nonick1

Zatím nejlepší díl této řady. Jako by se tvůrci konečně rozpomněli, jak na to:  za vše hovoří výraz zaskočené Lory / Luisy na londýnské přednášce Dr. Ellinghama s názvem "Výzkum čípku geriatrické rodičky ze zapadákova".  :-))))

Po zdařilém snímku Free Solo přichází jeho režisérská dvojice s filmovým příběhem „najády“ – dálkové plavkyně Diany Nyad. Ve srovnání s Oskarem ověnčeným dokumentem sice nedokáže Nyad tak strhnout diváckou pozornost, přesto však svou duhovou LGBT a #MeToo tématikou evidentně cílí na dalšího, tentokrát již ne-dokumentárního Oscara. Inu s jídlem roste chuť, to je známá věc. Tak jako rčení, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Proto tu máme ne zcela filmový, ale spíše filmově/dokumentární příběh sebestředné, bezohledné, arogantní a umanuté lesby, v mládí hvězdy dálkového plavání, která je po svých 60. narozeninách posedlá myšlenkou, že po třiceti letech(!) plavecké abstinence ještě stůj co stůj přeplave více než 100 mil z Kuby na Floridu. Spoiler: Ve filmu se jí to na pátý(?) pokus podaří... Otázkou ale zůstává filmová věrohodnost, protože pokud platí „In dubio pro reo“, pak pro letošní odstranění tohoto plaveckého výkonu Diany Nyad z Guinessovy knihy rekordů by samotné pochyby nestačily – důvod musel být zřejmý. Jedna hvězda za přirozeně působící Jodie Foster a druhá za Rhyse Ifanse a jeho ztvárnění lodního navigátora Johna Bartletta, který několik měsíců po plavbě zemřel.

Filmový galimatyáš s vizuálem reklamy na tuňákové konzervy RIO MARE - včetně castingu a „hereckých“ výkonů. Podezírám scénáristu, že po probdělé noci již za kuropění při posledním přepisování scénáře před jeho odevzdáním zpřeházel v důsledku časového presu stránky a popletl jména postav. Pohromu už nedokázalo odvrátit ani závěrečné extra silné ristretto. Výsledkem budiž mišmaš nesourodě zpřeházených partnerských dvojic a paralelně existujících alternativních událostí s bleskovými změnami časoprostorového kontinua, za něž by se nemusel stydět ani Červený trpaslík. S bídou jedna hvězda: za italštinu, jazyk nepřekonatelné Danteho Božské komedie.

Trefa takříkajíc přímo na komoru. Jak námětem, tak provedením. Tom Cruise jako jeden z posledních hollywoodských mohykánů, ve svých jednašedesáti(!) letech ukazuje, zač je toho v akčním žánru loket. Nepřítel je neuchopitelný a zdá se, že nepolapitelný, neboť je všude a zároveň nikde, ať už si pod pojmem AI/ umělá inteligence představujeme cokoliv. Manipulace s vědomím, falešná realita, rozpoznání pravdy od lži - to je, oč tu kráčí a tandem Cruise/McQuarrie nám to přímočaře servíruje mírou vrchovatou. U mě za pět... a už aby tu bylo pokračování.

OVNI(s) = francouzská zkratka pro UFO(s). Neskutečně povedený, zábavný i napínavý, lehce bizarní žánrový mix, oscilující mezi sci-fi, komedií a thrillerem. Děj je zasazen do reálného období francouzských sedmdesátek a existence institutu GEPAN, zabývajícího se výzkumem neidentifikovaných jevů v letectví. Tedy fenoménu UFO, kolem kterého bylo a je třeba našlapovat velmi opatrně. Seriálem se jako ona příslovečná červená nit táhnou vztahové eskapády či všudypřítomná atmosféra tajemna, kterému se celý tým snaží přijít na kloub. Jak jinak, než vědeckými metodami, které ovšem jsou na některé jevy krátké. Všechny tři řady si drží laťku nastavenou na stejně vysoké úr(ovni) jak scénáristicky, tak režijně i herecky, navíc s perfektním retrovizuálem. Myslím, že OVNI(s) má našlápnuto k tomu, stát se kultovní záležitostí.

