Recenze (906)
Galerie Boha (2023)
Nejujetější film mého života, nevěřil jsem vlastním očím. Ale to neznamená, že to je špatný.
Přízraky v Benátkách (2023)
Zatím nejlepší díl brannaghova Poirota, především pro skvělou atmosféru. Spletitost případu lehce pokulhává, ale atmosféra to umě vyhanrazuje.
Prokletí (2021)
Eight for Silver rozhodně není dokonalý hororový film, ale rozhodně patří mezi špičku vlkodlačího žánru (což zase není nic těžkého vzhledem ke kvalitám a četnosti zbytku). Atmosféricky dokonale zvládnuté, herecky zajímavé a zajímavě vymyšlené i po mytologické stránce. Připomíná Čarodějnici Roberta Eggerse. Za mě palec nahoru.
Den dlouhý 28,5 hodiny (2020)
Od svých dvou devadesátkových dokumentárních předchůdců z expedic I a II se tady velmi sympaticky vypráví více příběh lidí místo vědeckého vysvětlování. Díky tomu celému snímku krásně tluče srdce a dokáže zaujmout i lajka s touhou po dobrodružství.
Greta (2020)
Pro potřeby představení Grety takové, jaká je a toho, co za polední dobu dělala a kam se dopracovala, je to zcela dostačující a nehodnotící dokument. Schází mě však hlubší analýza její osobnosti, díky které by si divák mohl z dokumentu odnést poznatky jak dospěla ke svému rozhodnutí protestovat nebo proč zrovna ona se v tom stala světovým fenoménem. Přeci jen nevyužitý potenciál.
Chlast (2020)
Skvělý Vinterberg, skvělý Mikkelsen. Nápad snímku více než zajímavý, jeho příběhové zpracování ještě lepší. Nejzajímavější je ovšem závěrečné vyústění, které alespoň já považuji za sympaticky nejednoznačné.
Králové videa (2020)
Není moc co hanět, je to prostě dobře a zajímavě zpracovaný jeden speciální filmový fenomen. Dokument toto téma podává vyčerpávajícím způsobem.
Neviditelný (2020)
Jako ukazatel směru, kam posunout klasické horory, to obstojí dobře, ale to neznamená, že je to dobře vytěžený potenciál. Napětí výborně drží první polovinu, ale s postupujícím časem se vytrácí a nahrazuje jí občas pohledná akce. Nakonec ale v obojím zůstane v půli cesty a výsledkem je slušný a celkem originální snímek, který však zanechá dojem, že se nepovedlo dotáhnout do konce dobrou myšlenku.
Rytíři spravedlnosti (2020)
Jensen opět servíruje svou oblíbenou skupinu excentrických hrdinů v příběhu na hranici parodie a tragédie. I tady se jedná především o vtipnou podívanou, založenou na vážném tématu. Absurdní situace se kupí jedna na druhou, aby ve výsledku vyústily v něco naprosto jiného, než by divák očekával a snímek se uzavře zcela jinou myšlenkou než ke které děj směřoval. K tomu luxusní obsazení Mikkelsen - Lie Kaas a je tu další Jensenův majstrštyk.
Shorta (2020)
Příběh policistů, uvízlých v nepřátelském ghettu vzorově rozebírá nepochopení, netoleranci a oboustrannou nenávist, díky kterému eskaluje dlouhodobý konflikt společenských skupin i jednotlivců mezi sebou. Film velmi zručně kombinuje akci se zamyšlením se nad podstatou společenských problémů.