by mnou někdo nějak manipuloval. Pokud se mi snad něco přece jen snažili podsunout, pak to byla údajná krása ANS. Nepopírám, že nebyla výrazná, možná dokonce nepřehlédnutelná, přesto nikdy nebyla můj typ. A už ani nikdy nebude, i když jsem si o ní poupravil mínění. Doteď jsem ji vnímal jako peroxidovou, prsatou, vypočítavou, nebezpečnou hračku. Teď ji mám nově za peroxidovou, prsatou, ctižádostivou a občas snad i citlivou hráčku. Tenhle film jí vdechl život. Tudíž se podle mě vážně povedl.

Míra uvěřitelnosti proměny muzikantů v gangstery, alespoň co se mne týče, velmi nízká, ale celkově mi to přišlo zajímavý, pestrý a vynalézavý. A jestli jsem se rozmýšlel mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, tak na čtyři to definitivně vyšrouboval ten závěrečnej song Michela Magne. Ten mě fakt dostal. Něco tak psychedelickýho bych asi k roku 1966 nikdy správně nepřiřadil. Jinak je to krimithriller spíchnutej homosexuálním specialistou na červenou knihovnu, asi proto všechna ta velká gesta a emoce.

Po světě nás teď pobíhá asi 8 miliard. Ať by v loterii vyhrál kdokoliv, dal by se o tom natočit pokaždé jinej film. V někom peníze probudí, nebo možná spíš znásobí křupanství, tak jako v ústředních postavách českého filmu Štěstí je krásná věc, a jiný filmový hrdina dá díky výhře vyniknout svým lidským přednostem a ctnostem, čehož jsme byli svědky tady. Tenhle koncept se mně osobně líbil mnohem víc. Ani tenhle film ale neměl moc co říct, bez výčitek jsem si ho pokrátil rychloposuvem. Skoro z každého zastavení ovšem vzešel nějakej slušnej fór. Řekl bych, že vrcholná éra francouzské komedie se odráží i na Le Gagnant. Tenhle film není jejím vlajkonošem, ale v tom veselým průvodu má určitě svoje místo.

To už můžu rovnou koukat na TV Barrandov a nemusím si kvůli tomu platit streamovací platformu. Kvalitativní rozptyl dokumentů na Netflixu je díky (nebo spíš kvůli) této srágoře 0 až 100 procent, něco podobně špatnýho jsem tady zatím neregistroval. Takhle už, prosím, ne.

Druhá série začala ve stejném duchu, v jakém ta první končila, což pro mě znamená, že od toho jdu pryč.

Vizuál působivý i po padesáti letech, všechno je tady oku lahodící, ale ta story byla děsně uhozená a rozvleklá. Enšpíglův koment mě navnadil, bohužel jsem se tím jeho nadšením nenakazil. Škoda pro mě.

První 4 díly mi připadaly báječný a zpětně si říkám, že byly fakt vyfutrovaný a ty častý zmínky uživatelů ČSFD o Monthy Pythonech mi přišly trefný, taky mi je ten styl humoru připomínal, ale ty poslední 2 epizody v první sérii byly jako kdyby úplně odjinud, jako kdyby to psal někdo jinej. V mých očích to ztratilo ten počáteční švih, jaksi to ztěžklo a místo finále grande mě to přestalo bavit. Dám tomu ale ještě šanci, třeba se ke mně to prvotní okouzlení vrátí.