datel13

Puvodne jsem chtel napsat velka slabota, ale spis se hodi docela slabota (4. a 5. dil dojem trochu vylepsily). Herci z Dejvic si ze sebe umi udelat dost tvrdou legraci, a to se rozhodne pocita, na druhou stranu tento vesmes absurdni humor neni skoro vubec vtipny a dynamiku tomu dodava hlavne kratka stopaz (narozdil treba od umornyho opruzu zvanyho Kosmo). Je to takovej humor pro prazskou kavarnu a - trebaze ani nahodou nejsem priznivec "řachandy" typu Babovresky - povazuju tento serial za zabavu pro sotva par procent divaku.

Kdybych neznal pripad Teda Bundyho, myslel bych si, ze se tvurci snazi ho obhajit a vylicit v dobrym svetle. A to vlastne chteji, aby zaver zapusobil tim vic šokově. Film o mozna nejznamejsim seriovem vrahovi bez jedine vrazdy? Mozna tim mistni kritici lacnici po krvi prisli o svuj raison d´etre; ale me tohle naopak vyhovovalo. Film musel zapusobit jinak - a to se povedlo. Vyborne bylo dusledne retro, pribeh v podstate z pohledu Bundyho partnerky Liz, taky v poradku. Nevadi mi silne zenske hrdinky, pokud to neni za kazdou cenu v ramci feministickeho silenstvi (coz v soucasnem US filmu zcela vladne). Sheldon odlozil svuj gejsky jecak z Big Bang Theory a spolu s Malkovichem v roli soudce dotvareji silu obsazeni. Smerem k zaveru jsem se rozhodl upravit svuj nazor smerujici nekam k 80 %. Gradace dobrá a po x mesicich konecne povedeny film (a potvrzeni, ze to rozhodne neni ČR, kde se dnes toci kvalitni filmy).

Trochu promarnena sance, u který hodnoceni uzasne tahne nahoru retro styl. A je ukotveni v roce 2001 vůbec retro? Nikdy by me nenapadlo, jak moc. Doba se zrychluje, a všechno starne: telefony, auta, styl oblikani.. Vynikajici Vaclav Neuzil a Tereza Voriskova, na niz se rozhodne da divat ve všech polohách, pozicich i vystrednich hadrech, který nosi. Kolega, co mi Dabing Street onehdy doporucoval, dnes u oběda trefne okomentoval, ze herci z Dejvickyho divadla se místy neudrzi a rozmelni dej v uplnou frasku (viz např. předposlední díl s ozralym Mysickou). Dabing Street mi asi chybet nebude, ale dival jsem se celkem rad. A na koncert kapely Pichny bych teda klidne šel.

Kdysi jsem cetl, ze Cesi v poslednich letech utikaji od starosti k super simple rodinnym komediim. Kdyz pominu, ze lidi v CR v zasade nemá co trapit (narozdil třeba od Ukrajincu), musim s tvrzenim po shlednuti filmu souhlasit. Ke snimku, co i nazev ma dokonce super simple, jsem dosel uplne nahodu, na doporuceni svyho otce, když jsem při navsteve slysel z jeho pokoje salvy smichu. Pac toto v rodine vetsinou nedelame, vrtalo mi hlavou, jestli mi unikla fakt super komedie. Vysvetleni je spis, ze otec zacina byt lehce senilni. Je to barevny, je tam sebeironicka Anna Polivkova, která konecne není prezentovana jako chudinka s velikym nosem, ale sebevedoma sympaticka baba, je to easy, ze to pochopi i mamlas z Unetic (coz je dnes podle me spis prazskej satelit nez pravej ceskej venkov, jak nam film vnucuje). Zadna velka veda, zadny velky umeni. Slabsi tri hvezdy. 55 %

