Widlicka4

Solidní počin a možná až překvapivá ochota německých tvůrců podívat se na temná místa vlastní národní minulosti. I když německá kinematografie s tímto přístupem měla (má) souhrnně vzato menší problém než česká. Je to sice cíleně (a místy až moc) srdceryvné, nicméně podstata sdělení se nevytratila. Dobře vystupňovaná atmosféra cesty v dobytčáku nemůže na diváka nepůsobit. A je jen dobře, že se námětem filmu staly i méně známé skutečnosti řešení židovské otázky, ne jen koncentrační tábory jako takové.

Hodnocení po skončení třetí série. První série působila trochu jako zjevení. Velmi přesvědčivě a hlavně věrohodně vykreslila psychologické dilema spojené s návratem amerického vojáka po osmi letech v zajetí islámských fanatiků. Převládne vlastenecká hrdost, nebo pochybnosti? Druhá série vcelku povedeně navázala na první. Samozřejmě že s ohledem na první sérii se děj trochu zamotal, ale stále ještě v rámci uvěřitelnosti a přesvědčivosti. Třetí série nepříliš překvapivě děj ještě více zamotala, a klíčová otázka byla, jestli se i nadále podaří udržet uvěřitelnost a přesvědčivost. Díkybohu se to ještě zvládlo, byť to bylo na hranici. CIA začínala místy připomínat spíše parodii než klíčovou zpravodajskou organizaci světa. Ale dejme tomu, že v krizové situaci by se to dalo snad ospravedlnit. Při vědomí toho, že seriál má pět řad, mě ovšem každý další díl trochu děsil (zejména s ohledem na seriál Lost, který v první sérii působil také jako zjevení a ve čtvrté sérii už se z toho stal dementní výplod nadměrného užívání LSD ze strany scénáristů - protože jinak si to vysvětlit nešlo). "Naštěstí" (spoiler->) Brodyho Iránci popravili, takže další zamotávání se děje už nebude a asi se to v další sérii stočí na jinou dějovou linku (>-spoiler). I když celkově vzato samozřejmě člověk musí dojít k závěru, že v reálu by se to takhle mohlo stát opravdu jen těžko...

Kdo by to byl čekal, že skoro až dokumentární zobrazení pěti dní boje o život s místy až naturálními záběry fyzické sebedestrukce může ve výsledku znamenat docela zajímavý film. Souhlasím ale s mnoha jinými komentáři, že vydávat vlastní blbost a nezodpovědnost za hrdinství není úplně nejlepší vyznění filmu...

Nevím, mně to nějak nechytlo, slabé tři hvězdičky. Vtipná scéna v bance (tatínek říká, že jste teplej jako žemle) je doprovázena lehce nudným zbytkem, který je občas povýšen přítomností Julianne Moore (která ovšem dostala až příliš málo prostoru). Problémem je dost možná abnormálně nesympatická postava v podání Nicholase Houlta, u níž se nemohu zbavit dojmu, že kdyby takhle jednal ve skutečnosti, že by to nebylo nic jiného než absolutní vypočítavost (ať už v pozitivním smyslu = najdu si hodného a zazobaného strýčka a ještě budu mít lepší známky, nebo v negativním smyslu = budu mít munici na vydírání). Takže i když Colin Firth se do role vcítil a jeho psychologická kreace byla asi i zaslouženě oceněna oscarovou nominací, celkově film moc nefunguje.

Kontrolní otázka: hráli by to v Cinestar, i kdyby Julianne Moore nedostala Oscara? Kontrolní odpověď: zřejmě ne. Film, který se vlastně do multiplexu ani moc nehodí (žvýkání popcornu u filmu tohoto typu působí opravdu obzvláště rušivě...), spíš do nějakého artového kina nebo na festival. Komorní snímek, který stojí na přesvědčivém výkonu Julianne Moore a na její schopnosti sugestivně a věrohodně vystihnout rozklad osobnosti špičkové univerzitní profesorky, současně ale nelze pominout ani ostatní členy rodiny postavené před obtížnou situaci, která chtě nechtě má na rodinné vztahy zásadní dopady. Decentní, ale o to silnější film, který si svých pět hvězdiček plně zaslouží. PS: sakra, co proti té Kristen všichni mají???

