Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Dobrodružný

Recenze (459)

plakát

Vykoupení z věznice Shawshank (1994) 

Nechci tvrdit, že je to špatný film, protože to by nebyla pravda, ale podle mě je tak trochu přeceňovaný. Aspoň v mých očích tak vypadá. Nepopírám, že je to mistrovsky natočeno, že je to krásně odvyprávěno, že to má hlavu a patu, že to dokonale nastiňuje atmosféru vězení a ukazuje to to, co s člověkem udělá naděje, či beznaděj, ale pro dokonalost mi zde něco chybí. Asi je to na mě až moc poklidný, protože si přiznejme, že se tam skoro za celé ty dvě a čtvrt hodiny nic neděje (o to však víc uznávám mistrovství s jakým je to natočeno, neboť i přesto si to dokázalo udržet mou pozornost po celou dobu). Proto tvrzení, že je toto nejlepší film mě trochu zaráží, neboť nejlepší film by podle mě měl být tak dobrý, abych ho chtěl vidět znovu, ale u Shawshank Redemtion to tak opravdu není. Jednou a na dost dlouhou dobu dost.

plakát

Pán prstenů: Dvě věže (2002) 

Asi nejslabší film z celé trilogie. Roztříštěnost děje divákovy dává zabrat, aby příběh plně pochopil, a film tím i ztrácí své tempo. Nebýt na konci bitva o Helmův Žleb, asi bych hodnotil i hůře, ale za tu bitku ta hvězdička navíc padne. Jinak se zde opět setkáváme s úžasným soundtrackem, krásnou přírodou a dokonalou atmosférou, ale jak už jsem zmiňoval ta dějová linka to poměrně kazí. Taky musím říct, že jsem poměrně zklamán tím závěrem té hlavní bitky, neboť ten poslední výjezd krále Theodéna mě přišel opravdu směšný(tím špatným způsobem). Opět tady byli neskutečně vyříznuty prvky, které byli v knižní předloze, kde se z posledních zbytků sil na skřety vyřítili stovky vojáků ukrytých po celým Helmově Žlebu, ale ve filmu jich vyjelo sotva deset. Toto si myslím byla velká chyba, které se měli filmaři rozhodně vyvarovat. Celá bitva totiž pak působí velmi pochybným dojmem. A vzhledem k tomu, že je to prakticky nejdůležitější část druhého filmu, tak to je opravdová škoda, že nebyla dotažená k dokonalosti.

plakát

Avatar (2009) 

Jediný film, který si vysloužil mou pozornost takovým způsobem, že jsem ho hned 4x viděl v kině. Žádný jiný film se tomu ani zdaleka nepřiblížil. Ano tak dokonalý zážitek to je. Děj není nijak složitý, ale v tomto filmu to není vůbec důležité, neboť vše ostatní bylo dokonalé. Soundtrack, audio-vizuální efekty, herci, atmosféra, prostředí, to vše mě hluboce zasáhlo a nutilo mě to hltat každý moment filmu. Už se těším na pokračování, které bude mýt co dělat, aby udrželo nastolenou úroveň, neboť laťka je opravdu velmi vysoko.

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Návrat krále je mým nejoblíbenějším filmem z trilogie Pána prstenů a asi i nejlepším. Je to velice důstojné zakončení této trilogie, které přináší velkolepou bitku, úžasné efekty, jako vždy téměř nadpozemskou hudbu a hlavně téměř tří hodinový filmový zážitek. Ačkoliv bych mohl po většinu doby mluvit jen v superlativech, i tady najdu jedno velké negativum. Já jako fanoušek knižní série nemůžu překousnout ten závěr, který ve filmu byl absolutně jiný. Přitom ten závěr z knihy byla prakticky má nejoblíbenější část příběhu, a proto to filmařům nemůžu odpustit.

plakát

Tenkrát na Západě (1968) 

