Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Horor

Recenze (853)

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Na tomto filmu je krásně vidět, jak rozhodnutí studia můžou režisérově umělecké vizi uškodit. Něříkám sice, že se z Justice League náhle stala pětihvězdičková záležitost, ale rozhodně se jedná o snímek s vlastní osobností, na které aspoň není každé tři minuty vidět, že se snaží lacině napodobovat Marvel. V první řadě, a to mě upřímně až zaskočilo, je tu o dost lepší scénář. Tentokrát je tu mnoho věcí skutečně vysvětlených. Každá postava zde má dostatek prostoru a především tu Justice League skutečně působí jako tým. Jednotlivý hrdinové jsou zde skutečně napsáni jako lidé a mají mezi sebou i uvěřitelné vztahy a pryč jsou ty debilní dialogy kino verze. K tomu se tu věci nedějí tak nahodile a nesmyslně. Vizuálně tato verze nepůsobí tolik kresleně jako kino verze. Většina trapných vtipů je pryč a ty, které zde zůstaly, sem aspoň sedí v rámci Flashe. I ten záporák tu tentokrát má dokonce nějakou tu motivaci a je tu aspoň trochu prokreslený! Tohle je prostě jasná připomínka toho, jak může film vypadat mnohem lépe, když se studio nesnaží chladně kalkulovat a potěšit všechny čistě jen kvůli zisku (protože jak vidíme třeba i u Star Wars IX, tím obvykle naopak nepotěší skoro vůbec nikoho). A co mě na Snyder Cutu šokovalo nejvíc? Upřímně bych se teď nebránil pokračování. Čekal jsem, že se mi tato verze bude líbit víc, ale ne, že se mi bude líbit víc až o tolik. A jen tak mimochodem, menší spoiler na závěr. Epilog mi vůbec nevadil, protože je téměř jasné, že pokračování stejně nebude. A ta jedna scéna s Letovým Jokerem mi tu přišla mnohem lepší, než všechny jeho scény v Suicide Squad. Je vidět, že s aspoň relativně dobrým scénářem to jde, když se chce. Opravdu doufám, že studia si po tomhle vydání uvědomí, že právě o celistvý scénář by mělo jít především. Jinak ten velký zisk stejně nepřijde.

plakát

Noví mutanti (2020) 

Po produkčním pekle, kterým si The New Mutants prošli, a po z velké části negativních recenzích, které se objevily po premiéře, jsem prostě asi čekal něco o dost horšího. V žádném případě se ale nejedná o dokonalý film. Po hororové a dramatické stránce se toho teda z takového námětu dalo podle mého názoru vytřískat mnohem víc, nicméně těch možností, podle kterých mohl film dopadnout ještě hůř, je, myslím, přece jenom o něco víc. První třetina filmu se trochu vleče a postavy působí spíš prkeně (včetně protagonistky), s nástupem těch mála hororových prvků mi ale začaly připadat o něco zajímavější a nakonec jsem vlastně až zklamaný, že se téměř určitě nedočkáme pokračování, protože kdyby okolnosti byly přístě přívětivější a kdyby se filmu ujali trochu schopnější tvůrci, mohli bychom s těmito postavami dostat docela zajímavou týmovku. Jelikož ale k ničemu takovému v dohledné době a v této sestavě opravdu podle všeho nedojde, jsem rád aspoň za to, že Noví mutanti končí uzavřeně, aniž by lákali na téměř nemožná pokračování.

plakát

Hastrman (2018) 

Některé knihy spisovatele Miloše Urbana mám sice rád, ke knižní předloze tohoto snímku jsem se však aspoň prozatím nedostal. Nemohl jsem si pomoct a stejně jako snad ke všem českým filmům z posledních let jsem k Hastrmanovi přistupoval opatrně. Nakonec to ale překvapivě nebylo nutné. Začátek filmu je sice pomalejší, ale postupně příběh silně graduje. Sice se zde vyskytuje pár scén, které možná onu čím dál vážnější gradaci kazí (v posledních asi 20 minutách už zde však žádné nejsou a i ty předcházející se snad dají vydržet), to ovšem nezabránilo jednomu z nejsilnějších a nejmrazivějších zakončení českého filmů jaké jsem viděl.

plakát

Chicagský tribunál (2020) 

Silný příběh, dokonale vybraní herci a především skvělý scénář i režie. Připadá mi, že podobná historická dramata bývají v posledních letech buď poněkud křečovitá nebo prostě výborná a The Trial of Chicago 7 se rozhodně řadí do té druhé skupiny. Víc k tomu snad ani nemám co dodat.

plakát

Yes, God, Yes (2019) 

Režie, scénář, ani herecké výkony nejspíš nikoho neurazí, i když příliš výrazně Yes, God, Yes skrze ně taky nepůsobí. Nicméně tematika je mi blízká a kritiku křesťanstkého společenství jsem si zde v tomto směru i celkem užíval a to do takové míry, že na ty čtyři hvězdičky mi to stačí.

