Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (515)

plakát

Argylle: Tajný agent (2024) 

Velká přepálená slabota. To je tak když někdo jako Vaughn dostane volnost od někoho jako Apple. Celou dobu jsem se u toho nedokázal bavit. Celé je to šíleně scénaristicky nezvládnuté až běda. Vtipné to je jen v málo okamžicích. Akce nejprve začne jako v Bullet Train ale hůř, aby pak v nápaditosti klesala ještě níže. Další film kompletně před zeleným plátnem a dodané triky jsou celkem hrůza. Je to prostě na takového věhlasného režiséra jako Matthew Vaughn až nečekaně mimo. Nejdřív hodí Dallas Howard do role podivné puťky a potom si tam na závěr hraje na maminovskou verzi Jessicy Chastain (všiml jste si někdy jak jsou si tyhle dvě podobné?), je to sice záměr, ale ani v tom záměru to nepůsobí věrohodně. Herci navíc bohužel také nejsou nějaká záruka a jistota. Howardová s Rockwellem sice ujdou, ale nic převratného se nekoná. A kdo jde do kina na Cavilla, Cenu a Dua Lipu bude teda hoooodně zklamaný. Hudba je cool, ale co více dávat k dobru, to opravdu nevím. Trošku mě mrzí, že je to jen z dalších hollywoodských marnotratných počinů. 40%

plakát

Aristokratka ve varu (2024) 

Opravdu koňská dávka nevkusu již podruhé. Vejdělek se snaží opravdu vytěžit vtip z každé odjištěné pušky, generace Z, body shamingu, Lišky a Helenky Vondráčkové. Je to opravdová lahoda, na které se scénáristicky podílel Petr Zelenka. Jako ani bych se nedivil, kdyby to přišlo moc i běžnému divákovi Vejdělkových opusů, přitom se to snaží tvářit tak nevinně a starosvětsky pohádkově, ale je to jenom velká zoufalost a bída českého národa v jednom filmu, jen o něco naleštěnější než ten hrůzný Teambuilding s melodiemi z hudební banky a hereckými výkony za hranicí teatrálnosti. 20%

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

Opulentní gigantická Duna pokračuje a pokračuje také na můj vkus dalším příběhem, jenž mi přijde už opravdu čistě jako telenovela. Telenovela, která obsahuje hodně klišé zabalené do sci-fi z budoucnosti plného podivných vět a frází, či lásky a nenávisti. Brilantně nasnímaná a ozvučená telenovela. Ale na mě tedy nefungovala ta Villeneuvova režie, kde bylo plno takových tradičních záběrů, mnohokrát viděných a úsměvných, mírně mi připomínající superhrdinské filmy. Tedy přesně ty záběry scénická kompozice, kterou už i filmy od Marvelu pochopily, že jsou s ní směšní. O plytkém scénáři, který je roztažený na tři hodiny a tradiční, ani nemluvě, byť obsahuje zajímavé drobnosti, máme tam nějaký ten červí toč, jak se na nich jezdí a co vlastně produkují. Pak celkem zajímavé tematizování vůdcovství a spasitelství a celé by se to dalo aplikovat i na naši politickou realitu. Ale jinak je to o tom, že tenhle bratr se špatně podívá na druhého, tvoje matka je dcera někoho ďábelského, o bující lásce mladých lidí, z něhož se vyklubající milostný trojúhelník bude ve třetím díle hlavní a hrdinství. Postavy se posouvají z místa na místa naprosto náhodně a myšlenkové pochody se mění hlava nehlava. Herci se snaží, hrají velmi dobře, ale nemohl jsem si pomoct a při závěrečné dvouminutové bitce hlavních protivníků jsem se musel smát nad tím jak Austin Butler nedokáže vystoupit ze svého Elvise ani po čtyřech letech od natáčení a působí jen směšně. Takže vlastně se mi zdá, že jsem viděl nejhorší film Denise Villeneuva, mého dosud oblíbeného režiséra, který se mi začíná jevit jako James Cameron, kdy talentovaný tvůrce věnuje spousta času jedné látce a dle mě to není dobře a může se stát, že to pro něj bude poté jen a jen na škodu. Velké mrzení. 50%

plakát

Fentasy (2024) 

Fentasy je pro mě absolutně k nesnesení. Velmi intenzivně nudný, po příběhové stránce bez invence, bez hutnějšího dramatu a bohužel i bez režijního a scénaristického umu. Nechápu jak mohl film vznikat tak dlouho a nakonec je z toho velmi sterilní a nezáživná podívaná s nepřesvědčivými, nijakými a mnohdy i otravnými hereckými výkony, kde i David Švehlík působí jako ochotník. Jakoby Adam Sedlák měl na Slovensku klony, jimž ale do jeho kvality chybí dost. Velké zklamání. 20%

plakát

Franta mimozemšťan (2024) odpad!

