kubilov

Náklonnost uhrančivé a charismatické Katharine Hepburn a poněkud omšelého a ničím extra zajímavého Spencera Tracyho jsem nikdy tak úplně nepochopil. Jejich první setkání ve filmu Woman of the Year také nijakou dírou do světa nezavání. Jistě, jde o kvalitně odvedené řemeslo a rozhodně ne o špatný film, jen až příliš obyčejný a bez výraznějších highlightů.

Docela dobře si dovedu představit, že kdybych žil ve čtyřicátých letech v Americe, tak bych se k tomuto filmu zcela vážně modlil. Podle mnohých nejlepší film vůbec, podle mě rozhodně obrovský milník v dějinách kinematografie a zřejmě nejlepší film první poloviny dvacátého století. Pan Kane je takový požitkář a buržoust, že mi nedělalo nejmenší problém to Wellesovi uvěřit.

Katharine Hepburn si v době své největší slávy a fyzické formy klidně mohla dovolit kličkování mezi třemi nápadníky a že to byla formace! Především tedy dvojice Cary Grant a James Stewart, třetí v řadě John Howard sice až takové terno není, ale i tak. Jedna z nejklasičtějších a nejkvalitnější romantických komedií z válečného období, ve které hraje až překvapivě velkou roli bulvár.

Sever proti Jihu je jistojistě po právu všeobecně uznávaný film, jenž patří mezi nejslavnější, největší a nejdůležitější filmy americké kinematografie, a který je i po tři čtvrtě století pořád velmi pěkný na shlédnutí. Tento čtyřhodinový epos o pozadí americké občanské války je rozhodně skvělý kus filmařiny, jen pro mě s naprosto nezajímavým a vzhledem ke stopáži i dost nudným námětem.

Holiday je vůbec nejstarší film s Katharine Hepburn, který se mi povedlo najít, a zrovna s Cary Grantem! V roce 1938, kdy byla ještě představa, že se oba stanou jedněmi z nejvýraznějších postav Hollywoodu, v rovině zbožného přání. Romantická konverzační komedie o záměně žen/sester, když hlavního hrdinu jedna omrzí, spolu s humorným střetem myšlení lidí pocházejících spíše z nižší vrstvy s aristokraty nakonec vykouzlilo krásné 4*. Zejména díky uhrančivé Kate Hepburn, sympatickému Cary Grantovi a věčně pod parou Lew Ayresovi.

V jednom roce se v žánru romantická komedie setkaly budoucí superhvězdy hollywoodských kopců - Katharine Hepburn & Cary Grant, celkem dvakrát, přičemž lépe z toho vyšel v mých očích snímek Holiday. Bringing Up Baby na mě byla trochu zmatená a daleko méně vtipná a důmyslná komedie nežli právě zmíněné Holiday. Kate Hepburn mi byla dokonce v několika chvílích svou neskutečně přehnanou horlivostí až nesympatická a Cary Grant mi zase přišel jako až moc velký pitomec. Ukradená dinosauří kost, ochočený leopard a milionové dědictví? 3*!

Jeden z prvních real Hitchcocků tyjo a hnedka taková pecka. 30. léta a krátké ohlédnutí se za špionským dobrodružstvím během první světové války s úžasnou dvojicí John Gielgud a hlavně Madeleine Carroll. Stejně je vtipný, že Hitchcock natočil film, který se odehrává prakticky v Osmanské říši.

Na svou dobu velmi zdařilý, dá se říct, motivační dokument o tom, jak to umí strejda Áda za mikrákem rozpálit.

Pro Petera Jacksona a jemu podobných naprosto nedotknutelná kultovka. Chápu, vytříbené výkony, na svou dobu docela obstojné akční scény, které dnes už sice působící spíše vtipně, ale to je 80 let později. Jenže mně se prostě líbí více až remake z roku 2004 právě od Petera Jacksona, hlavně proto, že rozvádí děj do tří hodin grafického nebe, které musí oslovit snad každého. Proto jen o chloupek pod čtyřhvězdovou hranicí.