Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (4 687)

plakát

Bruno (2009) 

"Hai, ich bin Bruno." Sasha Baron Cohen ztvárnil jednoznačně nesračkovitější postavu historie filmu. Ten film je pomalu bych řekl hodně mentálně narušeným dílem, jistou genialitou nebo spíše genitálietou se vyznačuje, ale hraničí to opravdu s naprostým šílenstvím tvůrce. Film je slátaninou lepších a totálně mimo scén, nicméně se značnou originalitou a osobitým ksichtem. K těm lepším určitě patřila scéna s instruktorem karate, kterého Bruno postupně napadal umělými penisy, pak role Bruna v soudním dramatu. Scéna která mě pak naprosto rozsekala nastala když Bruno předstíral že mu šaty sežral medvěd a jediné co mu zůstalo byl balíček kondomů. Film pro silné žalůdky, který s přibývajícím počtem repríz v mých očích roste. PS: Puff Daddy = Puffy Vater, Reese Witherspoon = Reese Witherspinzen, Stewe Wonder = Schtevie Wunderbar, Will Smith = Wilhelm Schmit, Brad Pitt = Bradolt Pitler und Mel Gibson pojmenovaný Der Führer. 70%

plakát

Popelka (2015) 

Disney = továrna na pohádky. Ke cti toho studia je třeba zmínit, že najmulo Kennnetha Branagha aby pro něj natočil jeden z nejznámějších pohádkových příběhů Popelku. Volba Lily James je bravůrní, škoda že to samé se nedá napsat o Richardu Maddenovi. Prakticky všechny ostatní vedlejší role jsou obsazeny více než slušně, takže zbývá triková stránka, která nezklame. Například úprk z plesu bych označil za nejvíce nervydrásající scénu. Když se budou tímhle stylem (živí herci, smysluplný příběh a dialogy, kvalitní triky) točit i jiné pohádky rozhodně se zlobit nebudu. 70%

plakát

Strážní andělé (1995) 

Prakticky se jedná jen o trošku jiné Návštěvníky. Humor a rukopis jsou totiž naprosto stejné. Těch komediálních nápadů v té době ještě Poiré několik měl. Depardieu je ve své roli milimetrově přesný. Takhle nějak jsem si ho v 80. letech zamiloval. 70%

plakát

Divočina (2014) 

"V nohách mám už tisíc mil stopy déšť a vítr smyl .... Těch tisíc mil těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl....." Tak přesně tohle si mohla hlavní hrdinka po své životní cestě zpívat. Velmi zajímavý film, který alespoň minimálně jednoho odvážlivce z deseti donutí zvednout prdel od televize, vzít si na záda tu nejtěžší krosnu na světě a jít do světa. Najít tam zase zpátky sám sebe a přestat se zaobírat nedůležitýma blbostma dnešní doby. 70% PS: Pokud něco vyloženě zamrzí, tak fakta ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Pacific_Crest_Trail

plakát

SpongeBob v kalhotách: Film (2004) 

Opět jsem podlehl kouzlu neskutečně vtipné SpongeBobovy demence. Několik scén mě rozsekalo, například barová scéna s Patrickem, setkání s Dennisem a nejvíc závěrečné pěvecké číslo Goofy Goober. Když jsem si později uvědomil že jednu z postav namluvila Scarlett Johansson nebylo co řešit. Povedený kousek, který určitě nesedne každému. 80%

plakát

Boj sněžného pluhu s mafií (2014) 

Přestože ve své podstatě postava Nilse ke konci prakticky z příběhu víceméně mizí na úkor skvělého Bruno Ganze v roli srbského Papa, tak to vůbec nevadí. Na film se kouká parádně. Norské filmy mě baví stále víc a mě mrzí že Češi přestože mají v roce 2015 k dispozici vlastně stejné technologie jako zbytek světa nedokáží disponovat takhle talentovanými filmaři. Pro mě největší tahák ve filmu představuje Pal Sverre Hagen, který mě zaujal už v Kon-Tiki a tady jen potvrzuje že po něm co nevidět sáhne Hollywood. Hlavní roli zasněžená krajina a úžasný vizuál. Bravo! 75%

plakát

SpongeBob ve filmu: Houba na suchu (2015) 

Mé první setkání se SpongeBobem. Vůbec jsem nečekal co mám od podobného filmu očekávat. Zpočátku jsem se bavil více než královsky, protože je to tak dementní, až je to vlastně geniální. Ta spršť originálních a ustřelených scének, mě ohromila. Film ovšem nezvládne svou stopáž, nápady začnou docházet, více se přešlapuje dějově na místě a závěrečný Avengers styl mě téměř urazil. Naštěstí před titulky proběhne rap dance mezi mluvícím delfínem a houfem racků. 70%

plakát

Mikeovo nové auto (2002) 

Mike Wazowski si pořídí nové auto a podle předpokladů mu ještě nestihl vychytat všechny mouchy. 80%

plakát

Duch (1990) 

Některé filmy stárnou bohužel trošku rychleji. Patrick Swayze miluje krátkovlasou Demi Moore, ve filmu scénaristy Bláznivých střel Jerry Zuckera. Po tom co si s ním osud divně zalaškuje vyhledá pomoc Whoopi Goldberg a dokáže, že i po smrti se dá žít téměř plnohodnotný život. Městská doprava zdarma, může okukovat všechny největší kočky New Yorku zadarmo při jakékoliv situaci, jenže on si umane, že vypátrá svého vraha... Mrzí mě že komediální rovina po letech už nefunguje tak jak by měla a hlavně Whoopi toho nemá zkrátka moc co nabídnout. Patrick předvedl lepší roli v Bodu zlomu a na Hříšný tanec se také těším čím dál víc. Demi hrát nikdy moc neuměla. 70%

plakát

Chappie (2015) 

V mých očích neskutečně originální a rovněž talentovaný fachman Blomkamp si napravuje částečně reputaci po patlanině s názvem Elysium. Bohužel Chappie mohl být určitě ještě o fous lepší. Se začátkem druhé poloviny prichází dosti velké polevení, kdy se děj začíná i docela vléct. Film je do nějaké 40. minuty skvělý podobně jako například District 9. Nicméně Blomkamp si natolik drží svůj ksicht, že mě to zase ani tolik nenervuje, protože stále sleduji smršť originality, která se v dnešním Hollywoodu snad trestá i smrtí. Logické lapsy kvůli kterým bych lecjaký snímek na místě odstřelil ignoruji. Hugh Jackman více upozaděný než bych si přál. Co si ale budeme nalhávat, největší hvězdou je stejně robot s hlasem Copleyho. Vetřelce beru okamžitě. Zhodnocení Joburgské trilogie bych viděl takto: District ...90%, Elysium....50% a Chappie....70%