Kmotr76

Návrat ke kořenům. V roce 1965 potěší kaiju, které se přístupem podobá první Godzille nebo Rodanovi. Film je černobílý, na rozdíl od tehdejších dílů konkurenční Godzilly a studio Daisei udělalo určitě dobře - ušetřilo a navíc díky černobílosti film působí seriózněji a triky jsou mnohem působivější. Hlavně výbuchy v elektrárně a rafinerii stojí za to. A ani za samotnou Gameru se nemuseli tvůrci stydět. Obří želvu jsem si představoval mnohem nudnější, o to víc mě dostaly trysky z krunýře, kly a další "vychytávky." Jen ten malý spratek a ta celá infantilní linie okolo něj skoro dokonalý dojem mírně kazí. I tak je Gamera určitě příjemná alternativa, pokud vám nekonečná godzillí série začne lézt na nervy.

Rozloučení s groteskou a němou érou vůbec snad nemohlo dopadnout lépe. I když, pár výtek by se najít dalo. Díky typickým chaplinovským gagům film pěkně plyne, díky kritice moderní společnosti je zase něčím víc než groteskou a to je určitě dobře. Bohužel, propojení těchto dvou motivů filmu mi nepřišlo vždy šťastné a přirozené. Navíc snímku chybí navazující příběh, působí to jako několik scének poskládaných do jednoho filmu. I tak je Moderní doba tím nejlepší, co jsem od Chaplina zatím viděl.

"Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí." Kdyby tohle viděl Archimédes... Japonci na pevný bod kašlou, radši postaví obří tryska na Antarktidě, které udělají z celé zeměkoule raketu. Jejich stavění na poslední chvíli, než se přiřítí hvězda, je jaksepatří napínavé a plné roztomilých modýlků. Řekl bych, že je Honda a jeho dvorní trikař Tsuburaya ve vrcholné formě. Dvorní skladatel Ikufube ale bohužel chybí, jeho náhrada, Kan Ishii ale není zas tak špatný. Sice to není taková jízda jako The Mysterians (1957) a hluchým momentům se nevyhneme (dějová linka s amnézií, i když to není taková katastrofa jako například vedlejší linie u Kinga Ghidoraha (1964) a dá se celkem přežít, její ztvárnění je koneckonců docela zajímavé), ale za to je film realističtější a napětí je skutečnější. Japonci jsou v zobrazení skutečného strachu a bezmoci před přírodními katastrofami mistři, ať už jde o stometrové monstrum nebo hvězdu... Alespoň jsou jim ta zemětřesení a tsunami k něčemu. Stejně jako v o pět let starším sci-fi hraje významnou roli spolupráce celého světa, tentokrát nejen národů, ale i ras. Dokonce je přítomno i monstrum, ne moc hezky vypadající mrože připomínající tvor, který se probudí kvůli tajícím ledům na jižním pólu. Brzy je ale sestřelen, takže nehraje žádnou roli *-*-*-* Emoce fungují, efekty podle očekávání špičkové. Poslední z "TOHO space opera trilogie" a opět naprostá pecka! Teď ještě sehnat Battle in Outer Space...

Od BBC snad nic jiného než špičkovou kvalitu čekat nelze... Jen mě trochu zaráží, že ve filmu skoro vůbec nezazněly problémy současné Číny - tedy omezování lidských práv a silně znečištěné životní prostředí. Vím, že upozornění na tyto problémy není účelem dokumentu, ten se nám snaží ukázat "Říši středu" takovou, jakou byla po staletí a tisíciletí - s tradičním životem tamních obyvatel a s původními zvířecími obyvateli a takovou, jakou již dlouho nebude a někde i dlouho není - pokud bude pokračovat krutá komunistická vláda. Aby to ale nevypadalo, že to takto vypadá všude v Číně 21. století.

Více než příjemný dokument. Po těch stovkách populárních dokumentů o exotické fauně neuškodí nahlédnout pod pokličku evropských luhů a hájů. A německý dokument o lužické přírodě je zajímavý už jen jejím probouzením po desetiletích těžby.

Možná jsem od této legendární komedie čekal víc, nevím... Byli i chvíle, kdy jsem se nesmál a smát jsem se měl - to by se nemělo u tak dobře hodnocené komedie prostě stát. Ale samozřejmě bylo více světlých chvil, sice jsem se za břicho nepopadal, ale alespoň jsme se spokojeně chichotal. A to hlavně díky Josefu Šebánkovi. Ona je to možná spíše než komedie docela krutá realita všední dne české famílie. ;) Rodina, která nikdy nezažila momenty a nálady jako v Ecce homo Homolka snad ani nemůže být normální... 3,5*

Po seriózních plazích kaiju, která se už začala opakovat přichází Honda s Mosurou, která přináší svěží vítr do zatuchlého zkostnatělého světa japonských monster. V první řadě je film humorněji laděný, ale naštěstí ne vyloženě pitomý jako některá pozdější kaiju. Inovativní je také samotná Mothra - její zajímavá mytologie a neméně zajímavý a roztomilý vzhled. Potěšila mě také kvalitní demolice a rozličná vozidla, která se snažila na oplátku zdemolovat larvu. Snad jen škoda nevýrazné (nebo úplně chybějící?) hudby á la Ikufube.

Jedno z raných a seriózních kaiju. Po úspěchu Godzilly nepřekvapí, že jen dva roky po jejím natočení vzniká film s podobnou tematikou, ale jiným monstrem - ptakoještěrem Rodanem a s kopou krásných obřích housenek jako bonus.První polovina filmu je hezky tajuplná a napjatá. Scény v dole plné křiku, mrtvých horníků a tajuplných stínů mrazí i po šedesáti letech. Naopak slabší je akční demoliční část, která většinou bývá z celého kaiju filmu nejlepší, a to dílem kvůli barevnosti filmu a dílem kvůli samotnému Rodanovi (domy ničí máváním křídel - moc zajímavé to není). A postrádal jsem výraznější (Ikufubeho) hudbu. 3,5 EDIT: Po shlédnutí více pozdějších kaiju musím udělit hvězdu navíc. Rodan je unikát!

Animák, který není pro děti, což potvrzuje i úspěch u Akademie. Scény, které odkazují na klasické (spaghetti) westerny se všemi klišé jsou výborné a téměř bezchybné, stejně jako na animák neobvyklý, místy i černý humor "pro dospělé." Celkový dojem z filmu kazí newesternové pasáže, překombinovaný přeakční konec a občasné "dětské" vtipy. I tak jde o jeden z nepříjemnějších a nejoriginálnějších animáků, které jsem měl za poslední dobu možnost vidět.

Příběh mi ze všech dílů přišel zatím nejsložitější a nejzajímavější (i když pořád značně pitomý, ale tak to má být) a byly zajímavé i pasáže bez monster, což se o většině kaiju filmů říct nedá. A to není jediný zvláštní jev, který jsem u u Útoku z neznáma zaznamenal - konečně jsem postřehl trochu zajímavější vztahy mezi lidmi, kteří už se dokonce pokouší o vtipy. Jinak stále godzillý "standard", efekty dokonce mírně nadprůměrné, škoda nevyužité hudby.