plakát

Vánoční kronika (2018) 

Bohužel mi Vánoční kronika připadala nevynalézavá snad ve všech ohledech. A že bych přitom od filmu s takovou tématikou a ještě s očividným zaměřením na děti čekal, že autoři trochu povolí uzdu své fantazie. Kurt Russell si roli Santy sice očividně užívá, ale to je asi jediný důvod, proč bych toto vánoční rádoby dobrodružství někomu doporučil.

plakát

Šťastné a veselé (2020) 

U filmů s podobnou tématikou mám v poslední době často pocit, že se mi jejich autoři snaží "mírně naznačit", že pokud jsem chlap, ještě ke všemu bílej a ještě ke všemu (a to už je podle nich ale fakt vrchol!) hetero, tak jsem asi úplnej kretén. Ale! Happiest Season s touto tématikou v mých očích nakládá nenásilně a nenuceně a to dokonce do takového bodu, kdy jsem si řekl, že postavy jsou tady vlastně i uvěřitelné. Víc tu samozřejmě jde ale o kritiku "snobismu" a ano, i v tomto ohledu film podle mého skromného názoru funguje. A celkové zasazení do Vánoc tu ve výsledku taky ničemu neškodí. Akorát možná radši očekávejte víc dramatických scén, než byste u filmu s označením "romantická komedie" čekali. Vtipů je tu sice dost, romantiky taky, ale vážných scén, kdy jde do tuhého, tu je taky nemálo.

plakát

The Mandalorian - Season 2 (2020) (série) 

U Mandaloriana se mi líbila už první série, i když jsem z ní asi nebyl tolik odvařený jako většina fanoušků Star Wars. Ale sakra, ta druhá už je totální nátěr i pro mě =D První dva díly považuji spíš za takový lehký rozjezd, po kterém se ale odstartuje série událostí, během kterých mé srdce jednoduše plesalo radostí. Přítomnost postav z filmů nebo jiných seriálů vůbec nepovažuji za fan service, ale za velmi povedené rozvětvování děje do sfér, které jsem po první sérii upřímně moc nečekal. A co víc, opravdu jsem při sledování této série cítil takové to "kouzlo", které ze Star Wars v posledních letech spíš vymizelo (a to mám mimo epizody IX novou trilogii vlastně celkem rád). Takže i když jsem po ohlášení asi sta nových seriálů z tohoto světa spíš vyděšený, po zhlédnutí tohoto skvostu si říkám, že je přece jenom určitá naděje, že by to Disney mohl nějak ukočírovat. Především pokud u toho budou Fevrau s Filonim. Samozřejmě jsem ale zvědavý, jak si s touto tématikou pokud možno svobodně a bez diktátu až příliš málo riskujícího Disneyho a hlasitých rozmazlených fandů, kteří si za posledních pár let navykli hlasitě nadávat pokaždé, když nějaký Star Wars film nebo seriál nedopadl úplně přesně podle jejich představ, jiní tvůrci.

plakát

Zabiják proti své vůli (2019) 

Třetí hvězdičku dávám vlastně jen za jistý společenský komentář. Asi bych zacházel do spoilerů, kdybych tu o něm něco psal, takže pointě filmu (aspoň podle mojí interpretace) se zde věnovat nebudu. Jinak se ale jedná o násilnou akční šílenost, která mě bohužel svojí akcí příliš neoslnila a mimo ni tu už není moc jiných aspektů, které by to mohli divákovi zklamání v akci vynahradit. V každém případě se mi ale líbí, že Radcliffe si od dokončení Harryho Pottera vybírá většinou buď netradiční, nebo jako v tomto případě vyloženě šílené role.

plakát

Boratův navázaný telefilm (2020) 

Prvního Borata na rozdíl od mnohých nepovažuji za žádné komediální veledílo a na rozdíl od jiných mnohých ho zároveň nepovažuji za filmový vrchol trapnosti. V každém případě si myslím, že komu se líbila jednička, bude se mu nejspíš líbit dvojka a naopak. V první řadě mi připadalo stylové, že film vyšel vlastně jen chvíli po svém oznámení. To se moc často nevidí a považuji za obdivuhodné, že většina natáčení proběhla v tajnosti. Humor je tu většinou podobně vydařený jako před čtrnácti lety, ovšem místy už tu působí poněkud nuceně. Je znát, že improvizace tentokrát Sachovi v některých případech nevyšla tak, jak čekal, a v takových chvílích si ve filmu můžeme všimnout poněkud agresivnějšího střihu, který má dopomoci původnímu záměru. To z druhého Borata ale ještě vůbec nedělá špatné dílo. Jako film na odreagování funguje, jako společenský komentář ale jen jak kdy.

Reklama

Reklama