Gyorgy

Rozhodl jsem se ten předlouhavý text shrnout do jedné věty: Je to zkrátka úchylka již od dětství.

No, co k tomu říct.. Opuštěná železniční stanice. Tři muži v pláštích na něco čekají. Kroky, monotónní zvuk vrzajícího mlýna, kapající voda, bzukot mouchy, cvakání klouby. Divák plný napětí, co se bude dít. Příjezd vlaku. Přestřelka, ze které vyjde živ jen tajemný muž s harmonikou. Celý film je o touze lidí, kteří prahnou po svém snu - každý v tom filmu z těch hlavních postav o něco bojuje. Nemá cenu tu vypisovat, co je na něm dokonalé, vše už řečeno bylo a všichni to ví. Ten film je prostě dokonalé mistrovské dílo, které se nikdy nezapomene.

Vůbec se nedivím, že tenhle kousek patří mezi legendy hororového žánru. Dokázal vytvořit úžasnou atmosféru a nikde nesklouzl do trapnosti. Obdivuhodný je taky to, jak dokázal skvěle vystihnout úchylnost celé rodiny a to prakticky bez špetky gore. A skotačení Leatherface ke konci je nezapomenutelné.

Dívat se na Rosemary má děťátko je jako zírat na temnou stranu Hollywoodu. A ještě mi za zády hraje ten dokonalý hudební podkres..