V mých očích rozhodně nejlepší western, jaký byl zatím natočený. Genialita Sergia Leoneho a jeho výborný instinkt a cit pro westerny se opět ukázali ve skvělé formě a vytvořili téměř dokonalé dílo. Děj sice nebyl kdovíjak důmyslný a komplikovaný, ale vše je to vynahrazeno úžasnou atmosférou, výbornými hereckými výkony a úžasnou hudbou, která v té době neměla konkurenci. Pro fanoušky westernů prakticky povinný film, který by si neměli nechat ujít.

plakát

Sedm statečných (1960) 

Sedm statečných byl jeden z prvních westernů, které jsem viděl, nebo mi jenom jako jeden z mála utkvěl v paměti z mého dětství. Tak silný dojem na mě tehdy zanechal a asi i díky tomu mám rád westerny. A ono uplynulo skoro dvacet let od mého dětství a stále se mi Sedm statečných líbí. Ačkoliv už jsem ho za tu dobu viděl snad tucet-krát, nevadilo by mi se na něj kouknout znovu, pokud by byla příležitost. Hráli zde jedna filmová hvězda vedle druhý a nádherně jim to zde klapalo k tomu se přidala snad nezapomenutelná hudba, která krásně doplňovala děj. To a mnoho dalších věcí (atmosféra, prostředí, akce,.....) vytvořily tento krásný filmový kousek, který se stal filmovou klasikou.

plakát

Škola základ života (1938) 

Česká klasika plná vtipných hlášek, úsměvných situací a dobrého českého humoru. Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů.

plakát

Cesta do pravěku (1955) 

Když jsem byl malý, tak jsem tento film miloval. A dnes ho považuji za českou klasiku. Bohužel ale také musím přiznat, že když jsem ho nedávno viděl, už mě nijak zvlášť nezaujal a to nadšení z mých klukovských let také vyprchalo. Ze sentimentality hodnotím čtyřmi hvězdami.

plakát

Temný rytíř (2008) 

Díky Temnému rytíři jsem opět začal věřit v Batmana. Většina dřívějších ztvárnění mě moc neoslovila a popravdě řečeno se mi Batman díky nim spíše znechutil. Jiskřička naděje se objevila ve filmu Batman začíná a Temný rytíř jiskru zažehl a rozpálil pořádný oheň. Ano tak dokonalé ztvárnění to bylo. Nejgeniálnější ztvárnění záporného hrdiny, jaké jsem kdy viděl. Pokud někde někdo dokázal zahrát svou roli tak precizně jako Heath Ledger Jokera, tak jsem to já ještě neviděl a vlastně vůbec pochybuji, že je to možné. Dalším velikým plusem pro mě je to, že to není až tak velké sci-fi, jak tomu bývalo u předešlých ztvárnění tohoto hrdiny. Všichni záporáci jsou jenom lidé bez superschopností (sice jsou to šílení blázni, ale jsou pořad jen obyčejnými lidmi). Samozřejmě ohromě velkou plusovou hodnotu přidávají nádherné trikové záběry, úžasná hudba a skvělé rekvizity (hlavně Batmobil byl dokonalej). Když k tomu připočítám dynamický děj, temnou atmosféru, propracovanost jednotlivých postav, tak se Temný rytíř již vymyká hodnotící škále tady na CSFD. Podle mě absolutně jeden z nejlepších filmů, jaké jsou doposud k vidění.

plakát

Hodný, zlý a ošklivý (1966) 

Mezi westerny je Hodný, zlý a ošklivý absolutní špičkou. Přímočarý příběh, spousta humorných situací a samozřejmě hudba, která se člověku dostane pod kůži. To vše v režii Itala, který zastínil všechny americké režiséry v tomto pro amíky vlastním žánru. Vidím zde jedinou vadu a tou je délka filmu. Skoro tří-hodinová stopáž je na mě poměrně dost. (A to jsem poměrně velký a nadšený fanda westernů).