garry

Tak to je síla. Nastavené zrcadlo nám všem lidem a společnosti. Je to příliš příkré? V každém případě film nutí k zamyšlení. Kritika je jedna věc, ale režisér se záměrně vyhýbá tomu říci jak by měla vypadat náprava. Předmětem kritiky je: 1. Společenská nerovnost - nejde odstranit. Poslední pokus o vybudování společenské rovnosti skončil v roce 1989 neúspěchem. 2. Egoismus - nejde odstranit. Jak chcete vybudovat dobrovolnou altruistickou společnost? 3. Zbrojení (roztomilí stařečkové) - nejde odstranit. Vizte válka na Ukrajině vyvolává nové závody ve zbrojení.   4. .... Odpovězte si na další kritiky znázorněné ve filmu a zjistíte, že tyto jevy jsou neodstranitelné kvůli základní podvědomé lidské motivaci, přežít a předat svoje geny další generaci.  Společenská pyramida je nejstabilnější historická formace. S tím nejde nic dělat. I socialismus skončil jako společenská pyramida s neomezenými vládci na vrcholu a zchudlou základnou pracujících vespod. Takže film je pouze úspěšná filmařská exhibice, která paroduje bohaté (paradoxně zbohatlé díky práci) a přehnaně pozitivně nasvěcuje chudé "lidi práce". Takže režisér je takový švédský Costa-Gavras. V současném světě je, než společenská nerovnost, větším problémem elitami tlačené agendy, které jsou pro společnost destruktivní. Přesto je elity přes ovládaná media natlačí do hlav i relativně inteligentních lidí takže ti tuto destrukci nadšeně podporují. Ale o tom švédský levicový režisér film nenatočí.

My tak toužíme po české Čaputové, že si čekání zkrátíme romantickou komedií. Žijeme v dokonalém Matrixu. Kdo to sponzoroval? PENTA? Havel a Partners?

Vůbec jsem nepochopil smysl filmu. Problémy marockých pubertální pasáčků koz, mexické služky která pro pracovní zaneprázdnění nestihne svatbu mi opravdu nejsou blízké a neoslovují mě.

Comics pro 15 leté.

Hloupá šílená komedie až tak, že se zasmějete.

Takovéhle filmy vyhrávají festivaly. Filmy z exotických zemí. Irán, Korea, Turecko. Naprosto šílené dialogy o ničem. Trochu to připomíná Náhlovského telenovelu Pepinda.  Film sice za nic nestojí, ale cenu dostane. Stačí když se tváří dostatečně intelektuálně.

Divný film o politických fanaticích. Ve dvojici Trocký - Stalin byl Stalin ten umírněný.

Bezduchá řezničina která nic nepřináší mimo výpravy a lokalit české krajiny a hradů.

Největším neštěstím této komedie je, že není vtipná. Tchán je odporný lampasák, rodinný tyran a prudič. A na jeho pruzení je film založen.

To už je několikátý italský film, který se zabývá dekadencí italské společnosti (Fellini Sladký život, Paolo Sorrentino Mládí, Velká nádhera, Následky lásky, Božský). A skvěle. Jako Ital máte všechny předpoklady pro to být šťastný: slunce, moře, historii, architekturu, památky, temperament, skvělou kuchyni, víno a přesto jste tím hédonismem časem znechuceni. Jestli Italů neschází práce, kterou oplývá německá a anglosaská pokrytecká protestantská morálka (modli se, pracuj, vychovej děti, nic si nedopřej a umři). Asi by byla největší moudrost od obou kultur si vyzobat to nejlepší.