Druhá strana naděje

Jak správně napsala Frida, tohle se Ti moc nepovedlo, milý Aki. Natočil jsi už mnohem lepší filmy a tenhle mi přijde, jako by po celou dobu jel nějak na půl plynu, no a ten závěr, ten tomu taky moc nepřidal, co si budeme nalhávat. Ale vůbec nad Tebou nelámu hůl. Tvé snímky mi totiž většinou sedí a že zrovna tenhle nevyšel? To je zanedbatelná věc, která se určitě v životě stane jednou každému. (12.12.2017)

Nejnovější Kaurismaki opět nezklamal. Na aktuální téma, které v poslední době rezonuje společností i filmovými ateliéry, natočil (stejně jako v Le Havre) svým osobitým a nezaměnitelným způsobem velice působivý snímek. Zajímavé herecké výkony a dialogy, působivá hudba a to, co osciluje mezi dramatem a tragikomedií, znázornil svým nezaměnitelným způsobem, tak, že divák, který už zná jeho režisérský rukopis, se ani na chvilku nenudí. Přiznám se, že Le Havre se mi líbilo ještě o trošku více, ale může to být také tím, že jsem ho viděl opakovaně a třeba po dalším shlédnutí tohoto snímku své srovnání přehodnotím. S přimhouřením oka lze jako tématicky podobný brát i "Terminál" s Tomem Hanksem, kde obdobný popis osudů lidí v nesnázích je zase zobrazen po spielbergovsku. (13.10.2018)

Musím uznať, že námet o sýrskom utečencovi hľadajúcom azyl vo Fínsku sa mi celkom pozdával. Akurát to podanie ma akosi neuchvátilo. Na jednu stranu sa mi páčila tá občasná satira a suchý severský humor, no ten chlad, ktorý z toho vyžaroval mi prišiel viac na škodu ako na úžitok. Ja mám radšej temperamentejšie prevedenie deju s vypätejšími emóciami postáv. Teda aspoň pri filmoch s takým sociálne výrazným námetom, aký bol aj v Toivon tuolla puolen. Ale inak to bolo celkom zaujímavé, aj keď niektoré situácie boli prinajmenšom neuveriteľné a nereálne. (25.11.2017)

Evropské, uprchlické, vtipné, suché, báječné, nové. Jako rodilý domorodec se musím přiznat, že tento film byl prvním, který jsem viděla na KVIFF. A hned trefa do černého. Dvě dějové linie, které se prolínají, s trochu tragickým příběhem syrského uprchlíka (ne, nehnulo to se mnou) a příběhem postaršího pána, který chce změnit svůj život. Ty dialogy, gesta, pohledy, neherecké výkony. Dlouho se mi nestalo, abych v kině brečela smíchy. Aneb jak je příjemné sedět v kinosále s inteligentními lidmi. Taková finská Čtvrtá hvězda, pokerové finále a sushi, ve mě stále zanechává příjemný pocit. A ta hudba, jen si sednout do baru, pít drink a poslouchat. Doporučuji všem, kteří mají alespoň trochu chuť podívat se na evropský film a pobavit se. ..pro mě byl zážitek i to, že promítání uvedli dva herci z tohoto snímku.. (07.07.2017)

Príklad, ako možno autorsky reagovať na aktuálnu spoločenskú problematiku, a to na minimálnom naračnom priestore a s gráciou humornej absurdnosti. Nemusíme nijako akcentovať, že Kaurismäki je jeden z mála súčasných európskych tvorcov, ktorý svojou nezameniteľnou, smutno-veselou optikou úprimne reflektuje životy ľudí na okraji spoločnosti. Smútok a radosť idú neraz absurdne ruka v ruke, a aj keď v Akiho snímkach často víťazí optimizmus a divák si odnáša záverečný „feel good“ pocit, táto nádej nie je nikdy falošná. (13.10.2023)