Tento televizní film působí dnes jako zjevení. Prolomení čtvrté stěny... chronologicky zpřeházený děj… moderní herecký projev protagonistů - těžko uvěřit, že byl natočen téměř před šedesáti lety v r.1964. Doslova koncert ostřílených hereckých bardů Pivce s Marvanem, kterým zdatně sekundují ostatní herecká esa (Růžek, Šejbalová, Kemr, Zázvorková). Co jiného si tedy každoročně pustit (nejen) na Dušičky, než tuto skvostnou perličku na dně?

Ulice v Palermu. Předloha - Emma Dante. Scénář - Emma Dante. Režie - Emma Dante. Nakonec Emma Dante i v hlavní roli (nepovedeného) filmu - za volantem (nepovedeného) auta. K o m e d i e ? Ani omylem. Ale abych nebyl obviňován z misogynie, nezbývá mi, než parafrázovat jeden z Milošových nejnovějších bonmotů: Špatně o filmu mluvit nechci a dobře o něm mluvit nemohu.

Povedený počin - a pokud by tam zařadili ty jeho dvě neproměněné penalty na ME 2004, mohlo to být i za pět hvězd...

Zábavná záležitost s poněkud přepáleným kontrastním filtrem a několika překvapivými dějovými zvraty. Will Smith hraje svou roli podvodníka s přehledem, na Margot se dobře dívá a muzika se dobře poslouchá. Pokud pominu fakt, že fandíte někomu, s kým byste se určitě nechtěli v reálném životě setkat, tak co víc chtít od filmu, jehož cílem je pobavit diváka?

Zatím poslední řada cyklu České televize Manu a Matěj na...(doplňte dle potřeby) pokračuje v sestupné tendenci a svým do očí bijícím product placementem už ze všeho nejvíc připomíná Cyklotoulky, mimochodem ze stejné televizní stáje. Také jim se čím dál více nedaří předstírat, že nejsou jen jednou velkou reklamou na resorty, penziony a wellnes centra. Jen místo na kole jezdí M&M po Itálii v Mercedesu a oba ragazzi se v liduprázdných pětihvězdičkových hotelech spolu s jejich majiteli rozplývají nad servírovanými porcemi jídel jako vystřižených z reklam typu „kostkáá ve skluzúú“... Úsměvné je pak ošívání se „moderátorské“ dvojice při přání moravské someliérky v italském horském hotelu, ať se jim na dovolené líbí... Kdo z vás to má? :-))) Ehm, když už jsme u moderátorské dvojice: charizmatický Emanuel Ridi sice už nic nevaří, nicméně svým přirozeným šarmem a schopností plynule přecházet z češtiny do italštiny svou roli zvládá na hvězdičku. Ma l'altro ragazzo - ten vystajlovaný Ruppertovic mládenec s blonďatým přelivem a neschopností vypotit ze sebe nějakou kloudnou větu (natož pak italskou) vedle něj po většinu času stojí jako příslovečné tvrdé „y“. Dle jeho vyjádření z dob covidového poblouznění jsou útoky na umělce komoušská hanebnost, ale nemohu si pomoci: Matěj Ruppert je asi takový moderátor, jako je Emma Smetana herečka, ovšem s tím rozdílem, že zatímco Emma je za své ostudné „hraní“ na Primě placena ze soukromých peněz, Matěj je za své ostudné „moderování“ na ČT placen z veřejných prostředků. Takže v jeho kapse nakonec skončí část koncesionářských poplatků, jakéhosi nedobrovolného výpalného, které v tomto státě musejí platit všichni občané. Tedy kromě těch slepých, kterýmžto postižením musí současně trpět všichni členové domácnosti (ne, bohužel, opravdu si nedělám legraci). Ta jedna hvězda je za Ridiho bezprostřednost, bez které by - v porovnání se skutečnou konkurencí – celá tato řada musela skončit v odpadu.