Povinnosti me odvadeji od fimu a tak celkem s neuverenim se ke snimku, na nejz jsem se tesil podobne jako na 5. knizni dil HP (tedy nepopsatelne moc), dostavam az asi mesic (?) po premiere. Ale protože na mym mimoradne uspesnym pracovnim zivote neni co litovat a navíc jsem film videl v klidu na Bozi hod v kamennym kine Scala a ne v konzumnim multiplexu v Usti, s klidem kupredu k samotnymu komentari. Az tak moc se mi to nelibilo.. Byly rozdany karty asi tak na 10 filmu dopredu, dej se nikam moc neposunul, místy jsem se trochu nudil.. Znovu me otravoval dement Kredenc a nove i Queenie. ALE jinak samozrejme klady obrovsky prevladaly – libila se mi nejednoznacna Leta Lestrange (je videt, ze zmijozelska kolej, kam bych podle jednoho testu mel patrit i ja, není jen prvoplanovy zlo jako v HP), „hrivoun“ i nektery další zvirata (rozhodne napaditejsi nez v 1. filmu), par hlasek (vtipnost ale oproti uvodnimu dilu hodne opadla) anebo, a to především, sceny a flashbacky z Bradavic – je videt, ze autorka i reziser toto umi. Proste – i kdyby se tvurci team rozhodl tahat divaky za nos a místo slibovanejch 4 filmu to nakonec natahnout třeba prave na tech 10, zlobit se nebudu.. Svet kolem Mloka Scamandera zacina zit podobne bujne jako ten okolo Harryho Pottera. 70 %

Trochu delsi dil serialu, kterej jsem nikdy moc nemusel, prestoze je chytrej a sprostej, jenze neni vubec vtipnej. Film o prezidentsky kandidature je jen delsi a vymakanejsi dil serialu. Mnozstvi cameo roli znamejch osobnosti je obrovsky, jen nechapu, kolik verejne znamych lidi se necha urazet a ostouzet, trebaze jde o serialovou postavu (ale to tvurce filmu nemusi trapit, naopak - bod pro ně). Nejdriv mi to prislo dost o nicem, ale pak se ukazalo, ze film nahlizi pod poklicku cesky politiky (nebo spis politikareni) hodne znalecky a tvrde. Nebudu tady psat klise kecy o tom "jak z toho mrazi" a podobne, na prvnim miste je to sranda, je tam řada dobrejch napadu, rizny slovni stiracky a doklada to svobodu slova, co u nas nastesti (zatím) mame.

V Reflexu psali, ze to neni spatny.. tak jsem si to opatril. Nejspis sestej smysl me tlacil k tomu, aby mi to trvalo asi dva mesice nez se na to podivam, no a takovou chujovinu jsem vazne necekal. Roky slycham klise, jak nekdo film nedokoukal a ja si rikam, tak zly to bejt nemohlo. Ale tohle fakt ne.. Asi me dost nevarovalo, ze v Reflexu psali, ze je to film spis pro zeny. Mozna pro nejaky hodne slaboduchy. Strasne nevtipna nuda, hromada hloupych klise, dejovych i slovnich. Tohle ma bejt jedna z lepsich ceskejch komedii poslednich let? Nakonec jsem to s nekolika previnutima dal v podstate cely (abych nebyl oznacen za povrchniho kritika), ale pak jsem tuto zoufalost s chutí hned smazal.

Tak jsem se po čase vydal do artovýho kina a hned zkraje zažil zajímavý srovnání slušnýho českýho filmu a pro-uprchlický agitky, která předcházela formou trailerů. Ty byly dva: 1) o sluníčkářce, co randí s Pákistáncem, který je ale bohužel v kómatu, 2) film renomovaného finského režiséra o tom, jak se hodný uprchlík chce integrovat do finské společnosti, ale zlí agresivní Finové po něm neustále házejí lahve, kameny a integraci mu neustále ztěžují. Asi není potřeba to komentovat, snad jen, že s takovou naše společnost (kterou naštěstí úplně neřídí sluníčkáři z artových kin a veganských kaváren, třebaže jsou hodně hlasití) má fakt potenciál zničit se sama, i bez hodných uprchlíků, kteří „jen chtějí žít v míru“. Výše uvedené píšu hlavně proto, že Bába z ledu JE o životě, jak doopravdy je. O „menšině“, o které se nemluví, přestože by si to zasloužili mnohem víc: tedy o důchodcích nebo starších lidech, kteří si zaslouží naši úctu (například v jižní Evropě je nepsaný zákon, že si ji důchodci zaslouží už „jen“ svým vyšším věkem), ale v reálu to mají hodně těžký. Stejně jako titulní „bába z ledu“ a její nesympatická rodina a rozmazlený vnuk, který si frustraci z toho, že je ve škole šikanovanej vybíjí právě na rodičích a hlavně babičce. Kluka pak srovná otužilec Broňa v očekávaně sympatickým podání Pavla Nového. Titulní pár se mi herecky zamlouval (Kronerová, Nový), na rozdíl od kožených výkonů mladší generace (hlavně Wilhelmová). Režisér Bohdan Sláma je sice „mistr filmů o ničem“, ale tady to celkem dost trefil. Do kina ideální zážitek, v menším formátu by asi trochu nudilo. 70 %

