Ragnar

Máloco a málokdy mi stojí za to, abych si sem zašel to ohodnotit, ale tohle musím. Zřídkakdy člověk narazí na takový blábol. Nesympatické postavy (to může být subjektivní), překotný a zakopávající děj, potřeba epického konce za pomocí směšného CGI - kdyby tam tohle nebylo, tak se vůbec nic nestane. Nejspíš to aspoň tu jednu hvězdu vykřeše, ale tohle byl fakt výsměch. Velmi dřevěné herecké výkony, které jsem postavám nevěřil ani na chvíli.  Celé to působí dojmem, že někdo shlédl klasické pohádky, z každé vystřihnul oblíbenou pasáž a pak to celé slepil jen tak přes sebe. Namátkou místy až do očí bijící snaha napodobit Prince a Večernici. Velmi amatérsky kopírovat to co fungovalo jinde prostě nemusí a nebude fungovat vždycky.   Pohádek má naše kinematografie dost, mnohdy velmi kvalitních, tak je přestaňte pohřbívat tímhle hnojem, prosím.

Knihu jsem nečetl, takže mohu soudit jen z toho, co jsem viděl. A to se mi celkem vzato líbilo. Příjemné napětí, krásná atmosféra zimy v lesích, čtyři přátelé s poněkud zvláštními schopnostmi. První půlka filmu byla velmi hezká. První škraloup přišel s objevením mimoně. Ani nevím, který z nich mi to zkazil víc, jestli ten žížalovitý, ten hodně mimoňovitý nebo ten poslední, který to všechno sakumprdum zachrání. Následný výlet Pana Šedého k reservoáru byl celkem fajn. Postava M. Freemana mi přišla trochu nevyvážená. Chvilku mi přišel jako celkem klaďas a správný voják, pak chvilku jako poloviční cvok, kterému práce leze na mozek a nakonec jako úplný maniak. Zamrzelo mne, že první skonal pro mne největší sympaťák. Flashbacky a scény ze skladiště paměti se mi líbily moc. Zpětně mě překvapil Timothy Olyphant, kterého mám prostě zafixovaného jako Mr. 47 pro děti. Suma sumárum, jakožto divák knihou nedotčený jsem, přes všechny výhrady a překombinovaný, až směšný konec, strávil celkem příjemné dvě hoďky.

Prakticky Pitch Black v novém kabátě. Ale v jakém! Konečně je zpět nepřítel v podobě slizkých nechutných cizáků, místo nagelovaných frajírků. Konečně může Riddick opět dosyta využít svá vyleštěná očka. Sice nám chlapec trochu měkne, ale to se dá odpustit. Od M344/G přeci jen uplynulo deset let. "Návrat" Modrookého ďábla je příjemným zpestřením, ikdyž je bohužel fakt, že od onoho okamžiku se dá celkem lehce předvídat co bdue dál. Ikdyž zase ne s úplnou přesností. Každopádně je Riddick úžasným oživením legendy, která v Kronice temna mírně pokulhávala. Nenechte psance na pokoji! Vypište větší odměny! Chci vidět, jak Richard B. masakruje v grandiozním stylu další bandu žoldáků!

Sly Stallone, Arnie, Willis, Van Damme, Chuck Norris... to nám o filmu říká vše, co chceme vědět - extrémě nabušená, testosteronem přetékající, výbušná slátanina. Ale BOŽÍ slátanina. Snad každý dialog disponuje nějakým klišé, každá postava má svou chlapáckou hlášku, film prakticky bez děje a s naprosto nepřekvapivým zakončením, ale... zatraceně, stojí to k ďasu za to! Obzvlášť Statham se v tomto, stejně jako v předchozím díle, opravdu předvedl.

Film se mi moc libil po vizuální stránce. Bohužel, veškeré tyto vjemy pohladily nanejvýš oční pozadí a již nikterak neovlivnily jakoukoli další část mozku. Škoda.