Rudolf Havlík se ve své nové taškařici pokouší skoro až o satiru na aktualní témata a dělá to svým tradičním upatlaným stylem a humorem velmi nevtpným o EU, Brně, české malosti a vesnické výstřednosti. Havlík by možná i měl na nějaký timing vtipů, jsou tu i náznaky chemie mezi herci, takže by mu to třeba i šlo. Jenže to snad ani sam režisér nema zapotřebí. On z toho chce hlavně vydolovat úspěch od těch lidiček, co chodí na podobné typy filmů dvakrát ročně do kina. Franta mimozemšťan je ale dvakrát tak ubožejší než předchozí Prezidentka, a na stejné vlně s Po čem muži touží. Tady není prostě nic. 10%

plakát

Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí (2024) 

Velmi brutální bulvární dokument pro masy, jenž se snaží dojímat a hlavně glorifikovat. Zajímavých momentů, či režijních nápadů, aby člověk pohledal. Celý ten film je natáčen podivným způsobem, kde kombinuje prázdné záběry s prázdnými slovy, které doplňují občasné zvláštně bizarní otázky režiséra. A ještě obrazem podivně ilustruje. Takže pokud od respondenta slyšíme, že mu někdo spláchl palačinky do záchodu, tak to i skutečně v dotočených záběrech vidíme, případně někdo říká, že zvracel, tak ho vidíme jak se ohýbá k záchodové míse, či byl jako dítě nerad, že sportuje, tak vidíme zezadu dítě táhnoucí sáňky mrskající s hůlkami. Nič moč tedy. To, že se na hlavní protagonistku nelze napojit a že to celé působí jako mírná manipulace, jež nám v nejlepších momentech vráží do ksichtu pantátovská moudra Jana Krause o fašistech a vrcholem jsou věhlasné hvězdy biatlonu, jenž tam jsou úplně k ničemu a chvilkami mi přijde, že čtou připravený text přímo od hlavní hvězdy filmu a takový pocit je už úplný doraz hřebů do rakve úmornosti a znechucení. Opravdu nepodařené. 20%

plakát

Karlos (2024) 

Z mého pohledu velmi nezvládnutý dokument plný bizarního materiálu, se kterým si nedovedl poradit ani Samir ani Šafránek. Ta účast Barletty je pro mě dvojnásob zklamání. Citím v tom hrozný zmatek. Člověk se nedozví vůbec nic, jen že Rittig je Vémolův adoptivní otec, Karel Gott jeho Bůh a ženy s plastikami vnad jeho múzy. Jako ta možnost, že by to bylo hlubší je lákavá, ale o to tady nikdo nestál. Že to duní a je to sestříhaný cool z toho nedělá dobrý dokument. 20%

plakát

Kaskadér (2024) 

Filmy Davida Leitche jsou si dost podobné, takže je to o drobnostech a preferencích. Z toho úhlu jsou mi sympatičtější předchozí Bullet Train a Deadpool, tady to taky není nějaké výrazné odchýlení, ale v mnohých scénách jsem se příliš nebavil a přestřelenost mi tady více vadila, ale má to opět samozřejmě své momenty jako správně sestříhané scény s cool popsongy, roztomilou ústřední dvojici Blunt-Gosling a psa Jeana-Clauda. Zápletka je samozřejmě hloupá a bohužel v tomto případě až moc. Jako pro pobavení asi celkem ucházející, ale tentokrát u mě nepanuje nadšení jako u předchozích filmů stejného režiséra. 60%

plakát

Krotitelé duchů: Říše ledu (2024) 

Nevyhýbavě jedoucí v kolejích prvního dílu. Takže příjemná oddychovka, celkem zábavná, se sympatickým castem a nějakou tou nostalgií. Ale opravdu nic víc nečekejte. Není to rozhodně tak hrozné jak by se z reakcí zdálo. 50%

plakát

Madam Web (2024) 

Čekal jsem to horší.. bylo to jen vtipné, kde nemělo a podivně úchylné. Celkem srovnatelné s Marvels, ale se symptičtějším castingem, každopádně nepodařené a brutálně odfláklé. 30%