golfoxovox1

Opravdu podivný film a ani ne moc horor... Nicméně Jerry se zase krásně vyřádil a složil naprosto neposlouchatelnou hudbu a dále zajímavě natočené snové sekvence z pohledu kamery. Pomalé tempo mi nevadí ;-)

Důstojné a vydařené pokračování jedničky. Caesar zestárl, stále si svoji za svou představou míru na zemi a ze svých zkušeností se na lidskou rasu dívá komplexně, s opatrností, ale s láskou. Předvídatelný scénář? Možná. Já ho tedy nepředvídal, protože jsem stejně jako Caesar věřil, že opice je lepší než člověk. Hranice mezi mírem a válkou je tenká a ani moc nezáleží na tom, že většina opravdu chce ten mír, protože ze strachu je schopna následovat ideje, se kterými se neztotožňuje. Na zlo - v jeho vlastní podstatě - si je třeba dávat bedlivý pozor... Odpouštět nám jde opravdu mnohem hůře než mstít se... Je dobře poukazovat na vzory typu Caesar. Těším se na pokračování... :-)

Nejvydařenější restart původní (kultovní) Planety opic. Upoutal mě především dobře napsaný příběh, kdy jak už to tak bývá - původně dobrá myšlenka se v rukou špatných lidí proměňuje v zásadní problém. Dotýká se problematiky pokusů na zvířatech a varuje nás před falešným pocitem lidské nadřazenosti vůči ostatním tvorům na této planetě... Na druhou stranu vedle ukázky lidské lehkomyslnosti, ziskuchtivosti a pocitu moci film poukazuje i na ty dobré stránky lidských bytostí a právě těch si nejvíce všímá Caesar, což z něho dělá chytrého a kladného hrdinu... Takže vyzdvihuji princip filmu a nosnou myšlenku, dále pak hudbu Patricka Doyla a promyšlenost detailů u postavy Caesara. V některých (po pravdě u spousta) oblastech naopak promyšlenost z hlediska logiky chybí , což ale vzhledem k celkovému vyznění filmu pro mě není důvod ke snížení hodnocení :-)

Nestárnoucí klasika s netradiční a výbornou hudbou Jerryho Goldsmithe i vizuální stránkou a vynikající pointou :-)

Temný napínavý snímek s výbornou atmosférou i zajímavě vykreslenými charaktery tří zločinců. Vcelku prostý scénář vyzdvihují především detaily a nápady, jak se z dané situace dostat... Na místě je pochválit i nápaditou kameru, zaměřující se na minimalistické objekty uvnitř domu. Howard Shore opět vytvořil temný atmosférický soundtrack. Závěr se z hlediska psychologie dal očekávat, ale nemám k němu výhrad a dávám 5. :-)

Informace od režiséra snímku: Film je ke zhlédnutí online na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=NctsvyhXojY :-)

V současnosti seriály moc nesleduji... (Prakticky vůbec) K tomuto dílu mě přivedlo především moje rodné město Aš, na které jsem a budu hrdý a pak hlavní představitel David Nushart (ztvárňující Julu), kterého znám z místního gymnázia a dramatického souboru a považuji ho za velmi dobrého člověka a kamaráda. Tato role mu byla zčásti psána na míru, neboť David je v reálu opravdu jednou z důležitých osobností našeho města, ve svém mladém věku organizuje různé kulturní akce a celkově tak značně přispívá ke kulturnímu rozvoji města... Této role se myslím zhostil naprosto suverénně a na jedničku. Samotný příběh (hodnotím jen tento díl) je v jistém ohledu trošku depresivní a vyhnaný do extrémů pro účel většího tlaku na emoce diváků seriálů. Oceňuji poměrně reálné vyobrazení matky a syna v těžké životní situaci... :-)

Postrádám hlubší ideu nebo pointu, jinak čistě můj problém je, že některé scény byly pro mě až příliš drsné, až úchylné... Pokud už podobná tématika, jsem pro méně explicitní, více umělecké zpracování... Záměr poukázat na nechutnost lidské sebestřednosti, kterou můžeme pozorovat na každé postavě, ale beru, docela humus, když se to vezme z tohoto pohledu. Proto zlatá střední cesta v hodnocení, děkuji za čsfd projekci, víckrát si nepustím :-)

Citlivý snímek se zajímavými postavami, drama k zamyšlení dotýkající se náročné životní situace matky a hledání řešení srdcem. Ve filmu jsou výborně budovány emoce. Zatímco zpočátku možná nebude každý s hlavními protagonisty sympatizovat, postupně si k nim divák vybuduje kladný vztah a jeho pohled bude chápavější. Navíc velké plus, že se ve filmu, který znázorňuje psychologické obtíže, objeví dost scén, které vám vykreslí ve tvářích upřímný úsměv. Výborný je i nápad, kdy se na optimistické sekvence mění formát obrazu i vymyšlený způsob tohoto přechodu. Zajímavá je i vedlejší postava sousedky Kyley. Nejsilnější momenty pro mě: Steve zpívající karaoke tuším na Bocelliho (geniální střih a vykreslení lidské povrchnosti), snová sekvence matky (roztažený obraz), závěrečná až filozofická konverzace mezi Diane a Kyleou o naději. Chválím herecké výkony a děkuji za čsfd projekci :-) Jasných 5.

Na tento film jen tak nezapomenu. Film stojí na scénáři, který naráží na běžné problémy manželství, či vztahů obecně z pohledu muže i ženy, upozorňuje na vzájemnou chybovost v klasických situacích života, ale zahání je do překvapujících extrémů. Tyto extrémy jsou (aspoň pevně věřím) dost ujeté, takže nevíte, jestli se máte smát, bát se a nebo přemýšlet. Postavy jsou vykresleny tak, že sympatie k nim budete každou chvíli měnit. Nečekejte atmosférického Finchera typu Sedm nebo Hra, čekejte film, který s vámi bude manipulovat překvapivými zvraty a na jehož konci budete v kině nevěřícně zírat, zda to bylo myšleno vážně... Já věřím v satiru :-)