MrPierc

Málo do hloubky, povrchní pro masy. Mafie tam byla jen okrajově. Škoda té uspěchanosti. Hodně legendárních her vynechali. I tak jsem rád, že českou herní scénu někdo trochu zmapoval.

Energický rozjezd, zajímavá a vtipná zápletka. John Cena si krade celý film pro sebe. Konec filmu odfláknutý.

Námět je skvělý, ale provedení je tak nudné a nijaké, že jsem jen kroutil hlavou. Přitom pěkný vizuál, průměrní herci, ale vše tak povrchní. Konec s medvědem vyloženě k pláči. Tereza Ramba jako vždy nesnesitelná. Vtipy z výprodeje. Tvůrci diváky velmi podcenili. Když porovnám CZ komedie z 90. let a dnešní, tak mi oči krvácejí. Klesáme níž a níž. Za Jakuba Prachaře jedna hvězda.

Týmovka, kde se dospělí chovají jako náctiletí. Plné hlášek a gagů, ale v jádru prázdné a zaměnitelné. Cool, ale nudné.

Když se jednou naštve cholerický invalida, tak to bude všechny bolet! Parádní dvojka, Laco a Gabo, hledají pomstu i cestu k sobě jako kamarádi. Skvělé hlášky, peprné nadávky, úsměvná camea, revenge, retro hudba. Má to ten upocený nádech devadesátek a šlape to jak čerstvě namazaný vozejček. Spokojenost.

Píseň In the air tonight tomuto dílu dává magický náboj něčeho výjimečného. Ta kombinace násilí a této citlivé písně je logicky nemožná, ale funguje to. Úžasně silné a smutné.

Okoukaný příběh, hrozně patetické a parta MI má extrémně velké nosy (i ženy). Film působil prázdně a natahovaně. Užil jsem si pouze scénu ve vlaku. U konce s dechem...

Nepříjemná a skvěle vymyšlená brána do světa mrtvých. Kola se roztáčí, ruce podávají ale lidské mozky to nedávají. Co je realita a kdo je tady v pasti? Dosti mě ten film potrápil.

Film natočený jako pohled z okna Šinkansenu. Není na nic čas a skáče se očima z jedné scény na druhou. Napoleon je zde vykreslen jako podivín, introvert a možná autista bez klasických emocí. Více se tu probíraly jeho moce a nutkání než klasický obraz vojevůdce a to bylo zábavné. Tohle mělo mít 2 díly nebo to pojmout jako minisérii. Scény jsou pěkné, ale místy to vypadá televizně. Přesto film hodnotím kladně a Phoenix nezklamal.

Ty roky odpadů v kině mě znechutily. Ale tohle je přesně ten důvod, proč jít jednou za rok do kina a dát za lístek 289 Kč (Atmos TDL). Divák začíná sledovat klasický životopis a končí emocionálně vyždímaný, rozladěný s pocitem viny a pochybnostmi nad lidským druhem. Oppenheimer se žene ve slepotě za poznáním a prozří až velmi pozdě, když odevzdá novou hračku, která změní celý svět. Není to tuctový životopis, ale 3 příběhové linky křižující vyprávění. Jak by se svět vyvíjel bez tohoto vynálezu a nebo kdyby ho objevila jiná země dříve? To vše jsou jen předastavy, ale z filmu jsem cítil těžký úděl jednoho člověka, který po otevření atomové brány chce obstát sám před sebou a zbytek celého života se snažil hasit požár, který pomáhal rozfoukat. Mrazení v zádech a zrychlené srdce jsem nezažil od Temného rytíře (tohle bylo vyzrálejší a těžší téma). Snímek působí těžce, ale režisér jej doknale rozčlenil, že jsem vše postupně pochopil. Film běží jak splašený kůň bez klopýtnutí. Debatovali jsme po něm ještě 20 minut cestou z kina. Hudba úderná a plná výřivých emocí – dávám si okamžitě do oblíbených OST. Ozvučení dechberoucí, filmové záběry realistické a správně civilní. Fandil jsem při vývoji, trpěl při výslechu a slzel při konci. Co víc od filmu chtít? Jestli za tohle nedostanou Cillian Murphy nebo Emily Blunt Oscara, tak už nevím, kdo by tento rok poprávu měl dostat ocenění. Musím si sehnat životopisnou knihu o vědci. Pro mě osobně film zařazuji do top 10. Nolan už nikdy bez kina. NIKDY.