DenisR

Poslední řadu jsem dlouho odkládal, ale dneska nadešel den, kdy jsem si pustil poslední díl. Už nikdy nebude seriál spolu s kterým jsem vyrůstal, aktivně ho sledoval od konce šesté série a zažíval to, co právě s The Walking Dead. Fanouškovské teorie, debaty o pokračování i nekonečně dlouhé měsíce čekání na další řadu plného napětí. To všechno byla neskutečná a neopakovatelná jízda.

Silně podhodnocený počin, který mění zaběhnutý formát kinematografie, překlápí se z filmu do reality, nabízí emotivní příběh, vtipné scénky i naprosto neuvěřitelné dechberoucí momenty, které vyvrcholí v ještě něco epičtějšího. Motivační řeči stále nahánějí mráz po zádech a hudba je parádní. I přesto pár výhrad mám, nic není dokonalé. ONE MAN SHOW více svědčí kratší, údernější a "dokumentární" formát, než stominutový film (který ale šlape až do samotného závěru), protože jako pořad je "uvěřitelnější". Stále považuji za nejsilnější, nejzábavnější a nejdojemnější ONE MAN SHOW z roku 2020, jež byla věnována nemoci ALS, nicméně nelze pochybovat o tom, že Kazma a jeho tým letos vytvořili snímek, o kterém se bude ještě dlouho mluvit. A podruhé byl snímek v kině ještě možná lepší. A i na potřetí mě ten začátek a závěr vždycky dostane.

Dojemný příběh o vzkvétající hvězdě, kterou srazila k zemi hrozivá Parkinsonova choroba, jež vám vnese slzy do tváře. Vzlykot však vystřídá úsměv na tváři vyslechnutím Foxova sebevědomí, procítění a boje proti nevyléčitelné nemoci, který nikdy nevzdal, a kterou v žádném případě nezlehčuje. Dokument vás provede od jeho začátků ve filmové kariéře, povýšenosti na place až po zveřejnění onemocnění a uvědomění si hodnot života. Nečekejte žádný tuctový životopisný snímek, ale dost možná jeden z nejlidštějších dokumentů současnosti.

Akční symfonie posouvající žánr na další hranici a nabitá úplně vším, co očekáváte. Excelentní Hiroyuki Sanada a Donnie Yen omládli o několik let a dávají na frak každému, kdo se jim připlete do cesty. Scenérie a nápaditost jednotlivých akčních scén je famózní. Sekvence na jeden záběr z ptačí perspektivy ala Hotline Miami (nechápu, že to někoho nenapadlo dříve) je jedna z nejlepších akčních scén v historii kinematografie. První film, u kterého zvažuju ho zhlédnout v kinech znovu s odstupem pár dní, ale přeci jen... napoprvé je to výjimečné. Má-li to být poslední film... budiž. Ale já bych si tu pětku klidně střihnul.

Velkolepé stejně jako jednička, možná i o maličko lepší a hlavně... s jedním z nejlepších konců všech dob.

Snímek, který naplno odstartoval filmový průmysl a změnil svět. Jiná známka, než ta nejvyšší, nepřichází v úvahu.

Čtyři hodiny naprostého blaha bez brzdy. Ikonická, dojemná a atmosférická podívaná, která jako trilogie tvoří jedno z nejlepších děl všech dob. Ačkoli mám právě Návrat krále nejraději, nedá se jednoznačně říct, který díl je nejlepší. Přenádherné scenérie a velkolepost bude obtížné překonat ne-li nemožné...

Skvost napěchovaný napínavostí, skvělými hereckými výkony a atmosférou, jakou ve filmech zažijete málokdy. V kinech to musela být jinačí paráda.

Osmdesátková atmoška, úchvatný soundtrack a znovu sám sebe překonávající Tom Cruise. Snímek se rozjede na začátku a nezastaví se až do samotného konce. Je tam akce, drama, sranda a vlna nostalgie silně odkazující na původní Top Gun. Poprvé jsem v kině ozkoušel 4D, jež je využito na maximum a na zážitku mnoho přidává.

Kino zážitku se zkrátka nic nikdy nevyrovná, ani kdybyste měli doma tu nejlepší techniku, akustiku vypilovanou k dokonalosti a zvuk, kterému by mohla závidět i Metallica. Atmosféra, kterou tvoří publikum doma ničím nenahradíte. Do teď jsem byl rád, když sály byly poloprázdné a člověk si vychutnal film bez otravných "kokotů". Jenže... při pohledu na plné kino si uvědomí, že vše směřuje opět k lepším zítřkům. Vědomí toho, že si snímek jdete užít na maximum s dalšími hardcore fanoušky, zasmát se společně vtípkům a s úsměvem na tváři sledovat film až do konce je prostě nepopsatelný moment, který chcete zažít při každý další návštěvě, a který vás chytne za srdce. Nejste ničím rozptylováni a na vše zlé, byť jen na několik desítek minut, zapomenete. Pro třetího Spideyho neexistují slova chvály, která by jej dokonale vystihla, a to platí i pro mnou navštívenou dnešní projekci, která naprosto překonala Avengers: Infinity War i Endgame. Myslel jsem, že řvát a tleskat v kinosálech dokážou jen Amíci, ale Češi se tentokrát vskutku předvedli. V takový moment vám jen běhá mráz po celým těle a k jásotu se spontánně přidáte. Spider-Man naplnil svůj plný potenciál, nemám co bych vytkl, dodal ani vylepšil... až na pár drobností, které jsou ale zastíněny všemi ostatními superlativy a na menší nedokonalosti v tu chvíli ani nepomyslíte. Před No Way Home jsem si dal maratonek všech předchozích dílů, tudíž jsem byl řádně připraven, a o to více se bavil. Tady tvůrci vsadili na nostalgii, odkazy, emoce... jednoduše na kulervoucí podívanou, jež budete dlouhou dobu vstřebávat, a které se znovu zhlédnutí nikdy nevyrovná. Jestli máte připravený defibrilátor, tak vězte, že ten... vám stačit nebude. Závěrečný potlesk po skončení filmu mě jen utvrdil v tom, že kino zážitek je nesrovnatelný s domácím sledováním na gauči. A vzhledem k tomu, jak moc obrovský, nepopsatelný a emocionální byl, nemám vlastně potřebu snímek vidět znovu... zatím. Taková chvilka je neopakovatelná. Nemám slov. Jízda od začátku do konce. Poprvé, co mi během sledování filmu... ukápla slzička... nostalgická slzička štěstí. 9/10