Hodně divnej film, ale nemyslím to nijak zvlášť negativně, protože Fini zřejmě hodně divní jsou. Připadal jsem si jako spadlej do artovýho (pseudo)intelektuálního světa odborníků na kinematografii netradičních zemí.. Prostě bylo pro mě dost jiný vidět film, co není českej, USA, GB, španělskej nebo francouzskej, což jsou oblasti, kde se celkem vyznám. Kaurismäki je celkem známý jméno a jeho styl jsem doteď neznal, ale líbily se mi retro prvky, muzika, místy suchej humor. Něco jako finskej Aldomodóvar, filmař se svým vlastním viděním světa, a to až do detailů. Škoda, že ten film je o uprchlících. Tím spíš, když se téma podává příliš schematicky, se záplavou klišé – „hodnému“ arabskému otloukánkovi pomáhají „hodní lidé“. Jsou tu zlí schématičtí nacisti, který nepoznají Araba od Žida, ale tak hlavně, že nám pan režisér ukázal, jak je „špatné šířit nenávist“. Údajné utrpení pak dokládá na příkladu Aleppa - 60 mrtvých ve zprávách ve městě, kde žili/stále žijí statisíce, a to nám „jasně ospravedlňuje“, že máme uprchlíkům za každou cenu pomáhat, i navzdory rozumným rozhodnutím zdravého rozumu, jaké ve filmu představuje správné vyhoštění finskými soudy. Čmoudovi pak k útěku dopomůže finská ošetřovatelka, kterou jsem pracovně přejmenoval na Major Houlihanovou. Hm.. nekažme si obskurním sluníčkářským poselstvím jinak obstojný zážitek tvořený atmosférou severského filmu se správně divnými postavami. Režisér je ale bohužel nijak neproblematizuje, naznačí, ale nic nevysvětlí, ani náznakem. Hlavní hrdina Wikström vypadá jako starej lump – ale v jádru je to vlastně starej dobrák. Nevíme o něm nic víc. Arabášův iráckej kámoš z detenčního centra působí trochu jako gay.. je, není? Chce-li režisér problematizovat diverzitu a toleranci, mohl by zabrnkat i na tuto strunu. Uprchlíkova sestra vypadá jako by ji zlí Evropané (nejednou) znásilnili, včetně Wikströmova řidiře, kterej ji dovezl do Finska.. stalo se to, nestalo? Jenže filmu se jednání postav zásadně nevysvětluje. Nedotaženej filmovej kus, a to ještě nestrhávám ani procento za špatně a tendenčně podanou uprchlickou tématiku.

Je fajn, když vás film přinutí se zamyslet, ale tady nic nevymyslíte, ať už si budete lámat hlavu jakkoli dlouho. Měla hlavní hrdinka schizofrenii jen trochu anebo byla úplně mimo? Nevíme. Nedotažené motivy, totální nepřehlednost. Cestou z kina se různí lidé bavili o tom, co mě taky tanulo na mysli: pochopil vůbec někdo něco? To se odvíjí od odpovědi na výše položenou otázku. Jenže odpověď nevíme. Má to sex, má to záhadu, ale nemá to smysl. Režisér tomu dal spád a obstojné nápady, ale celkově to prostě neukočíroval.