Svou ranou trilogií Se7en / The Game / Fight Club David Fincher vstoupil do filmové historie. Já prostě mám všechny uvedené filmy pětihvězdičkově rád a málokdy vynechám jejich televizní reprízu, byť už samozřejmě se znalostí děje ten zážitek nikdy nemůže být tak stoprocentní, jako byl při prvním shlédnutí. Hra je skvěle vystavěný thriller, který se pohybuje na hranici reálného, nikoliv ale výrazně za touto hranicí. Skvělý scénář, v němž divák do poslední chvíle neví, co přesně vlastně sleduje, je zde navíc na druhou, ne-li na třetí umocněn nezapomenutelným výkonem Michaela Douglase. Nazval bych to skoro životním výkonem, ale když to Akademii nestálo ani za oscarovou nominaci, tak to asi životní výkon nebyl...

Staroanglický román, staroanglický příběh, staroanglický film :) Nádherné toskánské a ostatně i anglické exteriéry, zaslouženě oscarová výprava a kostýmy, plejáda špičkových herců - v řadě případů v jedněch z prvních větších rolí (Bonham Carter, Day-Lewis) a skvělé zobrazení nenápadné a to účinnější demontáže upjaté a v dané chvíli asi lehce přežilé viktoriánské morálky. Přestože má film poměrně dlouhou stopáž a dalo by se říci, že se chvílemi i dost vleče, je to vizuální zážitek. Chce si to sednout do křesla a nechat se dvě hodiny tímto zážitkem unášet a nemyslet moc nad tím, že se vlastně ve filmu nic moc neděje a že pár desítek minut střihu by tomu nijak zásadně neublížilo (typicky například scéna u jezera...). Poctivých 70 %.

Tak nevím... Docela vlastně chápu, proč dvojice svobodomyslných motorkářů vyvolávala takové negativní reakce svého okolí. Místy štvali i mě, jak to tedy asi muselo působit na konzervativní americký venkov šedesátých let... Film je velmi nízkorozpočtový, a taky podle toho vypadá, žádnou strhující filmařinu čekat nelze. Je to více či méně příjemná motorkářská jízda, kterou o stupínek výše vynáší ten docela ostrý konec.

Vlastně nejde ani tak o ten film samotný, jako o téma, které nastoluje. Dítě neschopné domyslet důsledky zdánlivě banální věty, jíž vlastně ani nic nechce říct. Pedagogický / psychologický pracovník, který si z neurčitých útržků vykonstruuje příběh o sexuálním zneužívání. Rodiče, kteří odmítají věřit přiznání dítěte a přesvědčí jej i sebe o tom, že dítě vytěsňuje negativní zážitky z paměti. Vesnice, která vytvořením negativního milieu vlastně dovede další děti k vyřčení stejného obvinění, což nakonec paradoxně umožní případ vyřešit. Scénáristická konstrukce? Ano, může to tak vypadat, kdyby se přesně stejný případ nestal před pár měsíci i u nás. Bohužel v našem případě zakončený sebevraždou dotyčného. Koho ale vlastně vinit? Dítě, které nechtěně spustilo lavinu událostí? Pedagogického / psychologického pracovníka, který dělal svou práci? Rodiče, kteří chrání svoje dítě? Nebo uplatnit kolektivní vinu na celou vesnici neschopnou abstrahovat emoce od racia? Kolikrát jsme ale v minulosti podobné uplatnění kolektivní viny viděli a kam to nakonec vedlo...

Z nějakého nepochopitelného důvodu jsem se rok a dva měsíce po uděleném odpadu prvnímu dílu masochisticky rozhodl podívat i na díl druhý. Důvodem bylo zřejmě to, že v sobotu večer nebylo na chatě moc co jiného na práci a televizní program doslova volal po tom si to pustit. Ano, byla to chyba. Jestli první díl byl tak dementní, že to místy bylo až vtipné, a odpad si to vysloužilo v podstatě jen proto, že to nebylo prezentováno jako komedie, ale jako horor a thriller, pak druhý díl je tak dementně dementní, že už to bohužel ani není vtipné. Nic jiného než odpad si to opravdu nezaslouží. Z čirého masochismu se možná podívám i na ten třetí díl, jestli se z tohoto dna dá ještě někam dál klesnout...