Lish84

Od scénáře Zdeňka Svěráka sice člověk čeká nápaditější scénář a zajímavější pointu, nicméně i tak nejde o vůbec špatný příběh. Na soužití Vlastimila Brodského a Miloše Kopeckého je radost koukat a je fajn, že oba hrají velmi civilně a střídmě - nic ve stylu "A teď vám ukážeme pořádný herecký koncert!" – a přitom krásně, příjemně, místy až dojemně. Což platí i o Stelle Zázvorkové a Jiřině Bohdalové, které se občas přidají. Hlavně Bohdalka má kouzelné průpovídky. Utopím si ho sám je typický "lidsky hřejivý" film, u kterého si tyto přívlastky nezaslouží ironii.

Příjemná chuťovka. Zápletka se sice nedá označit za vrchol originality a nápaditosti, ale rozhodně je docela fajn a poskytuje hercům spoustu možností se "vyřádit". Chybu nemá dvojice Medřická a Kopecký, o moc pozadu nezůstává ani Vlastimil Brodský s Karolínou Slunéčkovou. Ti mladší už sice nemají vtipné výstupy "v popisu práce", ale třeba Vladimír Dlouhý Daně Medřické ve společné scéně zdatně sekunduje.

Romeo a Julie na konci listopadu je přesně ten typ filmu, který vybízí k povzdechnutí, že takové se už dnes netočí. A že takoví herci už dnes nejsou. Samozřejmě nadsazuji, nicméně film podává důkaz, že Karel Höger a Dana Medřická jsou za herecké legendy označováni plným právem. Zde mají navíc velkou oporu ve scénáři a vnímavý divák si užije každé jejich slovo. Herecké výkony ale nejsou jedinou kvalitou filmu - Romeo a Julie na konci listopadu je smutný, leč krásný a dojemný příběh a stejné přívlastky se dají vztáhnout na hudbu. Škoda poněkud schématičtějších vedlejších postav.

Hrozí přetečení přehrady a tím následné zatopení převozníkova domku. Jenže ten ho nemůže opustit, protože má nemocné dítě a to by přemístění nepřežilo... Český katastrofický film - dalo by se skoro říci. Navíc už z roku 1958. Opravdové katastrofě je sice na poslední chvíli zabráněno, záběrů valící se a vše sebou beroucí vody se ale dočkáme. S ohledem na dobu vzniku překvapí takové scény svou poctivostí a přesvědčivostí. Ačkoliv v pozadí příběhu je cítit trochu agitka, nemusel by se za takovou zápletku stydět ani dnešní americký televizní film. Drama se sice rozvíjí velmi pozvolna - začátek filmu by se dal označit i jako nudný - ale jak se ocitneme mezi dělníky na přehradě, začne děj napínavě gradovat a zastaví se až na konci.

Cry_Wolf se tváří jako další béčková teenagerská vyvražďovačka, ale klame tělem. Jak píši ve svém profilu, mám rád filmy s překvapivými konci. A konec Cry_Wolf mě opravdu překvapil - hlavně proto, že jsem ho nečekal :). Tím spíš, že tvůrci diváka průběžně svádějí na špatnou stopu. Pořád sice platí, že jde o béčko, ale rozhodně ne o béčko odbyté a bez ambicí. Zápletka je sice možná za hlavu přitažená, ale docela propracovaná a ač s podobnou pointou už asi někdo dávno přišel, snaha o originalitu se musí tvůrcům přiznat.

Scénář přináší povedený příběh, kterému by ale neškodilo zabalení do propracovanější zápletky. "Vysvětlující" dialogy by si také zasloužily ještě kapku přepracovat. Zábavné a zároveň dojemné herecké výkony však vše bohatě vynahrazují. Pochvalu si zaslouží nejen ústřední trio Iva Janžurová, Jiří Lábus a Stella Zázvorková. I Jan Skopeček malý prostor dokonale využije. Nelze nezmínit také Evu Holubovou: její postava je sice ohraná karikatura, co se do tohoto filmu moc nehodí, ale to, co za asistence "Janžurky" předvede na tramvajové zastávce nemá chybu. Nejlepší scéna filmu - škoda, že ji tvůrci kapku více nerozehráli.

Asi neexistuje omletější klišé animovaných filmů (jak 2D tak 3D), než roztomilá zvířátka napodobující lidské konání. Tancují, zpívají, pořádají party, jezdí v autě či na motorce, koukají na televizi s plechovkou piva a kdovíco ještě. Tohle všechno film nabízí. A jestliže to pobavilo tisíckrát předtím, pobaví to i po tisící prvé. Samotný začátek sice nevzbudí velké naděje, film vypadá jako epizoda nějakého seriálu z Kouzelné školky. Ale s první nadupanou písničkou nabere obrátky. Ano, je to prvoplánové, ovšem nadmíru zábavné a nezasmál by se jen ten největší morous. Za chvíli zjistíme, že rozjařit nás bylo cílem tvůrců, abychom se o to víc vžili do osudů hlavního hrdiny, který musí poznat, že život není jen o té zábavě. Ve finále sice zvítězí nad šakaly až příliš snadno a tou jízdou na motorce už tvůrci možná kapku přestřelili, ale jde vlastně o jediné závažnější výtky. Mezi námi zvířaty je roztomilý filmeček a na sledování s dětmi ideální :)

Roztomilá černobílá televizní pohádka z první půli sedmdesátých let minulého století. Dějově prostá, ale přiměřeně krátká (čtvrthodina) s nezbytným poučením nakonec. Pobaví hamižný Stanislav Fišer i Bohuš Záhorský jako starý skřítek. Snad jen kulisy nemusely být tak divadelní.

Kouzelná pohádková romantická komedie. Pro poněkud zvláštní příběh si tvůrci diváka získávají pomalu, ale jistě od první minuty. Penelope mě nakonec pohltila zcela a to především díky tomu, že má švih, vtip a kvalitní propracovanou zápletku. Konec je možná kapku natáhlý, ale dojem z filmu to naštěstí nezkazí.

V žánru TV filmů a her patří Tetinka k těm, které mám nejradši - rodinné příběhy. Tuto TV hru jsem sledoval již podruhé s odstupem několika let a ačkoliv jsem ji už tolik neprožíval, ani tentokrát mě nezklamala. Pravda, dialogy znějí místy až příliš knižně, ale zase ne odtažitě. Příběh se neodvíjí předvídatelně - místy překvapí - a závěr je jednoduše dojemný (přesto, nebo spíše právě proto, že malý chlapec mluví tak spisovně...).