anais

Je to víc Argento než stále omílaný Hitchock. Ve své konstantní snaze vyprávět obrazem je to fascinující a dokonalé, ale taky malinko legrační. Dressed to kill je až béčkově přímočaré - ale skrz všechna ta zrcadla, split screeny, zrychlené obrazové záznamy, zamlžená skla - jako by De Palma pomrkával po divákovi, že to celé je jen rafinovaná, sebe si uvědomující hra na realitu - film.

Mrtvolný fotorealismus, který svým způsobem nesahá původní animaci ani po kotníky. Je fascinující vidět, co je dnes technicky možné, ale i děti mi řekli, že "ten kreslený" byl lepší...

Je mi to moc líto, ale tohle je Nolanův Benjamin Button. Získá všechna ocenění, ale po pár letech to bude málokdo chápat. První dvě hodiny jsou Nolan v nejlepší formě, třetí výslechová hodina je předvídatelná, patetická a tak nějak příliš chtěná - nestrhla mě, ba naopak, musel jsem to doslova přetrpět. A při hrdinské sebeobraně Emily Blunt během výslechu jsem se dokonce styděl jak moc podle šablony tohle Nolan zkonstruoval (sympatizující dědovo pomrknutí nakonec). I ta Downeyho role jakoby šustila papírem, a vůbec mě nezasáhla. Ale Cillian Murphy fantastický! A vůbec - 2/3 filmu opravdu důstojné až strhující vhlédnutí do naší děsivé minulosti/současnosti.

Nelze si nepředstavovat jaké by to bylo, kdyby film natočil Tarantino. Dal by si záležet na každém slovu, na každé scéně. Každý pohyb před kamerou by měl nějaký význam. Tony Scott to tak nějak odtočil - v ten moment měl ještě daleko do vizuálně vypravěčského mistrovství z Unstoppable, a jeho 80s estetika byla mimojiné i díky lidem jako Tarantino, už tak trochu přežitá. Z filmu vyniká hlavně vymazlená scénka Walkena s Hopperem.

Odlehčená zábava s parodickými hereckými výkony a dechberoucím staroholywoodským vizuálem nebo zamyšlení nad postavením ženy ve společnosti, povrchními vztahy, kapitalismem, hračkářským průmyslem... Je to tak trochu všechno... Film je oslavný i podvratný v jednom. Je to dokonalá reklama šířící produkt mezi lidi, kteří o Barbie do projekce nic neviděli, a vlastně ani nechtěli. Film je často až příliš doslovný až patetický, a jindy dokáže vyjádřit ty nejhlubší emoce jen pohledem (scéna na lavičce!!!). Není to dokonalý film, a stojí a padá se svou dokonale vysoustruženou, někdy až příliš rigidní strukturou. Ale je to rozhodně blockbusterové překvapení léta...

James Mangold neumí natáčet přehlednou akci, nemá smysl pro humor a evidentně se spokojí s opravdu špatným CGI. I přes to zachytil pár moc fajn momentů - nostalgických a dojemných. Baví mě scény, kde je Indy přiznaně starý (nebaví mě bizardní deep fake začátek a nebaví mě když jeho digitální avatar jede na koni po New Yorku); bavila mě Phoebe Waller-Bridge, ale štval mě ten neuvěřitelný zvrat v jejím chování a motivaci... Takových "yes, but" je v tom filmu bohužel hodně. Zaslouží si to dvě hvězdičky, ale nedokážu to Indymu udělat... (představuju si, že to natočil Spielberg - akce byla dokonale přehledná a vypointovaná, sem tam bych se zasmál a nehrozil bych se laciným provedením...škoda).

John Wick využívá (teď už) celou planetu, jako kulisu bez reálných obyvatel. Když je v Paříži, auta na kruháku kolem vítězného oblouku jako by neměla řidiče, tanečníci během večírku jsou jen rekvizitami pro dynamizaci záběru, na Montmartr při východu slunce nezabloudí žádný zamilovaný pár. Film nežene dopředu žádný příběh ani emoce. Jsou to jen akce rozhozené do atraktivních prostředí. Dívám se na to, a je mi to jedno. Sem tam ocením nápaditost (bitka v horním patře rekonstruované budovy záběrovaná nad stěnami...), ale jinak mi ta obrovská úspěšnost nejde na rozum...

Nejlepší scéna je ta se psem ve sprše - skvěle vypointovaná, vtipná akční sekvence. Ale pak už je to jen herní fan servis a skrytá reklama na všechny Mariovské produkty. Někdy je film celkem invenční právě v tom, jak slavné herní elementy včleňuje do děje , ale celek sráží snad až příliš primitivní děj.

Pokud si odmyslíte, jak špatné to celé je, nejde filmu upřít velká míra zábavnosti. Je to asi poprvé, kdy jsem si říkal, že by si nějaký film zasloužil remake, protože ústřední premisa skýtá celkem velký potenciál, který by s větším rozpočtem fungoval i dnes. Skupinka zločineckých slepců se rozhodne ukrást z banky 15 milionů USD. Aby to dokázali, předstírají, že vidí. Naučí se odkrokovat vzdálenosti v bance, naučí se, kde jsou místa k sezení a kde jsou přepážky. A jsou nemilosrdní - při každém zvuku jsou připraveni střílet. A je to přesně tak šílené, jak to zní. Film najdete na Youtube tady: https://www.youtube.com/watch?v=kYfOTPyvaDI&t=842s

Jakoby všechny ingredience byly správné (originální příběh, skvělí herci), ale to výsledné provedení je spíš jako jídlo z nějaké horší restaurace... Klame aranžérskou dovedností, ale k dojezení jsem se musel trochu nutit.