Senátor

Doporučuje devět z deseti mužů středního věku. Ten desátý má před krizí.

Zábavná nejen silvestrovská romance. A možná přijde i Ryan Gosling!

Tolik dobrých herců a přitom tak špatný scénář...

Po dobu tří řad plní tento seriál u nás doma stmelovací funkci, přestože jsou děti v "odstředivém věku" mladých pubescentů, jejichž modlou a jediným zdrojem všeho vědění je YouTube. Každý v rodině si našel "svou" postavu (osobně se ztotožňuji s lenochodem) a díky kráse Korfu, laskavosti příběhu a zábavnosti patálií můžeme výjimečně společně "koukat na bednu", přestože se jedná o zjevný archaismus při dnešním tvaru TV...

Hardcore Henry je bezesporu nejdelší „Let´s play“ video, jaké jsem kdy viděl a také nejbrutálnější. „Hráč“, kterého sledujete sice nemluví, ale všechny dá na první dobrou, a to ve frenetické jízdě bez pravidel a limitů. Pojem „VIDEOHRA“ tak dostal zcela nový rozměr…

Hvězdně obsazená a vizuálně úchvatná detektivka ze starých dobrých časů, které k dokonalosti chybí jediné-Hercule Poirot.

Už vím, proč v tom hraje Dane DeHaan a ostatní nezletilí! Casting byl totiž původně vybrán pro snímek „Návrat do modré laguny po 30 letech“ kde se spoře oděná dospívající dvojice měla podrobně zabývat „rozdíly ve své fyziognomii“, a to na tropické pláži, k níž jednoho dne dorazí nelítostný pirátský kapitán – Clive Owen. Následně však bylo produkcí zjištěno, že Návrat do modré laguny má na ČSFD hodnocení jen 37%, zatímco Avatar 82%! A zbylou část příběhu už znáte…

Tíživě působivé, působivě tíživé.

Film není určen k procvičení mozkových závitů nad vyřešením logicko-prostorové hádanky jak utéct ze dna láhve od mléka. Film také není určen příznivcům vícevrstvého scénáře s několika dějovými zvraty a náznaky konspiračních teorií. Film vlastně není určen nikomu jinému než mužům (ženy prominou, toto je pozitivní diskriminace, věřte mi…), jenž mají své nejintenzivnější pubertální kino-zážitky navždy spojeny s akčními filmy 80tých let. A jelikož těmto mužům je dnes kolem čtyřicítky, stále musí chodit do práce a mají bříško, jsou už ke svým hrdinům z mládí shovívaví - najednou nevadí, že většinu času se mluví, že jediný prudký pohyb je pád ze židle a dokonce nevadí ani to, že počet holýma rukama usmrcených agentů KGB za celý film je roven nule! Bohatě jim postačí to, že Sláj a Árný jsou v jednom záběru, když dříve každý vyžadoval svoji privátní vietnamskou džungli/planetu Mars/verzi budoucnosti. Odměnou věrným příznivcům „fitness dvojice“ je pak Slájova pověstná schopnost - po všech ranách osudu a obušku - opět se zvednout a nakopat všem zadek i Árnýho legendární etýda s názvem “Sólo pro těžký kulomet”, kterou zase zahrál jednoruč a v tempu prestissimo. Největší předností filmu jsou nakonec dialogy, což u běžně slabikujícího až mlčenlivého dua jistě překvapí - pro nevěřící hláška z největších: Arnold: “You don't look that smart!” Sylvester: “You don't either!”

Platnost Newtonova gravitačního zákona, že "všechny předměty se vzájemně přitahují" jsem ověřil, když v pátek jsem náhodou viděl snímek "Frajeři ve Vegas" a pak v sobotu i "Báječný hotel Marigold". Dovolím si géniovu myšlenku doplnit o dovětek "především předměty stejné povahy." Rozdíl ve snímcích o stáří a vzepření se tomuto jinak pravidelnému jevu je pouze v tom, že zatímco američtí důchodci si pro infarkt jezdí do Las Vegas, ti britští tak činí v Indii. Pohnutky jsou pochopitelné - Vegas je jediné místo, kde puritánští a morálkou svázaní Američané se beztrestně dopouštějí svých "úletů" z pokryteckých konvencí a Indie je zase nostalgickou vzpomínkou na velikost starého impéria, na sílu a hrdost "mládí, které je již nenávratně pryč". Nutno říct, že oba snímky oplývají hereckou elitou toho či onoho národa a jejich vzájemné pošťuchování je veskrze milé a zábavné - Britové jsou suše sarkastičtí s tendencí k sebeshazování, zatímco Američané jsou sebevědomí a trefně se shazují navzájem. Konečné vyznění je mi bližší to anglické, neboť zatímco ve Vegas si staříci dokázali jací jsou "frajeři", tak v Indii našli především sami sebe...