Já mám predátoří formu života rád. Jsou to správní zabijáci a proto se mi líbilo i tohle pojetí. Adrian Brody byl fantastický a ikdyž byla jeho skupina v zásadě plná hajzlů, celkem rychle jsem si k většině z nich vytvořil vztah. Již zmíněný Brody jakožto expert na přežití s velmi sympatickou životní filozofií, Oleg Taktarov jako chlapík z elitních ruských jednotek, který má správnou prostou a loajální povahu a nenápadný, politováníhodný doktůrek, který mne nakonec tak moc zklamal. Po vizuální stránce relativně průměr a trochu mi vadilo, že si člověk některé predátory a jejich bestie ani příliš neprohlédl, nicméně hudba perfektní. Na odreagování rozhodně příjemné; hezké na pohled, krásné na poslech, sympatické hlášky hlavního drsoně... jop, Predators se dle mého celkem povedlo.

Není to kdovíjaký trhák no. Trocha akce, trocha bububu, spousta techniky a tak. Nejsem kdovíjaký fanda Vetřelce, ale tedy prequel by si zasloužil mnohem lepší. Trochu mi unikaly některé věci, jako třeba složení posádky, či mnohostranost nebo naopak naprostá zbytečnost jejích jednotlivých členů, prapodivné jednání "tvůrců" na začátku a vlastně po celý čas, to, co dělali a proč to dělali a tak dál. Koncept příběhu byl přinejmenším prapodivný a ztláskaný nejspíš ve spěchu v hospodě nad poslední flaškou rumu. Extrémě nesympatická mi zde přišla Noomi Rapace, jejíž jediný úděl byl pravděpodobně pobíhat sem a tam a dělat nesmyslná rozhodnutí. Naproti tomu takový Charlize Theron nebo Idris Elba byli perfektní. Vzato kol a kolem... na oči je to hezké, když vypnete mozek, je to skoro pecka, dobře se při tom usíná, a pokud nejste zažranci do Alien serie, dá se na to celkem v pohodě koukat.

Líbí se mi to. Na papírovou předlohu to sice nemá, ale to nakonec má málokterý film. Líbí se mi hlavní hrdina. I fakt, že on to vpravdě žádný klaďas není. Je to zločinec a vrah a po celou dobu se drží kréda zabij nebo budeš zabit. Jako "kladný" může vypadat jen proto, že je tím menším zlem. A z pohledu obyčejných obyvatel Londýna je "ten hodný" spíše podle motta "Nepřítel mého nepřítele je můj přítel". Každopádně je to zajímavý film, ikdyž bych měl spíše pochválit autora komixu, přestože on sám tomuto počinu plije do tváře. Velmi se mi líbí začátek, monolog pana V, i konečná bojová scéna, přestože příliš akční ani není. Jediné co mi vadí je nepřesvědčivé vykreslení režimu a fakt, že pouze pan Creedy je titulován jako "prsťák", protože pokud mi paměť slouží, měli i ostatní pánové svá označení, resp jejich oddělení měla. Nicméně za mě určitě palec hore a pokud člověk nezná komixovou předlohu, případně je ochoten se od ní odpoutat, pět hvězd je dle mého názoru adekvátní hodnocení.

Film, který má s historií asi tolik společného, jako mašinka Tomáš s maglevem. A tím mé výtky končí. Epické, hrdinské, smutné. Láska, důvěra, zrada, odvaha, pomsta. Gladiator mi dává vše, co od filmu požaduji, a ještě něco navíc, takže pět hvězdiček je, podle mého, hodnocení zcela zasloužené.

Málokterý film zacílený na válku ve mně vzbudil tak silné emoce. A protože mě historie válečnictví baví, viděl jsem opravdu HODNĚ snímků s podobným tématem. Syrové, brutální, chaotické, dojemné, strhující. A samozřejmě podpořené luxusní hudbou. V kině jsem to bohužel neviděl, ale po projekci na velkoplošné televizi se sluchátky na uších jsem byl několik hodin po té jako ve snu a somálce jsem čekal pomalu i za dveřmi na toaletu.