MHJ1999L

Nemám co dodat! Ale přece jen bych zde zmínil jen pár slov. Kdybych nemiloval abstraktní a hypnotické krásy dalekých kultů Davida Lynche, nadčasové a poetické filmy Francise Forda Coppoly, pohádkové a čarovné pohlazení od Tima Burtona, katastrofické a srdce rvoucí filmy bratří Coenů, akční brilantnosti a propracovanost Christophera Nolana, ujetou zábavu Petera Jacksona, geniální počiny Stanleyho Kubricka, ohavnosti a kriminálně založené perly Davida Finchera, vizuálně dech beroucí mrazení v zádech od Ridleyho Scotta, krásy a obrazové uskupení Alfonse Cuaróna, akční kopance od Jamese Camerona, filmové kultovní pocty žánru Quentina Tarantina, poklady Dannyho Boyla, krásu Monty Pythonů nebo ujeté hovadiny Stevena Spielberga - kdybych prostě tyhle všechny ustálené překážky neměl navždy před sebou a kdyby každý den nezaplňovaly třicetinu mého dne - kdyby všechno tohle neexistovalo - tak bych se prostě každý týden koukal večer na Amadea a rozhodně by to byla moje největší Filmová láska. Miluji hudbu, která zabírá jednu z největších částí mého života, miluji vizuální či obrazový nebo výtvarný pohled na věc, s kterým se moc rád setkávám každý den - a když se tyto dva faktory protnou v jeden velký tříhodinový celek, oba jsou zesíleny na sto procent a je z věci cítit nádech tvůrčího zacházení Miloše Formana, co mám na to říct? Každá scéna filmu je na pohled bohatá, na poslech krásná, k tomu ještě režijní práce s herci, přenos toho velkého břemena s nálepkou vELKO film a viditelná snaha všech -oscarových- tvůrců zde nechybí také. A co zde také nechybí ani trochu je Formanův obvyklý zájem o vyjádření špatnosti systému, které jsou zde viditelné sice jen ve chvilkách, ale diváka na pohled nešetří. A hlavní myšlenka - opravdu ušlechtilá a opravdu velmi mohutná. Depresivní a chvílemi radostná odysea do duše jednoho z těch nejzasloužilejších skladatelů klasicismu. Geniální dílo!

Jeden z nejlepších animovaných filmů celé světové kinematografie. Tento film má v sobě ty nejlepší a nejsilnější položky jakoby převzaté z těch nejlepších animovaných pětihvězdičkových filmů, a všechny tyto složky zde nefungují jen tak "vykradačsky", ale Nick Park a Steve Box jim navíc vdechují nádech něčeho nového a stejně tak kouzelného. Tento typ animace není zrovna můj nejoblíbenější, ale tvůrci ho zde uplatňují dle svých možností, tedy jak nejlépe to vůbec jde. Ke klasickým figurkám (které si zamilujete) z předešlých (a taky o něco starších) krátkometrážních lahůdek se přidává nejen Ralph Fiennes, jehož "přítomnost" mě zde velmi potěšila, ale co jsem opravdu nečekal je fakt, že zde bude uplatňován jako zákeřná postava ze Spielbergova režijního debutu - pokud o to tvůrcům nešlo, tak mají smůlu, lidem se to krásně vybaví a takto písemně to vyzní jako ta nejšílenější věc, která vás tak za den napadne. Něžný a příjemný filmek, který si dovolí ještě trochu parodovat, a hned tak si převezme vládu nad těmi nejproslulejšími filmovými hity vůbec (a už námět tomu odpovídá). Chvílemi prostě začnete litovat, že tahle podívaná trvá jen hodinu a půl, a budete chtít více méně zdvojnásobit dobu trvání této proslulé anglické zábavy. Je to roztomilé, s načechraným obalem (dodatek: chci domů deset fluffy-králíků), mazlivé, krásné, prostě výborné, perfektní, dokonalé, svým způsobem hrůzostrašné, paranormální, dorůžova vypracované, neskutečně originální, deprimující a hrůzostrašné, stylové až kultovní, přes všechny omylné fakta stále inteligentní, nezapomenutelné, magické, detailní, coolovou atmosféru vyvolávající, typicky anglické, vynalézavé, nesmyslné, žánrově všestranné, k zamilování hodné, dech - beroucí a po deseti letech navracející se s dvakrát větší kuráží, nápaditostí a vizuální okouzleností, se silnějším a o drobek dostupnějším diváckým nadšením a se spoustu prima oživením, kouzelné ztělesnění těch nejrůznějších možností, nápadů a kouzel animace, či vůbec světové historie filmu.

Výborné filmové zpracování románu Antonyho Burgesse. Stanley Kubrick se zde předvádí a ukazuje své režijní schopnosti ve vší kráse. Film nám dovolí nahlídnout do drsné budoucnosti ultra-násilí, slangu, obratu sedmdesátých let v té nejlepší podobě, dírách v systému, skupinových brutálních akcích, strachu z policie, nezákonného užívání drog, hromadného znásilňování, hromadného ničení, poslechu klasiky v podání elektroniky (jedna z nejlepších věcí poslední doby), chození za školu, nového životního stylu, nového ultra-moderního stylu nakupování, bezstarostného zabíjení, nového stylu léčby těch "špatných" a spousta dalších "vychytávek". Výborná kamera Johna Alcotta. každou scénu jsem si navždy vryl do hlavy a každou si navždy zamiloval. Neuvěřitelná práce s herci - další důkaz toho, že kdo se dostane do Kubrickova filmu, je pak automaticky ovládán tímto hereckým dosud nepojmenovaným stylem, který by si ale podle mého měl najít ve filmu ještě nějaké uplatnění. Kubrickův nový vizuální rozměr nad vším nakonec zvítězil. Jeho smysl pro obraznost a hlavně pro každý malý detail. Rozmístění "jeho" postav, barevné vyladění obrazu a všechno ostatní dává filmu nový hloubkový dosud nevídaný rozměr. Osvícení je oproti tomuto dílu jen malý drobek v celé filmové historii. Tohle si prostě musíte zamilovat! A originální trailer vám navodí tu správnou atmosféru. Sice ne takovou dokonalou za krásně zdrženlivou jako film, ale na těch pár minut to stojí za to. Já fakt miluju tenhle film!